Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch SVJ

Nejvyšší soud totiž začátkem roku 2024 rozhodl, že Společenství vlastníků jednotek (SVJ) si už podle stránek ePrávo na banku pro neplatiče dál hrát nemusí. Ti, kdo dlouhodobě neplatí, se tak mohou bez problémů ocitnout bez tepla nebo teplé vody. Jednoduše řečeno: pokud někdo nehradí zálohy za služby, které SVJ zajišťuje, může mu být dodávka těchto služeb přerušena.

Lukáš Jírovec

13. února 2025

Zdražení vody je tady. Kolik si Češi skutečně připlatí? Je to víc, než by mnozí očekávali

Dlužníci, třeste se! Ale s mírou…

Neznamená to ale, že když jednou zaplatíte zálohu o pár dní později, hned vám přijdou vypnout radiátory. K tomu, abyste se dostali do problémů, musíte neplatit několik měsíců po sobě, jak píše iDnes. Takže pokud občas nestíháte termín, nic dramatického se neděje. Ale jestli jste mezi těmi, kdo si z neplacení udělali „životní styl“, měli byste se začít bát.

A není se čemu divit – majitelé bytů, kteří platí řádně, jsou touhle změnou nadšení. Už nebudou muset tahat peníze ze svých pracně vytvořených úspor kvůli sousedovi, který se rozhodl neplatit. Naopak, ti, kdo si na cizí útraty zvykli, z toho radost rozhodně nemají. Doteď si totiž mohli vesele (klidně i několik let) bydlet a doufat, že to za ně někdo zatáhne.

Je to fér, nebo už moc?

Samozřejmě se najdou i odpůrci tohoto opatření. Kritici varují, že odstřihnutí tepla nebo teplé vody může být pro některé lidi příliš přísné – zvlášť pokud jde třeba o seniory nebo rodiny s dětmi, které se dostaly do finančních potíží. Na druhou stranu je tu i argument, že SVJ nemůže suplovat sociální systém a být dojnou krávou pro ty, kdo platit nechtějí nebo z nějakého důvodu nemohou.

Jana Šrámčíková

13. února 2025

Pod postel se vyplatí umístit kousek alobalu. Může vyřešit problém s usínáním

Zima a úklid chodníků: Je to na majitelích!

A když už jsme u bydlení a správy domů, tak věděli jste, že vlastníci nemovitostí v Česku mají odpovědnost i za úklid sněhu a ledu na chodnících před domem? Podle zákona o pozemních komunikacích (č. 13/1997) sice chodníky patří obci, ale pokud dojde k úrazu kvůli neuklizenému ledu nebo sněhu, vlastník nemovitosti může nést odpovědnost, jak už jsme na webu adbz psali. A co hůř – riskuje pořádné pokuty nebo i soudní tahanice.

Článek Neplatičům odzvonilo. Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch SVJ, spousta lidí na to tvrdě doplatí se nejdříve objevil na adbz.cz.

Šla snadno padělat, proto je nyní vzácná

Možná jste slyšeli o vzácných dvoustovkách nebo stokorunách, ovšem všechny je předčí pětitisícovka z roku 1919. Jde o státovku (tento název vysvětluje ČNB jako papírové platidlo emitované státem), která se tak trochu nepovedla. Na první pohled sice vypadala krásně – decentní červenou barvu doplňoval půvabný portrét ženy v secesním stylu – ale na ten druhý bylo jasné, že s ní něco není v pořádku.

Lukáš Jírovec

3. prosince 2024

Na starých knihách se dá zbohatnout. Sběratelé jsou ochotni zaplatit i 50 000 Kč

Její design totiž celkově nepatřil mezi nejpovedenější a navíc byl mnohdy kvůli tisku tak nekvalitní, že se bankovka jako taková dala snadno padělat. V oběhu tedy vydržela pouhé dva roky, než byla stažena a nahrazena jiným platidlem. A právě tohle z ní dělá extrémně vzácného hosta každé notafilické sbírky (slovo numismatické bychom použili u mincí, pro bankovky platí právě notafilie, jak osvětluje web Sběratel).

