Staré hrnečky či talíře po babičce raději nevyhazovat. Porcelánové kusy označené jako velké S mohou mít až milionovou hodnotu

Porcelánové nádobí bylo v minulosti základní výbavou téměř každé domácnosti. I když se sváteční sety používaly jen výjimečně, nebo naopak vůbec, byly také oblíbenou ozdobou často vystavenou za prosklenou vitrínou. Podle způsobu a kvality zpracování se odvíjela jejich pořizovací cena, která v některých případech podle webu iReceptář ještě stále roste. Prohlédněte si porcelán, co máte doma, a raději s jeho vyhazováním příliš nespěchejte. 

Každý výrobce měl svou značku

Na spodní straně každého porcelánového výrobku byste měli najít specifickou značku. Tou může být symbol, písmeno nebo i nápis v různých barvách. Podle této značky pak poznáte, který výrobce nebo jaká firma dané nádobí vyráběla, ale i odkud porcelán pochází, jak potvrzují informace na webu Dům&Zahrada. Ty nejcennější kousky zpravidla připluly z opravdu velké dálky a jejich hodnota může být až milionová.

Odhalte cenu porcelánu

Původně byl porcelán vyráběn v Číně přibližně od 7. st. př. n. l. Do Evropy se pak dostal až mnohem později, a to na přelomu 17. a 18. století jako velmi cenné zboží. Nejstarší porcelánkou v českých zemích byla továrna z Horního Slavkova, která své zboží označovala písmenem „S“ a slovem Schlaggenwald, o níž jsme psali více již v dřívějším příspěvku na adbz.

iZdroj fotografie: Pixabay

Cena porcelánového nádobí se odvíjela od kvality jeho zpracování, tloušťky, jemnosti střepu, propracování barev a lehkosti. Ten nejlepší porcelán by měl dokonce proti světlu lehce prosvítat. Kromě nádobí však lze narazit také na cenné sošky zvířat a jiných postav, pocházejících především z Ruska, o nichž si můžete více přečíst v předchozím příspěvku na adbz.

Nejcennější kousky pochází z Číny

Porcelánový pohárek pocházející z dynastie Ming byl v aukci prodán za neuvěřitelných 36 milionů dolarů (810 milionů korun). Na světě údajně existuje posledních 19 kousků tohoto drahocenného nádobí, a tak jeho cena nejspíš ještě poroste. Hodnota daného výrobku však může být daleko vyšší, pokud k němu máte citovou vazbu, jako naše čtenářka Denisa P. z Chrudimi: „Zdědili jsme po prababičce porcelánovou sadu. Určitě nepatří mezi historické cennosti, ale připomíná mi dámu, jakou prababička bývala. Pro mě je to to nejcennější dědictví.“ Takové upomínky bych si také ráda jednou nechala.