Bobkový list má mnoho účinků

Bobkový list obsahuje prospěšnou látku zvanou cineol, která příznivě působí na záněty horních cest dýchacích a také na stárnoucí a citlivou pokožku. Esenciální oleje, které při spalování bobkových listů vstupují do ovzduší, nejen že omamně voní, ale mohou vám také zvednout náladu. Pomáhají relaxovat a čistí dýchací cesty. 

Hubení škůdců ve skleníku pomocí vykuřování bobkovým listem asi vypadá poněkud neobvykle a možná i humorně, ale dle zkušeností zahrádkářů opravdu funguje. Esenciální oleje, které jsou pro člověka prospěšné, zároveň odpuzují patogeny. A pro některé škůdce, kteří by mohli rostlinu poškodit, jsou opravdu škodlivé a destruktivní.  

Nezapomeňte na bezpečnost

Chcete-li svoji sklizeň ochránit před škůdci a vetřelci, zkuste svůj skleník ošetřit kouřem z bobkových listů. Postup je jednoduchý. Přineste si do skleníku doutnající uhlí z grilu nebo z ohně. Pro vlastní bezpečnost ho umístěte raději do železné nádoby, která by měla být na takovém místě, ze kterého by se případný požár nemohl rozšířit po celém skleníku.  

Na rozpálené uhlí položte několik bobkových listů a nechte je doutnat. Pokud už všechny vyhoří, nebojte se přidat další. Důležité je, aby listy nehořely, ale opravdu jen jemně doutnaly. Kouř z nich vytvořený by pak měl naplnit celý skleník, což může trvat i 6 až 12 hodin v závislosti na velikosti na skleníku.  

Po celou dobu vykuřování je opravdu nutné skleník sledovat a také několikrát navštívit a ujistit se, že vše probíhá tak, jak by mělo. Většinu škůdců, zejména roztočů nebo švábů, taková praktika boje zcela jistě překvapí a nakonec vyhubí. Ale vždy mějte na paměti, že pracujete s otevřeným ohněm a bezpečnost vaše a vašeho okolí je vždy na prvním místě.  

Článek Praktiky starých šamanů stojí za zkoušku. Stačí ve skleníku zapálit bobkový list a škůdci se mu vyhnou obloukem se nejdříve objevil na adbz.cz.

K výrobě skleníku lze použít PET lahve

Tradičně se skleník vyrábí (jak název logicky napovídá) ze skla, případně se jako další materiál používá polykarbonát. Pokud vám ale z jakéhokoli důvodu ani jedna z variant nevyhovuje, je tu ještě jedna možnost. Vyrobit si skleník z PET lahví.

Možná vás to překvapí, ale vyrobit si skleník ze starých PET lahví ani zdaleka není tak složité a náročné, jak se na první pohled může zdát. Zvládne to i naprostý začátečník bez předchozích zkušeností.

Skleník vyjde na pár korun

Výroba skleníku z PET lahví je finančně nenáročná, vyzdvihuje jednu z hlavních výhod web Living iPrima. V porovnání se skleněnou klasikou i variantou z polykarbonátu budete na zlomku ceny, což může být rozhodující faktor, proč se do výroby skleníku z PET lahví pustit.

Mezi další výhody patří fakt, že skleník z PET lahví je samozavlažovací. PET lahve netěsní na 100 %, proto při silném dešti voda proprší dovnitř, přičemž se ale nebude tak rychle odpařovat – vy tak ušetříte síly, čas i vodu.

Jak na to?

Nejtěžším úkolem bude shromáždit dostatečné množství PET lahví. Přesný počet nelze určit, protože vše závisí na celkové velikosti, rozměrech celé stavby a dalších podmínkách. Pro příklad uvedeme, že pokud budete chtít postavit skleník dlouhý 2,5 metru, široký 1,8 metru a vysoký tak, abyste se v něm mohli pohodlně postavit, budete podle webu Hobby Instory potřebovat cca 1 400 dvoulitrových lahví.