Tradici sbírání začala sama národní banka

Stažené bankovky ovšem tehdy nebyly zlikvidovány, ale přímo sama národní banka se je rozhodla nadšencům rozprodat do sbírek. Ani tak se jich však do dnešní doby nezachovalo mnoho. Jsou známy jen dvě zcela nepoškozené, u nichž se hodnota pohybuje okolo 20 milionů korun za jednu. Dalších 36 kusů je pak k mání v různě opotřebovaném stavu. I takový nález by vám však mohl vynést pěkné statisíce korun.

Lukáš Jírovec

20. prosince 2024

Vzácných desetikorun je v oběhu už jen pár. Sběratelé nabízí 500 000 Kč za kus

Možná ji máte doma třeba v nějaké pozůstalosti a ani o tom nevíte. Každopádně vždy platí, že pokud na nějakou starou bankovku narazíte, vyplatí se ji nechat ocenit. Nikdy totiž nevíte, jaká by mohla být její hodnota, a házet ji do koše by možná znamenalo vyhodit nemalé rodinné jmění.

Článek Bankovka, za kterou můžete dostat 20 milionů Kč: Kvůli chybě v tisku se dala snadno padělat, do oběhu se jich dostalo několik se nejdříve objevil na adbz.cz.

Modus operandi podvodníků

„Oni vypadají na první pohled docela důvěryhodně,“ líčí paní Jarka K. z Hloubětic, která se s podvodníky osobně setkala. „Zazvonili u nás, měli obleky, a prý jestli jsem letos podávala daňové přiznání. Já na to, že ano, a oni hned na to, že mi přišli vrátit přeplatek, protože kvůli novému systému to teď na úřadě všechno trvá, tak je jednodušší to vzít pěkně ručně.

O žádném přeplatku jsem nevěděla, a když se jeden z mužů začal zajímat o to, jestli bych měla na rozměnění, bylo mi to divné. Pěkně jsem je vystrkala za dveře (mám velkého psa, tak to šlo) s tím, že si to ověřím. Na úřadě samozřejmě nic nevěděli, ale to už byli ti dva povedení panáčci v prachu. Mně je jasné, co by bylo – jakmile bych vytáhla peníze, pěkně by mě okradli. Každý by si měl dávat pozor.“ Na podvody ovšem můžete narazit i v obchodech, jak jsme na webu adbz už psali.

Lukáš Jírovec

26. dubna 2024

Koupili jste si v obchodě tuhle bagetu? Prodejci nám o ní sprostě lhali. Není to, za co se vydává

Jen o daně mnohdy nejde

Jindy tito podvodníci požadují vstup do domu za účelem „kontroly“ nebo „ověření“ něčeho, co souvisí s údajnou úřední záležitostí. Může jít o cokoli – od kontroly topení až třeba po smlouvu na odběr energií. Ale nezáleží na tom, jak důvěryhodně jejich historka zní.

Pokud máte sebemenší podezření, vždy si vše ověřte u organizace, z níž podle svého tvrzení pocházejí. Autentičtí úředníci nebudou mít problém s tím, abyste kontaktovali jejich oddělení a potvrdili jejich totožnost. A podvodníci raději vezmou nohy na ramena. Jeden krátký telefonický rozhovor vás tak může uchránit od celé řady problémů. Policie na síti X varuje i před podvodnými SMS a telefonáty.

Článek Policie varuje před novými podvodníky: Zaklepou na dveře a vydávají se za kontrolu z úřadu. Za žádnou cenu je nepouštějte dovnitř se nejdříve objevil na adbz.cz.

Za kuřecí prsa zaplatil bezmála 700 Kč

Taková nepříjemnost se stala i Milanovi z Českého Krumlova. Když totiž zavítal do svého oblíbeného obchodu, jako vždy naskládal zboží do košíku a mířil rovnou k pokladně. Tam spokojeně zaplatil a mířil domů za manželkou, aby si mohli připravit večeři. Jenže když se spolu podívali na účtenku, zarazila je cena zboží pod kuřecími prsy. Ta měla sama o sobě stát 130 Kč, ale pod ikonou se nacházely další dvě položky dohromady za 570 Kč. 

