Rozpadlá roubenka stála Richarda pouhé 2 000 Kč. Z ruiny během 10 let vytvořil malebné bydlení

Muž si za pár korun koupil rozpadlou roubenku. Nenechal se odradit a dnes je z trosek krásná zrekonstruovaná chalupa ideální na relax.

i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
i Zdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken
Dalších 21 fotografií
Dalších 21 fotografií
                   

Muž již dlouho chtěl žít s rodinou v lese, vždycky si ale myslel, že je to moc drahé. Pak se však od kohosi z Missouri dozvěděl o zchátralé staré chatě a ihned viděl příležitost. S trochou odhodlání a tvrdé práce byl na dobré cestě za svým snem. Za chatu zaplatil pouhé 2 200 korun v hotovosti, přestože původní majitel ji nabízel jako dárek. Věděl totiž, že její skutečná hodnota je mnohem vyšší.

Naprosto zubožený budoucí domov

Byla plná trosek a její strop se propadl. Už jen pohled ze dveří vypadal dosti nebezpečně a zůstat v tomto stavu uvnitř nepřipadalo v úvahu. O srub se dlouho nikdo nestaral, byl vyrabovaný, v žalostném stavu a dřevo bylo shnilé. V zásadě se nejednalo o nic jiného než hromadu dřeva. Richard odstranil trosky a zapsal si každý kus dřeva, takže věděl, jak to vše dát později dohromady. Postup připomínal obskurní rovnici, která dávala smysl jen jemu.

Věci nabraly lepší směr, když jeho rodina našla poblíž přírodní pramen. Okolí bylo zcela ohromující, a navíc tu budou mít svůj vlastní potok. Ke zdrojové hornině se dostali ručním kopáním, následně buldozerem vykopali samotné jezero a hned postavili ponton. On i rodina věděli, že před sebou mají dlouhou a těžkou práci. Předchozí pečlivé plánování však zaručovalo, že celá renovace a obnova bude sledem jasně daných a srozumitelných kroků.

Záměry a reálná omezení

Původně chtěl Richard plně „respektovat ducha původní stavby“, což se ale ukázalo jako velmi těžké. Hlavně proto, že se dostali na skalní podloží v hloubce asi 1,8 metru, takže celá chata musela být pár centimetrů nad zemí. Nalili cement na podlahu v suterénu a z bílého dubu vytvořili nové podlahové trámy. Ke srubu přibyla také rustikální veranda. Richard chtěl zachovat co nejvíc přírody, v těchto podmínkách ale musel zůstat realistický.

iZdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken

Dalším podstatným faktorem bylo opětovné použití dřeva na stavbu. Udělal tedy maximum pro to, aby celý proces byl co nejekologičtější. Spolu s rodinou tak opět používal věci všemi možnými způsoby. Díky tomu získala stavba přirozený vzhled, kterého by jinak nedosáhli, pokud by šli jednoduše do obchodu a všechno koupili. Sousedé mu pak z padlého ořechu a bílého dubu vyrobili stůl, jenž se dal současně velmi snadno přenášet.

Život v čisté přírodě

Štědrý dárek Richarda překvapil a byl potěšen, že jeho sousedé jsou stejného založení jako on. Na svěžím venkovském vzduchu bylo něco, co lidi vždycky přimělo strávit léta odpočinkem v takovém útulném zákoutí. Díky tomu Richard věděl, že chce pro sebe, rodinu i přátele pohodlnou postel, kde by si mohli všichni odpočinout. Stejně tak krb šlo použít na vaření všeho od teplých nápojů až po celá jídla.

iZdroj fotografie: S vědomím Richard Aiken

Samozřejmě že mohl nainstalovat klasickou troubu a bylo by to nepochybně jednodušší. Jenže to vůbec nebylo účelem této chaty. Podávat rodině horké nápoje připravené v krbu bylo velmi uspokojující a po ničem víc netoužil. Po deseti letech restaurování Richard dům v roce 2013 dokončil. Nakonec to byl pro celou rodinu kolosální podnik, výsledek ovšem stojí za to v každém ohledu. O to více, když člověk vidí rozdíl při koupi a aktuální stav.

Něco hotovo, něco v plánu

Je obtížné uvěřit, že fotografie byly pořízeny na stejném pozemku. To, co kdysi vypadalo jako dům po zásahu pěti tornád najednou, je nyní zcela dechberoucí. Přestože Richard nadále upravuje hlavně okolní terén, v samotném srubu tráví mnoho času. Takto renovující lidé totiž vědí, že jejich práce není nikdy hotová. Je to typ místa, o němž mnoho lidí sní, když chtějí na svátky utéct někam do klidu mimo město. Pro jeho rodinu je to nyní realita.

Richard na chatě plánuje ještě další práce a velmi se těší, jak se vše časem bude vyvíjet. Je to velká inspirace pro ostatní stavitele. Aiken přitom není zdaleka prvním člověkem, který zrestauroval starý srub a udělal z něj plně funkční ubytování. Pro některé lidi je možná součástí přitažlivosti bydlení v takovém srubu skutečnost, že jde o „rustikální“ život. Uvidíme, jak se bude tato roubenka vyvíjet do budoucna a co se kolem ní ještě objeví.

Kolikrát jste snili o úniku do tichých lesů a divočiny?

Zdroj: HomeBuilding

Galerie

Dalších 21 fotografií
Dalších 21 fotografií
Diskuze Vstoupit do diskuze
119 lidí právě čte
Zobrazit další články