Každá stěna bude vyplněna lahvemi – ty se vkládají jedna do druhé. Je tedy potřeba odříznout dno lahve tak, aby dokonale padlo na zaoblenou část druhé lahve. Lahve zasouvejte jednu do druhé, čímž vytvoříte válcovitou trubku, nebojte se použít sílu.

A co dál?

Základem skleníku je dřevěná konstrukce mající podobu kostry domečku se stříškou a dveřmi, informuje web iReceptář. Vaším úkolem je horní a spodní část potrubí připevnit ke konstrukci – válce z PET lahví můžete upevnit lepicí páskou nebo je silně uvázat provázkem. Pro lepší efekt je možné lahvemi protáhnout lano a to uvázat k rámu.

Článek Skleník z PET lahví zvládne postavit i amatér. Za jedno odpoledne je hotovo se nejdříve objevil na adbz.cz.

Miniaturní skleník vyrobíte zadarmo

Malé skleníky se těší stále větší oblibě. A není divu, vlastní malou zahrádku si tak můžete zrealizovat například ve stísněnějších podmínkách na balkoně. Podle webu Belnovosti stačí jednoduše vzít velkou PET lahev o objemu 3–5 litrů, seříznout podélně jednu ze stran a zasadit například salát či bylinky. Nezapomeňte však do spodní části udělat několik dírek pro odtok vody. Stejně tak ale použijete i PET lahve o klasickém objemu na ochranu sazenic v záhoně. Seřízněte spodní část, nasaďte na sazenici a odšroubujte uzávěr, aby zde proudil vzduch.

Stejně tak ale prázdné PET lahve poslouží jako obal na květiny. Seřízněte lahev a spodní část natřete barvou, případně je můžete ozdobit dle vlastní fantazie například ubrouskovou technikou. Zapojit můžete i děti, které tvořivé aktivity milují. K podobným účelům ale můžete použít i samotná víčka, a pokud vám nechybí preciznost a trpělivost, vytvořte si unikátní nádobu, například opět obal na květiny.

Plastové lahve zaplaší krtka i ptáky

Zbavit se krtka není nic jednoduchého. Ač je krtek prakticky slepý, má výborný sluch a je citlivý na místa, kde je velký hluk. I v tomto směru pak může pomoci obyčejná prázdná PET lahev. Zapíchněte do záhonu, kde se krtek ukázal, kovovou tyč, která dobře rezonuje, a nahoru nasaďte plastovou lahev. Díky poryvům větru bude vydávat do podzemí zvuk a krtek se tímto směrem rozhodně nevydá.

Některé keře mohou být pod náporem hladových ptáků v obležení. Chcete-li tyto ptáky odlákat humánní cestou a pochutnávat si na plodech zahrady, využijte plastovou lahev jako plašičku. Použít můžete různobarevné lahve a udělat z nich zvonkohru. Odlesky lahví ptáky odradí od lupu. Naopak ale můžete z PET lahve vyrobit i efektivní a levné krmítko, jak můžete vidět na Pinterestu. Do velké lahve udělejte vhodný otvor a na dno nasypte zrníčka. Toto krmítko poté zavěste na větev stromu a pozorujte, jak ptáci hodují. Případně si vyrobte past na komáry.

Článek PET lahve ještě poslouží: Dají se použít jako „miniskleník“ se nejdříve objevil na adbz.cz.

V blízkosti ochranného pásma raději nic nestavte 

Prostor ochranného pásma elektrického vedení či plynovodu vymezuje energetický zákon a dle serveru iRozhlas je určený především k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu sítí a také k ochraně života, zdraví a majetku. Pokud se tedy stane, že si v něm nevědomky postavíte skleník nebo jakoukoli jinou stavbu, která ho omezuje, může to pro vás být velkým problémem. Dobré však není ani v blízkosti vysazovat stromy či přidávat dekorace. 