Redakce adbz

7. ledna 2024

Koupením celého kuřete ušetříte stovky korun. Naporcování na jednotlivé části zvládnete pomocí obyčejných nůžek

„Absolutně jsme to nepochopili, dokud jsme se nepodívali na obal od kuřecích prsou. Běžně si je tam kupuji a cena 130 Kč by vyhovovala, ale pak jsem si všiml, že tam jsou další dvě cenovky. To dělalo dalších 570 Kč, takže jsem ve finále zaplatil za půl kila ne zrovna kvalitního masa 700 Kč. Byl jsem v tu chvíli vzteky bez sebe, ale bohužel jsem si za to mohl sám. Zboží jsem zaplatil a produkt otevřel, takže by mě stejně poslali domů,“ uvedl Milan. 

Jeho případ je varováním pro ostatní. S neustále se zdražujícími cenami bude nejlepší, když se po každém nákupu zaměříte na svou útratu a zkontrolujete, co máte na účtence. Obchody mají dle webu TN také problémy kvůli zdražování dodávek ze zahraničí, a proto to zkouší na své zákazníky. Zároveň je dnes třeba kontrolovat před placením i to, zda zboží náhodou není poškozené nebo závadné. Takové problémy se totiž dnes dějí dle SZPI čím dál častěji. 

Článek „Za kuře v obchodě jsem zaplatil 700 Kč, to už snad nemyslí vážně?“ píše Milan. Krutá realita zasáhne celé Česko se nejdříve objevil na adbz.cz.

Konec falešných slev a matení spotřebitelů 

Od 6. ledna 2023 mají obchodníci zakázáno uvádět u svého zboží matoucí slevy, které se na první pohled zdají být výhodné. Jedná se totiž často o trik, jak donutit zákazníka, aby za dané zboží utratil peníze – a ve finále ho to může vyjít ještě dráž. To je však díky novele nyní zakázáno, nicméně řada výrobců nařízení stále ignoruje. Česká obchodní inspekce provedla již 1142 kontrol, z nichž u 668 bylo zjištěno porušení právních předpisů.

Jana Šrámčíková

10. června 2024

Pravda o másle v českých obchodech: 98 % lidí ani neví, co kupuje. Pozorně se podívejte na etiketu

„Mezi nejčastější porušení patřilo opomenutí uvedení nejnižší ceny výrobku, za kterou byl nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, a výpočet slevy z jiné než nejnižší ceny, za kterou byl výrobek v době 30 dnů před poskytnutím slevy nabízen a prodáván,“ upřesnil pro web Peníze mluvčí inspekce František Kotrba s tím, že museli udělit přibližně 80 pokut. Na webu adbz jsme také psali, jak ušetřit při nákupu potravin až 500 Kč. 

Není sleva jako sleva

Nyní má tedy každý prodejce povinnost v případě slevy informovat také o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej nabízel a prodával v době 30 dnů před jejím poskytnutím. Pokud tedy měl na pultech produkt za 999 Kč a poté ho slevil na 799 Kč, musí být na cenovce uvedena původní cena. V případě, že by mu však po akci vrátil cenu původní a po dalších 14 dnech opět slevil na 799 Kč, nemůže to znovu prezentovat jako slevu. 

Článek Konec slev v obchodech? Někteří prodejci už s tím začali. Češi se budou muset naučit platit plné ceny se nejdříve objevil na adbz.cz.

Veganské sýry obsahují velmi málo užitečných živin 

Před rizikem spojeným s konzumací rostlinných sýrů nedávno varoval server dTest, který tuto skutečnost odkázal především na slova rakouského ministerstva zemědělství. Právě to se zaměřilo na výzkum těchto produktů a jejich možných dopadů na lidské zdraví. A ačkoli se jich na celoevropském trhu nachází přes sto druhů, většina z nich získala označení Nutri-Score E, tedy produkt s nejnižším obsahem potřebných živin pro lidské tělo. 

Důvodem není nic jiného než skutečnost, že se při jejich výrobě používají různé rostlinné náhražky, jako je kokosový olej, sýr feta a například i bambucké máslo. Ty sice při samotné konzumaci chutnají skvěle a dokáží tělu dodat mnoho potřebných složek, ale pokud jsou použity k výrobě veganských sýrů, musí několikrát projít zpracováním. Ve výsledku tak ztrácí svoje živiny a stejně tak i chuť. Na webu adbz jsme také psali, jak ušetřit při nákupu sýru. 

