Laura se nastěhovala do zdevastované budovy veřejných toalet z roku 1929. Nikdo ovšem netušil, jaké luxusní bydlení z ní udělá

Čerstvé absolventce studií architektury padl do oka objekt téměř sto let starých veřejných záchodů. Původně uvažovala o tom, že by místo nich vznikl umělecký prostor.

Zdroj fotografie: S vědomím Laura Clark

Ze zchátralých a nevyužívaných staveb dokáží mnohdy architekti vykouzlit neuvěřitelné stavby. A jsou-li oním zubem času i návštěvníky zdevastovaným objektem veřejné toalety, jde o pořádně vypečenou a náročnou výzvu. Potenciál však viděla ve starých, špinavých, zaneřáděných a expresivně řečeno prostě odporných veřejných záchodcích britská architektka Laura Clark. Zapojila fantazii a vytvořila z nich velmi zajímavý a ohromující prostor k bydlení.

Původně tam chtěla vybudovat umělecký prostor

Bývalé podzemní veřejné toalety postavené v roce 1929 byly více než třicet let nevyužívané. Nacházejí se u korza slavného londýnského Crystal Palace a mají rozlohu 55 metrů čtverečních. Jakmile opuštěný objekt mladá architektka spatřila, rozhodla se ho koupit a předělat na umělecký prostor. Od samotného počátku ale vůbec nešlo o snadnou záležitost. Trvalo několik let, než se jí podařilo překonat legislativní nástrahy, které s sebou nákup takové nemovitosti nesl.

Z původního záměru, aby namísto toalet vznikl prostor pro prezentaci umělců, nakonec ale sešlo. Na stole byl nový plán, a to vytvořit zde rezidenční bydlení. Přestože rozloha 55 metrů čtverečních se na vybudování domu nemusí zdát příliš velká, na hustě obydlenou anglickou metropoli to vůbec není málo. Pro čerstvou absolventku architektury na Glasgow School of Art to byla obrovská výzva, které se zhostila s vervou. Jako developerka, architektka i klientka v jedné osobě.

Rekonstrukce vyšla na 1,85 milionu korun

Částečně se rozhodla zachovat téměř sto let starý původní design některých zdí, částí a prvků stavby. Doplnila je o nové a lehké materiály, pečlivě vybírala povrchové úpravy i podlahové krytiny, aby domu dodaly soulad. Klíčem k přeměně zanedbaných veřejných toalet na útulný domov byly jednoduché detaily, jako například police, které se táhnou přes celou stěnu. Původní vchod do domu dostal novou omítku, zachovaly se původní železné prvky.

Zdroj fotografie: S vědomím Laura Clark

Nový život dlouho opuštěnému místu vdechla i zahrada ve vnitrobloku, která je osázená stálezelenými keři a kapradinami. Velmi neobvyklá přeměna chátrajících podzemních veřejných toalet způsobila, že překvapivě vznikl útulný, otevřený a prostorný dům plný světla. Rekonstrukce vyšla na zhruba 65 tisíc liber, což je v přepočtu asi 1,85 milionu korun. Motivací začínající architekty pro tuto netradiční přeměnu byl fakt, že se chtěla usadit v Londýně.