Ještě než se tedy rozhodnete svůj pozemek jakkoli předělávat, raději si ověřte, zda je to možné v rámci zákona – pokud byste tak neučinili a byť nechtěně ochranné pásmo narušili, mohou vám úřady udělit pokutu ve výši až 100 000 Kč. V případě, že by pak přítomnost vaší stavby způsobila škody, veškerá zodpovědnost půjde také za vámi. Délka pásma se přitom pohybuje v rozmezí od jednotek do desítek metrů (záleží především na napěťové hladině). 

Úřady dokonce dle serveru Novinky varují, že pokud by k vám přišla kontrola a zjistila porušení stanovených vzdáleností, může vám stavbu nařídit odstranit. Náklady na přemístění elektrického vedení by totiž prodejce vyšly mnohem dráž, a proto budete muset vše vyřešit vy sami. Mluvčí Energetického regulačního úřadu navíc hovoří o tom, že se pokut zatím sice nerozdalo příliš, ale každým rokem jejich počet stoupá. Kontroly tak budou nejspíše častější. 

Článek Kdo má na zahradě skleník, riskuje pokutu přes 100 000 Kč. Úřady vás navíc donutí ho zbourat se nejdříve objevil na adbz.cz.

Okurky ve skleníku

Rostliny okurek ve skleníků potřebují, na rozdíl od těch zahradních, jiný přístup k zálivce. Klima ve skleníku je totiž úplně jiné a je potřeba zálivku přizpůsobit teplotě i vlhkosti, která zde panuje. Nelze počítat ani s dešťovými srážkami, a zálivka je tak čistě na pěstiteli. Výhodou je, že sami můžete kontrolovat, kolik vody rostliny přijímají.

Je proto důležité mít ve skleníku umístěný teploměr a vlhkoměr a reagovat na jejich změny omezením, nebo naopak zvýšením zálivky. Vysoká vlhkost ve skleníku může způsobit přemokření listů a zvýšené riziko vzniku plísňových chorob. Proto ji udržujte mezi 50 % a 70 %. Pokud je potřeba vlhkost snížit, skleník vyvětrejte.

Zalévání skleníkových okurek

Obecně by se skleníkové okurky měly zalévat častěji, ale menším množstvím vody. V případě mladých, ještě nekvetoucích okurek je za slunečného počasí ideální zalévat jednou denně. Přičemž množství vody by se mělo pohybovat mezi 3 až 5 litry vody na metr čtvereční. Jakmile okurky začnou nasazovat květy, snižte frekvenci zálivky. Postačí zalití jednou za 2–3 dny, ale množství vody navyšte na 10 –14 litrů na metr čtvereční.

Od poloviny srpna do konce sezóny pak postačí zalévat rostliny jen jednou za 1–2 týdny, přičemž množství vody by mělo být zhruba stejné. V případě chladnějšího a zataženého počasí pak zálivku vždy omezte, protože skleník se tolik nezahřívá. Při zalévání okurek je také důležité, aby voda směřovala přímo ke kořenům. Zálivka na list zvyšuje riziko vzniku plísňových chorob. Použijte tedy k zalévání konev s úzkým hrdlem nebo kapkový zavlažovací systém, který vodu směřuje přímo do půdy.

Půda ve skleníku také musí být dobře odvodněná. Přemokření okurkám nesvědčí a jejich kořeny mohou začít uhnívat. Abyste udrželi ve skleníku půdní vlhkost, pokryjte půdu vrstvou mulče. Vyhnete se tak přesušené krustě, která se na povrchu půdy vytvoří. U vody byste také měli vědět nebo kontrolovat její pH. To by se mělo pohybovat v rozmezí 6,0 a 7,0. Pokud je pH vody příliš vysoké nebo nízké, může ovlivnit vstřebávání živin rostlinami.

Článek Zahradníci při zalévání okurek často dělají 1 zásadní chybu: Neberou v potaz teplotu se nejdříve objevil na adbz.cz.