Naopak sýr vyrobený z mléka se průmyslově zpracovává jen výjimečně a obsahuje navíc prospěšné bakterie, které vyživují střevní mikroflóru. Výrobek tedy není nijak zvláště zpracovaný a má typickou chuť, zatímco veganské náhražky jsou často plné dochucovadel a přidaných látek – ty navíc mohou z dlouhodobého hlediska negativně ovlivnit některé tělesné funkce, včetně produkce hormonů a trávení, a dokonce i mozkové funkce.

Článek Krutá pravda o oblíbeném sýru Čechů: Teď už si ho koupí snad jen blázen. Jak tohle vůbec můžou prodávat? se nejdříve objevil na adbz.cz.

Prospěšná bakterie jako každá jiná 

Skutečnost se týká především mléčných výrobků s obsahem bakterie Bifidobacterium animalis subs. lactis, která se dříve používala k léčbě průjmů a dalších zažívacích potíží. Ta je dnes totiž hojně využívána právě jako součást jogurtů, přičemž mnozí výrobci uvádí, že má podporovat chod trávicího traktu a především aktivitu střevní mikroflóry. Takové účinky přitom mají být důsledkem toho, že se tato prospěšná bakterie na rozdíl od ostatních nerozkládá v žaludku, ale prochází do střev. Výrobci ji pak také označují jako probiotikum. 

Redakce adbz

15. října 2023

Máslo za 20 Kč: Vyrobit se dá z obyčejného bílého jogurtu

Pravdou však je, že takové účinky mohou mít i jiné prospěšné bakterie, které se nachází v obyčejných jogurtech za normální ceny – ve většině případů se navíc rozkládají již v žaludku a nijak nezatěžují střeva. Kromě toho jsou poté účinky výrobků s obsahem zmíněného mikroorganismu dle serveru dTest dočasné, což je také důvod, proč výrobci nabádají konzumenty, aby si kupovali výrobky s jeho obsahem pravidelně. 

Jak tedy uvádí odborníci z EFSA, abyste získali maximální přínos z jogurtů, nemusíte nutně platit za drahé alternativy s přidanými antibiotiky. Dále pak varují výrobce, že pokud chtějí nabádat konzumenty k tomu, aby si jejich produkty kupovali, měli by jejich zdravotní přínosy podložit studiemi. To se bohužel téměř v žádném případě neděje, nicméně nikdo si to neuvědomuje. Rozhodně tedy zbytečně neutrácejte.  

Článek Jogurty v obchodech jsou jeden velký podvod: Na povrch vyplavala pravda, která se Čechům nebude líbit se nejdříve objevil na adbz.cz.

České máslo jako jeden velký podvod 

Máslo má doma pravděpodobně každý. V posledních letech však tento produkt neustále zdražuje a čeští obchodníci se snaží za každou cenu zajistit, aby byl pro občany stále levný. To ovšem dělají na úkor kvality produktu, který často odkupují ze zahraničí, kde jeho lhůta čerstvosti již vypršela – to ovšem neznamená, že není vhodné ke konzumaci a firmy jej nemohou prodávat. Na našem území je ho pak akorát třeba co nejrychleji spotřebovat. 

Právě proto byste si měli dávat dle serveru Blesk pozor zejména na másla z dovozu a se zvýhodněnou cenou. Přestože se může na první pohled zdát, že se jedná o skutečně kvalitní produkt s dostatečně dlouhým datem minimální trvanlivosti, je dost možné, že přes rok leželo v sousedních zemích v mrazáku. Tam totiž může být uskladněno právě maximálně rok či rok a půl, načež jej musí personál vyměnit za novější kusy. 

Staré kusy jdou pak na prodej do Čech, tedy pokud je naši obchodníci koupí, což velmi rádi dělají (přeci jen starší máslo má výrazně nižší nákupní cenu). Pro občany to sice znamená výhodnou nabídku, ale také velmi nízkou kvalitu. Po roce skladování másla je totiž pravděpodobné, že určitým způsobem prošlo procesy oxidace a žluknutí, tudíž nikdy nebude tak dobré, jako když bylo vyrobeno. Nižší mohou být i jeho nutriční hodnoty. 

Článek Máslo v českých obchodech je jedna velká lež. S tím klasickým nemá skoro nic společného. Hanba prodejcům se nejdříve objevil na adbz.cz.

