Jak na nejlepší kompost: Promýšlejte si, co děláte –⁠ ne vše byste měli házet na hromadu zbytků

Pokud ještě na zahradě nemáte vlastní kompostér, určitě popřemýšlejte o jeho pořízení. Kompostování vám totiž přinese mnoho výhod. Ušetříte za svoz odpadů a zbavíte se povinnosti odvážení posekané trávy (a jiných přírodních materiálů) do sběrného dvora. Navíc získáte unikátní hnojivo, které vyživí většinu druhů rostlin a zlepší kvalitu vaší půdy.

Důležité je světlo a teplo

První věc, kterou budete potřebovat, je kompostér. Na trhu můžete sehnat mnoho typů, většinou zhotovených z plastu. Vzhled ani materiál nádoby ovšem nemá žádný vliv na kompostovací proces. Jeho koupě tedy není podmínkou a nabízí se vám možnost jeho výroby např. z dřevěných prken nebo plastového barelu.

Když máte vybráno či vyrobeno, je na čase přejít k výběru stanoviště pro váš nový kompostér. To můžete zvolit zcela libovolně. Mějte ovšem na paměti to, že nejlepších a nejrychlejších výsledků se dočkáte v tom případě, že kompostér umístíte do té části zahrady, kde nejdéle dopadají přímé sluneční paprsky. Pro efektivní kompostování je totiž důležitý velký přísun tepla.

Ne všechno se hodí

Co se týče náplně kompostu, odborníci ji dělí na hnědou a zelenou. Do první kategorie náleží sláma, kůra a větve dřevin, piliny, třísky, hobliny, ruličky od toaletního papíru, papírové tašky apod. Do té druhé pak patří posekaná tráva, odpad z kuchyně (ovoce, zelenina, vaječné skořápky, kávová sedlina, čajové sáčky), chlévský hnůj a listí (včetně jehličí). Zelený materiál (bohatý na dusík) s tím hnědým (s vysokým obsahem uhlíku) kombinujte v poměru 1 : 2 nebo 1 : 3.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vyhnout byste se pak měli:

• plastovým předmětům,
• zelenině a ovoci napuštěným pesticidy,
• kostem, tukům a masovým odřezkům,
• kamenům,
• časopisům,
• slupkám a peckám z tropického ovoce,
• popelu z cigaret,
• plevelům množícím se oddenky (jako je např. pýr),
• rostlinám napadených chorobami.

Údržba není nijak složitá

A jak se o kompostér starat? Nejedná se o nijak náročný úkol. Stačí, když jeho obsah čas od času dobře promícháte nebo protřepete (záleží na velikosti nádoby). V případě kompostování větších větví je raději nalámejte, nařežte nebo seštěpkujte. Jejich rozklad tak bude o něco rychlejší. Stejný efekt má také pravidelné přilévání menšího množství vody na kompostovaný materiál.

Dáváte přednost kompostéru z plastu, či ze dřeva?

Zdroj: Bhg