Proč některé rostliny nekombinovat

Výsev i výsadbu jednotlivých druhů byste měli vždy pečlivě rozplánovat. V těsné blízkosti byste měli umisťovat ty, které mají stejné nebo podobné požadavky na životní podmínky. Zároveň byste si měli dát pozor na ty, jež si vzájemně konkurují a z půdy odčerpávají stejné živiny a látky. Prospívat budou vždy jen ty nejsilnější a ostatní rostliny zvadnou. 

Zároveň se vedle sebe nevyplácí umísťovat ty plodiny, které trpí na stejné nemoci, houbové choroby nebo podléhají stejným škůdcům. Jakmile je napadeno pár jedinců, může se nemoc nebo hmyz snadno rozšířit i na okolní rostliny, a vaše ztráty tak budou několikanásobně vyšší. Takové druhy raději sázejte v dostatečné vzdálenosti od sebe, abyste tomuto problému předešli.

Proč nepěstovat okurky a rajčata spolu

Přestože rajčata a okurky netrápí stejné neduhy, měli byste si jejich pěstování v jednom skleníku dobře rozmyslet, a to z toho důvodu, že obě plodiny mají jiné požadavky na vnější mikroklima. Pokud tedy vytvoříte ideální podmínky rajčatům, okurky nebudou příliš spokojené a utrpí tím jejich růst a vývoj. Celková úroda bude menší a dochází i ke zhoršení chuti. V případě, že naopak upřednostníte okurky, rostliny rajčat mohou zcela zahynout.

V čem se liší jejich potřeby

Zatímco okurky vyžadují vyšší teplotu a větší úroveň vlhkosti, u rajčat je tomu přesně naopak. Pro ně jsou takové životní podmínky téměř nesnesitelné a mají větší nároky a sušší vzduch. Je téměř nemožné zavděčit se oběma těmto plodinám zároveň.

Jak tento problém vyřešit

Nejjednodušším řešením je proto tyto rostliny pěstovat odděleně a pro každou z nich vytvořit samostatný skleník, nebo jednu z nich pěstovat venku. Pokud však trváte na skleníkovém pěstování, ale k dispozici máte jen jeden, pak ho pomocí vhodného materiálu rozdělte na dvě části. Takto budete moci vytvořit ideální podmínky pro okurky i rajčata, aniž by někdo z nich strádal.

Článek Pěstovat okurky a rajčata ve stejném skleníku nemusí být nejlepší nápad: Pokud jedna z plodin prosperuje, druhá skomírá se nejdříve objevil na adbz.cz.

Jednoduchý skleník pro každou zahradu 

Mladá dívka celou zimu sbírala PET lahve a hromadila je na svém pozemku – sousedé se jí v tu dobu smáli, ale jakmile přišlo jaro, téměř nikdo z nich nemohl uvěřit svým očím. Obyčejný plast totiž šikovně použila k výstavbě chytrého skleníku, který skvěle plní svou funkci, ale jeho údržba a provedení nevyžaduje téměř žádné finanční prostředky. Kromě toho jej lze postavit velmi rychle, ale je k tomu potřeba několika kusů dřeva. Ve výsledku však můžete získat krásný skleník pro pěstování své vlastní zeleniny a dalších potravin. 

Je také důležité poznamenat, že spousta PET lahví končí každým dnem v popelnici, a ať už dochází k jejich recyklaci, či nikoliv, jejich neustálé využívání a výroba intenzivně narušuje životní prostředí. Proto můžete učinit některé kroky k tomu, abyste přispěli k ochraně planety – a to nejlépe jejich opakovaným použitím. A právě výstavba skleníku je jedna z možností, jak tyto kusy plastu využít, a navíc z toho mít prospěch. Plast je totiž skvělý materiál, který udržuje vlhkost a pomůže vám vypěstovat mnoho plodin.