Oblíbená bageta s nesprávnými informacemi 

Velké obchodní řetězce často nabízí nespočet spotřebního zboží, a proto není divu, že se v jejich regálech někdy objeví vadná potravina. Ať už jde o poškozené, plesnivé či ochuzené zboží, tato skutečnost by v žádném případě neměla být ignorována, neboť v důsledku trpí akorát zákazníci – tedy my. O zvláštním případě tak nedávno informovali inspektoři, kteří navštívili obchod v Klimkovicích zvaný „Lahůdky shop“.

Během klasické kontroly se v něm totiž zaměřili na jeden specifický výrobek, a to šunkovou bagetu (Bageta šunková o hmotnosti 250 gramů). Ta totiž přesto, že měla být „šunková“, žádnou šunku neobsahovala, nýbrž pouze šunkový salám. Spotřebitelům tak byla poskytnuta zavádějící informace a inspektoři museli dle serveru PotravinyNaPranyri nařídit, aby tato skutečnost byla co nejrychleji vyřešena. 

Je to vše jen o penězích 

Proč tak obchod učinil, je pravděpodobně tím, že chtěl přilákat pozornost zákazníků, kteří si mysleli, že si kupují kvalitní produkt za pár peněz. Pravdou však byla skutečnost, že byli akorát ochuzeni o to, co měli skutečně získat. Na webu adbz jsme také psali o nejčastějších chybách, kvůli kterým se vám přichytává jídlo na pánev. 

Článek Koupili jste si v obchodě tuhle bagetu? Prodejci nám o ní sprostě lhali. Není to, za co se vydává se nejdříve objevil na adbz.cz.

Špaldová mouka není ze špaldy

Daniel Perner je pravděpodobně nejznámějším českým mlynářem. Když zmodernizoval rodinný mlýn, který se do jeho vlastnictví vrátil restitucemi, rychle se dostal na vrchol pomyslného žebříčku tuzemských výrobců mouky. Za svůj úspěch vděčí investici do nových technologií, které mu umožňují vyrábět mj. velmi jemnou celozrnnou mouku. Sám dle webu Lidovky sleduje poptávku zákazníků po speciálních druzích mouky a snaží se na ni reagovat.

Kromě celozrnných (pšeničná, pohanková, ječná, žitná, špaldová) nabízí také mouky v BIO kvalitě. Asi nikoho nepřekvapí, že výrobky Mlýnu Perner nejsou nejlevnější. Co vás ale možná zarazí, je fakt, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce označila letos v březnu 2 mouky od tohoto výrobce za falšované potraviny. Jedná se o špaldovou hladkou mouku a bio špaldovou hladkou mouku. Vzorky obou výrobků zajistila SZPI v říjnu loňského roku přímo ve mlýně.

Laboratorní testy následně ukázaly, že obě mouky obsahují kromě deklarované pšenice špaldy (Triticum spelta) také pšenici setou (Triticum aestivum). Jelikož se má dle složení uvedeného na výrobku jednat o 100 % špaldovou mouku, je jasné, že výrobce svým zákazníkům minimálně v tomto případě lhal. Otázkou zůstává, zdali mu probíhající kauza neubere na kredibilitě natolik, že přijde o část nakupujících.

Co jsou falšované potraviny

Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozlišuje několik druhů nevyhovujících potravin. Jedná se o: falšované potraviny, nejakostní potraviny (mají horší kvalitu, která ale nemění jejich charakter) a nebezpečné potraviny (např. obsahují cizorodé látky, je v nich překročené povolené množství tzv. éček apod.).

Za falšované se označují takové potraviny, kdy vada mění jejich podstatu, týká se jejich původu nebo významně snižuje jejich kvalitu. Za falšované se považují i ty potraviny, při jejichž nákupu výrobce zákazníkovi lže či jej uvádí v omyl, jak uvádí SZPI na svých stránkách.

Článek Koupili jste si v obchodě tuhle mouku? O jejím složení nám lhali. Ani zdaleka není to, za co se vydává se nejdříve objevil na adbz.cz.

