Nenechejte zahradu chřadnout. Využijte plného potenciálu pilin – zajistí skvělé podmínky pro růst a poslouží jako mulč

Pro někoho odpad, pro jiného poklad. To by se dalo říct i o pilinách, které lze jako odpadní materiál z řezání dřeva výborně uplatnit i v zahradničení.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Piliny vznikají jako vedlejší produkt při řezání dřeva. Dále je lze zpracovat například do desek, na brikety nebo na přímé spalování. Ale věděli jste, že je lze mnohostranně využít například i v pěstitelství? Pokud máte přístup k pilinám, určitě je nevyhazujte a zkuste některý z níže uvedených způsobů, jak je dál použít ve vaší zahradě. Třeba zjistíte, že už nemusíte utrácet za mulč, kompost nebo drahá hnojiva, a vystačíte si s pytlem dřevěných pilin.

Co obsahují piliny

Piliny jsou poměrně lehký materiál. Objemová hmotnost dřevěných pilin je 100 kg na 1 m³. Když se toto množství rozloží v půdě, uvolní se 250 g vápníku, 150–200 g draslíku, 20 g dusíku, asi 30 g fosforu. To jsou pro zdravý růst a vitalitu rostlin nevyhnutelné prvky. Piliny jsou sterilní substrát, a jakmile se dostanou do půdy, začnou se rozkládat na potřebné živiny. Je potřeba se vyvarovat použití pilin získaných ze dřeva napuštěného lepidly a laky. Ty by mohly být pro půdu toxické.

Před použitím pilin v zahradě je vhodné je nejdřív ošetřit, jelikož mohou obsahovat pryskyřice, které snižuji kvalitu půdy a zabraňují semenům v klíčení. Piliny rovněž do značné míry okysličují půdu, což může mít také negativní vliv na vývoj rostlin. Když ale piliny smícháte s uleželým hnojem nebo k nim přidáte minerální hnojiva či močovinu, snížíte tím jejich možný negativní dopad na půdu a můžete začít těžit z jejich pozitiv.

Zlepšení vlastností půdy

Černozem, jílovité a hlinité půdy jsou hutné a těžké. Většina zahradních rostlin však preferuje lehkou, vzdušnou a kyprou půdu. Když obohatíte půdu o piliny v poměru 50 na 50 se zahradním substrátem, vylepší se do značné míry její kvalita.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak na kompostování pilin

Přípravou kompostu se eliminují všechny výše zmíněné negativní vlastnosti pilin. Pokud na kompost spěcháte, určitě volte aerobní způsob přípravy, tedy za pomoci vzduchu, jehož příprava bude trvat 1–2 měsíce. Jestli máte víc času, vyzkoušejte kompostovat piliny bez přístupu vzduchu. Tento proces je sice delší (3–6 měsíců v závislosti na použitých komponentech), ale je při něm zachována výživová hodnota organických látek.

Piliny jako mulč pro zahradu

Lehký mulč z pilin odráží sluneční paprsky, což snižuje zahřívání půdy. Vrstva neošetřených pilin o tloušťce 6–8 cm zabraňuje růstu plevele a zadržuje vlhkost v půdě i na jejím povrchu. Takový mulč udržuje vrchní vrstvu zeminy vlhkou a chrání ji před vysycháním a popraskáním. Mulč z pilin se používá jako podestýlka pro ovoce, které dozrává na zemi, jako třeba jahody.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Použití pilin k přípravě teplých záhonů

Pokud chcete pěstovat teplomilné plodiny nebo založit záhon v době, kdy tomu vnější teplota ani počasí nepřejí, vyzkoušejte teplý záhon. Lůžko složené z větví, pilin, hlíny, vápna, močoviny a popela, navíc zalité horkou vodou, vám zabezpečí, aby vaše plodiny dozrávaly rychleji, byly méně náchylné k hnilobě i méně napadány škůdci.

Piliny jako izolační materiál

Piliny jsou dobrou izolací pro mladé sazenice a teplomilné plodiny. Při výsadbě teplomilných plodin v chladných oblastech dejte na dno výsadbové jámy nejdřív sypké piliny a na ně ještě nasypte vrstvu jemné dřevěné štěpky, která poslouží jako drenáž. Takto připravený základ bude sloužit jako tepelný izolant před hlubokým chladem a ochrání kořenový systém rostlin.

Jak využíváte piliny na zahradě vy?

Zdroj: Bhg