Nejtěžší bylo seškrábat etikety 

Ačkoliv je výstavba vlastního skleníku z PET lahví poměrně jednoduchý úkol, mnoho času vám pravděpodobně zabere seškrabování etiket z plastu. Abyste totiž mohli postavit dostatečně efektivní prostor, budete potřebovat větší množství použitých lahví, které nejlépe plní svou funkci právě po dostatečném očištění. Než se tedy vrhnete do přípravy konstrukce, postarejte se, aby na žádné plastové lahvi nezbyly kusy etikety nebo jiných nečistot. 

Jak uvidíte ve videu, dále je zásadní postavit vhodný dřevěný rám – jeho rozměry můžete podřídit svým preferencím. Následně je důležité připravit si PET lahve, a to tím způsobem, že odříznete jejich dno a ponecháte jim hrdlo. Jakmile budete mít hotovo, můžete se vrhnout do jejich spojování. K tomu vám poslouží delší úzké větve nebo ještě lépe kusy bambusu. Na ty stačí postupně nasadit dostatečné množství lahví (ve spojích můžete použít lepidlo, aby byla konstrukce skleníku pevnější). 

Důležité je pořádně utěsnit spoje

Nyní stačí postavit stěny ze spojených PET lahví a poté se vrhnout na střechu. Tu můžete vyrobit také z plastu – ujistěte se však, že jsou vždy všechny spoje dostatečně utěsněné, aby vzduch nemohl utíkat ven. Toho můžete docílit pomocí speciální sešívačky nebo použitím dalších kutilských výrobků. Na celý postup stavby se můžete podívat v níže uvedeném videu.

Článek Vzala několik PET láhví a za pár minut z nich postavila skleník se nejdříve objevil na adbz.cz.

Obytný skleník s krásným výhledem

Dům áčkového typu není nic nového, tento má ovšem skleněnou strukturu, nikoli dřevěnou. Do střechy jsou již zabudované solární panely, což dovoluje zásobování domu elektřinou, topení a taky ohřev vody. Majitelé instalovali zeleninovou zahradu i malý ovocný sad. Mají tak zásoby vlastních potravin, opět díky skleníkové struktuře celého domu. Ten není sám nijak velký a poskytuje celkový povrch a rozloze 124 metrů čtverečných.

Je však třeba mít na paměti, že není nijak vyhříván nebo izolován, ale že ho skleníkové řešení chrání před zimou, větrem i deštěm. Navíc mají majitelé díky skleněným stěnám neustálý výhled na krásné okolí včetně jezera a prakticky nonstop sluneční světlo. Francie má svou vlastní hvězdu a průkopnici áčkových domů, konkrétně Elizabeth Faure. Ta si svůj dům postavila za méně než 35 000 euro (cca 856 000 Kč).

Obytný trojúhelník na více místech světa

Ukázala tím, že tento samostatný dům se dá postavit za více než rozumný rozpočet. Áčkový dům je architektonická forma se strmým sklonem střechy, která končí velmi blízko linii základů. Tyto domy se poprvé objevily začátkem 50. let, přičemž už tehdy měly stejné rysy jako jejich dnešní podoba. V Číně nebo na ostrovech jižního Pacifiku se jim říká „Crucks“ nebo „Grubenhaus“, což lze přeložit jako „střešní kabinu“.

Velmi je zpopularizovali architekti Walter Reemelin, John Campbell, George Rockrise, Henrik H. Bull a Andrew Geller. V době jejich rozšíření takto stavěli celé prázdninové vesničky. Domky zažily dvě vlny velké popularity, a to po celém světě. První přišla po 2. světové válce, protože spojovaly několik důležitých vlastností. Byly cenově dostupné, daly se postavit velmi rychle a také z poměrně dostupných materiálů.