Pozor na zbytečné přeplatky 

Mnozí dodavatelé nastavují ceny za energie pro své klienty příliš vysoko s tím, že je ujistí, že v žádném případě nebudou muset nic doplácet. To je však pouze vychytralý způsob, kterým se z vás snaží vytáhnout co nejvíce peněz. Skutečnost pak obhajují tím, že jim veškeré přeplatky na konci roku pošlou zpět, což pro většinu lidí představuje příjemnou zprávu. Pro vašeho dodavatele je to však ještě výhodnější a vy akorát přicházíte o peníze. 

Skutečný závazek je totiž vždy stejný a váš dodavatel moc dobře předem ví, kolik budete muset platit každý měsíc v daném roce. Státní správa totiž vždy nastavuje horní limit, který nesmí žádný z nich překročit, a to i kdyby během jednoho dne cena stoupla hned dvakrát. Na webu adbz jsme také psali o nové pokutě, která hrozí každému vlastníkovi nemovitosti. 

Jediný důvod, proč po vás tedy dodavatel energií chce platit vyšší zálohy, je skutečnost, že bude mít k dispozici nějaké peníze navíc, a to zcela zdarma a bez jakéhokoli budoucího úroku. Ve finále to tedy dle webu Peníze vypadá tak, že mu uhradíte pohledávku, ze které zaplatí opravdovou sumu, a zbytek si během roku nechá pro případ potřeby. Po uplynutí stanovené doby vám pak vzniklé přeplatky pošle zpět a vy mu za to ještě s radostí poděkujete.

Článek Češi kvůli nepozornosti přichází o tisíce korun. Zkontrolujte si smlouvu s dodavatelem energií, jinak brzy přijdete o všechny své úspory se nejdříve objevil na adbz.cz.

Většinou se přestupku dopouští velké firmy 

Komplikovanost povinností, které je třeba doložit pro stavbu či rekonstrukci domu, nutí velké stavební firmy a mnohé rodiny přemýšlet nad tím, jak si skutečnost ulehčit – a nenabízí se lepší možnost než na to jít bez povolení a zcela zdarma. Takovou cestou se vydali již mnozí, a ačkoli by se mohlo zdát, že to nebude snadné a můžete se za to dostat do problémů, pravdou je opak. Dokonce za to stát nerozdává ani tak vysoké pouty. 

Pokud byste se rozhodli postavit dům bez povolení stavebního úřadu, hrozí vám za to skutečně pokuta, a to zhruba 50 000 Kč za jeden takový přečin. Ve většině případů se však takového přestupku dopouští zpravidla movité firmy, které chtějí rozšiřovat své impérium a nemají čas na zdlouhavé řešení jednotlivých dokumentů se stavebním úřadem. Stačí proto, když si hodí mincí a zkusí své štěstí – buď si toho někdo všimne, nebo to zaplatí. 

Úřady se proti podvodníkům na nic nezmůžou 

Velkým společnostem rozhodně taková pokuta neublíží, a proto se dopouští těchto přestupků furt a stále. Trpí na to však pouze občané a neustále se zpřísňující kontroly. Dokonce se objevil případ, kdy subjekt stavěl bez povolení opakovaně, až mu místní stavební úřad udělil pokutu ve výši několika milionů korun. Společnost však s výší pokuty nesouhlasila a odvolala se na krajský úřad, který později došel k závěru, že pokutu není možno udělit. Jak totiž uvádí web FrankBold, přesahovala běžných padesát tisíc hned několikrát.

Článek Češi plošně staví domy zadarmo. Nemusí si kupovat pozemek ani předražený barák. Díra v systému, nebo podvod? se nejdříve objevil na adbz.cz.

Místo zisku osobní bankrot

Jana je mladá studentka ze Středočeského kraje, která prostřednictvím internetových bazarů prodává své nepotřebné věci již několik let. Až dosud měla štěstí na poctivé kupující. Osudnými se jí minulý měsíc staly jarní šaty, které chtěla prodat za 150 Kč na facebookovém online tržišti Marketplace. Téměř okamžitě poté, co nabídla šaty k prodeji, ji oslovila jakási „paní“, která měla zájem je zakoupit.

I přesto, že Jana o podvodech na internetu věděla, nechala se pomocí manipulativní komunikace přimět ke sdělení svých citlivých údajů. Kromě celého jména a adresy neznámému útočníkovi sdělila i číslo své karty včetně CVC (trojmístný kód na rubové straně platební karty) a data expirace. Poté šlo vše ráz naráz. Místo obdržení slibovaných peněz jí z účtu během hodiny zmizelo na 90 000 Kč.

