Chyby při používání zahradního kolečka: Začíná to už při výběru korby; kdo si na schody nedá prkna, zbytečně se nadře

Abyste se po práci na zahradě už nikdy nevraceli domů sedření, naučte se pár šikovných technik při používání zahradního kolečka.

Zdroj fotografie: W.carter / Creative Commons / CC BY-SA

Zahradničení může být fyzicky náročný koníček, zejména pokud jde o přepravu nejrůznějších materiálů (nemusí jít jen o těžkou zeminu, pořádně se dokáže „pronést“ i mulč nebo rostliny s kořenovými baly). S těmito těžkými úkoly dokáže skvěle pomoci zahradní kolečko – ale jen v případě, že ho používáte správně, jak píše web ReceptyPrimaNápadů.

Na materiálu záleží: Ocel vs. plast vs. hliník

Pro začátek je důležité vybrat toho správného pomocníka. Zahradní kolečka na našem trhu se mohou lišit nejen tvarem, objemem a ergonomií, ale i použitým materiálem.

• Ocelová kolečka jsou vysoce odolná a vhodná pro přepravu těžkých nákladů, ale sama o sobě mohou být poměrně těžká.
• Plastová kolečka jsou lehčí a odolná proti korozi, bývají tedy ideální pro lehčí zahradní práce a vlhké podnebí.
• Hliníková kolečka jsou lehká a pevná, ale nemusí zvládnout těžké nebo abrazivní materiály tak dobře jako ty ocelová.

Hliníkové kolečko vás tak může na první pohled zaujmout svou nízkou hmotností, ale nebude nejlepší volbou kupříkladu pro převážení hnoje nebo těžké zahradní techniky. Naopak to plastové může pro takové úkoly posloužit lépe díky kombinaci lehkosti a odolnosti – ovšem obvykle vydrží o dost méně, jak radí web iPrima.

Velké bývá lepší? Ani ne

Velikost zahradního kolečka by měla odpovídat typickému nákladu, který budete s jeho pomocí převážet. Častou chybou je výběr příliš velkého modelu, který může ztížit manévrování a zvýšit fyzickou zátěž. Objem 200 litrů je pro většinu zahradních prací dostatečný – to si pamatujte.

Konfigurace kol

Konfigurace kol je dalším důležitým aspektem, který je často přehlížen. Kolečka s jedním kolem nabízejí lepší manévrovatelnost ve stísněných prostorech, takže jsou vhodná pro malé zahrady nebo úzké cesty. Dvoukolové nebo čtyřkolové modely zase poskytují větší stabilitu, zejména na nerovném terénu, ale vyžadují širší cesty (pokud si chcete nějakou takovou vybudovat, zveřejnili jsme na webu adbz návod).

Manévrování přes překážky

Jednou z častých chyb je snaha „přeskakovat“ s kolečkem schody nebo obrubníky. Jde to ale i jinak. Jednoduše položte přes překážky prkno, a vytvořte tak kolečku hladkou cestu. Vaše záda vám budou vděčná, a navíc tak snížíte riziko převrácení kolečka a vysypání jeho obsahu.

Zdroj fotografie: Pixabay

Další chybou je neustálé tahání kolečka za sebou. Paradoxně však nižší zátěž na záda (a také lepší ovladatelnost) mnohdy znamená jeho tlačení. Důležité je zvolit si správně terén – například do kopce bývá tažení výhodnější, směrem dolů je to přesně naopak.