Renesance dostupného bydlení

V té době šlo ovšem hlavně o domy na rekreace a sekundární bydlení. Teprve v nedávné době se k nim hodně lidí vrací jak ve Francii, tak i jinde. Proto rostou jak samostatně, tak v houfech a vytváří opět ony vesničky. Důvody jsou stejné jako na konci světové války. Tradiční dům je dnes velmi drahý, ať už jde o samotnou výstavbu, případně další údržbu. Stejně je to i s rekonstrukcemi, ke kterým se také mnoho lidí uchyluje.

Tyto áčkové domy se pak staly méně nákladnou alternativou. Nicméně v současné době se přidává i další stránka věci. Opatřují si je lidé, kteří chtějí zažívat trochu dobrodružnější život, mají je jako hlavní sídlo. Teď je jen otázka, zda případná světová krize bude k takovému způsobu bydlení shovívavá.

Článek Za energie ušetří statisíce. Plně soběstačný domek sice připomíná skleník, avšak o soukromí se majitelé bát nemusí se nejdříve objevil na adbz.cz.

Napadení třásněnkami řešte ihned

Největším postrachem pěstitelů okurek jsou pravděpodobně plísně, ovšem ani invazi hmyzích škůdců není radno podceňovat. Třásněnky zahradní, chmelová a západní si – pokud jim dáte příležitost – rády pochutnají na plodech vaší práce. Tento škůdce dokáže zlikvidovat jak květy, tak listy a plody rostliny. Pokud se na vaší zahradě nebo ve skleníku přemnoží, můžete velmi rychle přijít o celou úrodu. Jakmile si na rostlinách všimnete malých, světle žlutých teček, zpozorněte. Jedná se o první příznak jejich přítomnosti.

Jestliže napadenou rostlinu ponecháte bez pomoci, mohou poškozené listy zhnědnout a uschnout. Rostlina bude celkově oslabená a vás čeká (přinejlepším) pouze nižší výnos. V případě, že třásněnky napadnou i květy, můžete se „těšit“ na deformované plody. V horším případě škůdce na rostlinu zavleče i virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus), který způsobí její zakrnělost, celkové zpomalení růstu, sníženou tvorbu květů, popřípadě i opad květů a plůdků.

Účinná obrana je prevence

Abyste snížili riziko výskytu třásněnek ve svém skleníku, dbejte na dodržování preventivních opatření – nic vás nestojí a jsou funkční. Zaprvé pravidelně odstraňujte rostlinné zbytky a plevel, který likvidujte i po konci sezóny, a zadruhé zeminu hluboce zorejte. Zamezíte tím přezimování třásněnek v půdě. Dobré je také střídat plodiny a hlídat si kvalitu sadebního materiálu. Společně s výsevem ve skleníku instalujte i modré lepové desky (třásněnky přitahuje modrá barva) a nechte je tam po celou sezónu.

Jak se třásněnek šetrně zbavit

V případě, že na svých okurkách rozpoznáte třásněnky, na nic nečekejte a začněte jednat. Využít můžete chemické i biologické insekticidy, které zakoupíte ve specializovaných prodejnách, nebo dravý hmyz, který třásněnky zlikviduje. První pomoc okurkám nicméně zvládnete dát i se surovinami, které máte doma. Insekticidem dle lidového receptu je výluh z česneku a cibule. Na jeho výrobu si připravte 3 kilogramy česneku a 2 kilogramy cibule, které nadrobno nasekejte, zalijte 10 litry vody a nechte 2 dny louhovat.

Po uplynutí potřebné doby výluh slijte, přidejte do něj 40 gramů tekutého mýdla a důkladně promíchejte. Domácí insekticid následně přefiltrujte a na napadené okurky použijte jako postřik. Účinný je prý i výluh z vlaštovičníku, na který budete potřebovat 3 kilogramy čerstvých rostlin. Vlaštovičník zalijte vodou a nechte 24 hodin louhovat. Poté smíchejte 1 litr výluhu s 8 litry vody, 40 gramy mýdla a s 1 litrem vývaru z černého pepře (na 1 litr vody přidejte 10 gramů pepře, vařte 30 minut). Rostliny ošetřete postřikem.