Obezřetnost je víc než namístě

O podobných případech, kdy domnělý kupující obere prodejce, informují média, například SeznamZprávy nebo Dvojklik (internetový magazín společnosti ESET) čím dál častěji. Bohužel ani opakovaná varování, aby lidé nesdělovali své osobní údaje, nepomáhají četnost podvodů snižovat. Věděli jste, že vaše citlivé údaje (dokonce pouhé jméno či adresa) jsou na černém trhu velmi ceněné?

A tušili jste, že podvodníci dále obchodují i s přístupovými údaji do vašeho internetového bankovnictví, popřípadě s údaji k platební kartě? Abyste se nenechali napálit, zapamatujte si, že žádnému kupujícímu nemáte nikdy sdělovat detaily ke své platební kartě, přístupové údaje do internetového bankovnictví nebo klikat na jakékoliv odkazy, které vás vyzývají k provedení platby.

Jestliže byste přeci jen na podvodníka narazili, Policie ČR vás dále nabádá, abyste s útočníky nekomunikovali. Rovnou je nahlaste příslušné platformě (pro Marketplace je to Facebook), popřípadě PČR. Kontrolovat byste měli i adresy navštěvovaných domén a přihlašovacích stránek do internetového bankovnictví.

Článek Jana chtěla prodat šaty za 150 Kč, místo toho přišla o 90 000 Kč a zbyly jí jen oči pro pláč. Nenechte se nachytat jako ona se nejdříve objevil na adbz.cz.

Podvodné jednání obchodníků

Asi nejčastějším trikem, který používají především maloobchodníci, je špatně zkalibrovaná váha. Obchodník na ni jednoduše navolí v základu o několik desítek gramů více. Vy si poté budete chtít zakoupit například kilogram vepřové pleci, za který také zaplatíte, ale fakticky si domů odnesete pouze 900 gramů. Dalším způsobem, jak se snaží obchodníci za každou cenu vydělat na svých zákaznících je jakýsi odhad váhy zboží.

Prodejce vámi požadované zboží sice na váhu umístí, ale opět ho rychle odebere – tedy nenechá přístroj ukázat skutečnou váhu zboží. Tu jednoduše odhadne sám, a věřte, že si vždy přidá nějaký ten dekagram navíc. Pokud ho výslovně nepožádáte, aby zboží převážil, nebo počkal, až se ručička váhy ustálí, pravděpodobně se necháte pravidelně okrádat. Méně častým, ale rovněž zákeřným trikem je použití vlasce. Ten obchodník přiváže k váze a během samotného vážení ho nohou přišlápne.

Trik, který používají především hospodští či trhovci, je ruční sčítání čísel. Prodejci se často „přepíší“ či záměrně špatně sečtou několik hodnot a snaží se, abyste jim zaplatili více, než je vaše skutečná útrata. V případě, že máte podezření na takovéhoto nepoctivce, je nejlepším způsobem si celý součet ověřit vlastními silami ještě před zaplacením.

Někdy „pouze“ zlobí přístroje

Nicméně v celé řadě případů, kdy se setkáte s rozdílem mezi naúčtovanou a faktickou hmotností zboží, se vás obchodních nesnaží okrást. Nejčastěji je na vině porouchaná váha, která není schopná zobrazit přesnou hmotnost váženého zboží. (Je velmi pravděpodobné, že jste se s podobným problémem již někdy setkali u osobní či kuchyňské váhy u vás doma).

V situacích, kdy začne váha znenadání převažovat, jde zkrátka nejčastěji o technickou závadu, kterou nemohl obchodník předpokládat. Některé supermarkety se těmto problémům snaží vyhnout přímým vážením na pokladnách, které procházejí častější kontrolou. Váhy umístěné nejčastěji vedle ovoce a zeleniny se tak stávají pouze kontrolními.

Zjistili jste někdy, že jste v obchodě zaplatili vyšší cenu, než jste měli?

Zdroj: Se souhlasem čtenářky Jarmily

Článek Prodavačka odhalila nekalé techniky, kterými vás obchody každodenně okrádají. Dejte si pozor na 3 věci se nejdříve objevil na adbz.cz.