Komplex chatiček na samotě vznikl jako pokus o recyklaci starého dřeva. Postaven byl svépomocí a s přispěním přátel

Původní myšlenkou architekta byla jen snaha o recyklaci zbylého materiálu z předchozích staveb a starého materiálu uloženého u rodiny a přátel. K dispozici byla smrková fasádní prkna, modřínová terasová prkna, profily pro stavbu základů, izolační materiál a velkorozměrná okna.  Od přátel a rodiny získali krycí desky nebo světelnou techniku a bylo tedy možné začít se samotnou stavbou něčeho výjimečného.

Dva domy a jedna spojující terasa

Cílem bylo postavit objekt, který bude splývat s okolní krajinou a současně přinese pohodlný výhled na rozlehlé údolí mezi lesem a původním rybníkem. Zároveň měl ale nabídnout příjemné útočiště pro odpočinek, intenzivní práci, rodinné oslavy nebo hosty, kteří k rodině přijedou. Aby objekt mohl splňovat všechny své požadavky, bylo důležité jednotlivé části dobře rozdělit. Chatový komplex je proto složen hned ze tří částí – dvě chaty spojené prostornou terasou. Jedna chata nabízí zázemí ateliéru se sociálním zařízením a druhá chata přináší relaxaci ve formě sauny a včelařské dílny.

iZdroj fotografie: Tiskové materiály JAN TYRPEKL, fotograf Antonín Matějovský

Praktičnost pro léto i zimu

Schéma objektu je orientované okny na sever, díky nimž v letních měsících nedojde k přehřívání objektu. Jeho základy jsou na souvislé hmotě, díky které mohl vzniknout volný prostor přímo v podlaží. Autor sám na webu ArchDaily zmiňuje, že tento prostor tak dokonale slouží pro uskladnění dřeva, ale také jako izolační vrstva celé stavby.

iZdroj fotografie: Tiskové materiály JAN TYRPEKL, fotograf Antonín Matějovský

Obě chatové části jsou zastřešeny sedlovou střechou pod velkým úhlem, který se stává velmi praktickým především v zimních měsících v případě, že padá větší množství sněhu. Nehrozí tak propad materiálu.

Recyklace nevyužitého materiálu dokonale posloužila pro stavbu elegantní relaxační chaty propojené s ateliérem pro své majitele i jejich rodinu či přátele.

Galerie