Jak se vypořádáváte se škůdci na své zahradě?

Zdroj: Bhg

Článek Nedejte třásněnkám své okurky lacino – osvědčené babské rady v akci se nejdříve objevil na adbz.cz.

Molice ve skleníku snadno poznáte

Poznáte je snadno. Jakmile se k rostlině přiblížíte, okamžitě se vyrojí spousta bílých molic. Dospělá muška naklade stovky vajíček, z nichž se vylíhnou larvy. Ty následně spořádají jakoukoli rostlinu, na které sedí. Vážně poškozené plodiny mohou zežloutnout a vadnout. Molice napadají i rostliny venku. Zbavit se jich můžete nejrůznějšími pastmi, jež pořídíte v obchodech, ale také lidovými recepty. Víme, jak na ně.

1) Voda škůdce smyje

První metoda je mechanická. Proudem vody smyjte z rostliny kolonie bílých mušek. Na larvy, které na listech zůstanou, použijte doma vyrobený roztok. Vezměte 100 gramů mýdla a půl litru vody. Pak houbičkou namočenou v této směsi larvy smyjte.

2) Vysavač zredukuje počet

Někteří zahradníci vyrazí na molice i s obyčejným ručním vysavačem. Postup je nutné opakovat, dokud záškodníci zcela nezmizí.

3) Česnek jako domácí insekticid

Molice může z vašich rostlin vyhnat i česnek. Vyrobte si vlastní roztok z 1 hrnku česneku. Ten nechte dva dny louhovat v 10 litrech vody. S pomocí rozprašovače pak postříkejte listy rostliny z obou stran. Opakujte to každých 4 až 5 dní, dokud molice zcela nezmizí.

4) Pampelišky a nálev z nich

Účinný je také nálev z pampelišek. Nepoužívají se ale květy, nýbrž listy. Zhruba 50 gramů rozdrcených pampeliškových listů a stonků zalijte litrem vody. Po dvou dnech, kdy se roztok bude louhovat, ho sceďte a přelijte do rozprašovače. Rostliny pampeliškovým nálevem ošetřete každé dva týdny.

5) Citron jako postřik

Na molice můžete vyrukovat i s roztokem, který připravíte z několika kapek prostředku na nádobí, citronové šťávy a asi litru vody. Přelijte roztok do lahve s rozprašovačem, protřepejte a nastříkejte ho na rostliny. Opakovat postřik byste měli jednou za týden.

Jaké metody používáte na likvidaci molic ve skleníku?

Zdroj: Bhg

Článek Molice s oblibou obsadí skleník a rychle zlikvidují veškerou zeleninu. Zbavte se jich zcela bez chemie, zadarmo a navždy se nejdříve objevil na adbz.cz.

Okurkám nesvědčí vysoké teploty a sucho

Jestliže pěstujete okurky již několikátou sezónu, jistě jejich nároky znáte. Pokud jste se k jejich výsevu rozhodli poprvé, pamatujte na několik základních pravidel. Tato zelenina špatně snáší jakékoliv extrémy, ať jde o teplotu nebo množství zálivky. Optimální teplota pro růst zdravých, vitálních okurek se pohybuje v rozmezí 20–25 °C. Vyšší teploty mohou vést ke žloutnutí či sesychání plodů i rostliny. Jestliže pěstujete okurky ve skleníku, při hrozbě teplot nad 30 °C ho překryjte např. plachtou.

Překážku na cestě k bohaté úrodě představuje i suchý vzduch – zejména při pěstování ve skleníku či fóliovníku. Abyste zvýšili vzdušnou vlhkost, dostatečně větrejte (tím zajistíte rostlinám i uspokojivý počet opylovačů). Dobrou alternativou je rovněž polévání podlahy menším množstvím vody. Co se týče zálivky, té by měly mít okurky přiměřené množství. Tedy půda by neměla vyschnout, ale zároveň nesmí být přemokřená. Vhodné je rovněž rostliny zalévat vlažnou odstátou vodou.

Žloutnutí plodů způsobuje akutní nedostatek dusíku

Jestliže vám drobné plody (o velikosti 2–3 centimetry) i přes pravidelnou zálivku a optimální teplotu žloutnou – ať již od špičky či od stopky, může být na vině akutní nedostatek dusíku. Rostlina, která se potýká s nedostatečným množstvím jedné ze základních živin, nejprve redukuje celkový počet nasazených plodů. Nebojte se proto okurky přihnojovat i 2x týdně. Jestliže je pěstujete v nádobě, živiny obsažené v půdě se rychle vyčerpají, proto je nutné je pravidelně dodávat.

O úrodu vás nicméně i přes veškerou péči, kterou rostlinám věnujete, dokáže během několika málo týdnů připravit také obávaný roztoč – sviluška. Ta může být taktéž příčinou žloutnoucích malých plodů a listů. Svilušky prosperují při vysokých teplotách a nízké vzdušné vlhkosti a jejich přítomnost na rostlině poznáte podle žlutavých a bělavých skvrn okolo středního žebra listu, které se pomalu zvětšují, a také podle jemných pavučinek. Jestliže na svých okurkách svilušku identifikujete, jednejte okamžitě a použijte postřik.

Jakou zeleninu pěstujete na své zahradě?

Zdroj: Bhg

Článek Sesychají vám mladé plody okurek? Zachraňte úrodu, dokud je čas – nakonec budou ještě chutnější se nejdříve objevil na adbz.cz.

Obdélníkový skleník s dřevěným rámem

Abyste si mohli vlastníma rukama postavit skleník z plastových lahví, budete nevyhnutelně potřebovat rám v podobě domu. Ten vyrobte z dřevěných nebo kovových stojanů a mnoha, mnoha, opravdu mnoha plastových lahví. Přesný počet je dosti těžké odhadnout, odvíjí se od celkové velikosti, rozměrů stavby a dalších podmínek. Stejně jako jsou různé rozměry stavby, jsou různých velikostí i samotné lahve. Jde tedy těžko poradit, kolik čeho opatřit.

Každá samostatná část stěny bude vyplněna plastovými lahvemi, které budou vloženy jedna do druhé. Musíte tudíž odříznout dno lahve tak, aby řez padl na její zaoblenou část. Průměr výsledného otvoru tak musí být o něco menší než nejvyšší průměr samotné lahve. Lahve následně zasuňte jednu do druhé a vytvořte jakousi dlouho válcovitou trubku. Nepomůže je jen nasadit, musí skutečně držet, je tedy potřeba je do sebe natlačit silou.

Vzájemné zpevnění a dotažení

Horní a spodní část potrubí je nutné připevnit k vodorovným částem rámu samotného skleníku. Potřebujete tedy vyzvednout celou stěnu. Mezi sebou můžete trubky upevnit lepicí páskou nebo je silně stáhnout provazem. Vyjdou vám tak vlastně určité bloky, které je potřeba navzájem propojit. Pozor ovšem na odolnost spojů, aby přežily změnu teplot nebo deště. Postupně sami nejspíš přijdete na to, jakou metodiku přesně zvolit.

Pro dodatečné upevnění stěn i stropu skleníku se hodí navléknout plastové lahve – respektive bloky – na lano a přivázat je k rámu. Dbejte také na ukotvení samotné stavby, která může vyjít jako poměrně lehká. Během stavby se s ní bude sice dobře manipulovat, ale stačí pořádný poryv větru nebo náraz a vaše dílo bude na druhém konci zahrady. Mohou pomoci třeba stanové kolíky nebo ukotvení ke kamenům podle místních podmínek.

Jak velký skleník na zahradě máte?

Zdroj: Bhg

Článek Postavit skleník z PET lahví zvládnete za jedno odpoledne. Je odolný a vyjde vás sotva na pár stovek se nejdříve objevil na adbz.cz.