Popel z dříví dokonale pohnojí a ochrání rostliny před škůdci. Funguje lépe než umělá hnojiva a chemické pesticidy

Pokud při topení upřednostňujete dřevo před uhlím, děláte jen a jen dobře. Tento způsob je totiž šetrnější pro životní prostředí. Ne každý ovšem ví, že i po spálení najdou špalky a klacíky užitek. Jejich popel lze totiž efektivně využít v zahradě, a to hned několika způsoby. Objevte i vy potenciál odpadního produktu z vytápění ještě dnes. Vaše rostliny vám za to budou neskonale vděčné.

Je bohatý na uhličitany

V dřevěném popelu můžeme najít hned několik minerálních látek, které jsou stěžejní pro život všech rostlinných druhů. Patří mezi ně:

• draslík ve formě uhličitanu draselného (K2CO3): ve větším množství jej potřebují zejména cibuloviny a plodová zelenina,
• fosfor jakožto oxid fosforečný (P2O5): je nesmírně důležitý při tvorbě plodů,
• vápník v podobě uhličitanu vápenatého (CaCO2): má podíl na ochraně před škůdci,
• hořčík ve formě uhličitanu hořečnatého (MgCO2): jeho nedostatek má často za následek chlorózy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ne všechno dřevo se hodí

Než se pustíte do samotné aplikace neshořelých zbytků do zahrady, je třeba si uvědomit, že se dělí na dva typy. Prvním z nich je popel z tvrdého dřeva, který pochází např. z buku, dubu nebo topolu. U něj musíte myslet na to, že jeho pH dosahuje hodnot 12 až 13. Je tedy nepřípustné, abyste jej nasypali k borůvkám, rododendronům a jiným kyselomilným rostlinám. Snesou ovšem menší množství popela z měkkého dřeva. To má pro příklad olše neb lípa a jeho pH kolísá okolo 10.

Pohnojí a navíc ochrání

Teď k samotnému použití. Dřevěný popel se hodí jako vysoce účinné hnojivo pro polní plodiny i okrasné rostliny. Jeho aplikaci můžeme provést dvěma způsoby.

1. Zapravením do půdy na jaře (v případě že na podzim nebyla hnojena) o dávce 100 gramů na 1 metr čtvereční.
2. Zálivkou z 1 sklenice popela vylouhovaného v kýblu s vodou o objemu 10 litrů (stačí na zalití 2 metrů čtverečních).

V obou případech dbejte a správné dávkování, jinak byste mohli zavařit nejen rostlinám, ale také půdním organismům.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Popel vám může také pomoct při boji se škůdci. Roztok ze 100 gramů sypkých neshořelých zbytků a 10 litrů vody si hravě poradí s mšicemi, různými druhy housenek a drátovci. A pokud popel nasypete okolo záhonů, vyřešíte tak veškeré problémy se slimáky. Přes tuto bariéru nebudou mít ani nejmenší šanci se dostat, jelikož si s ní jejich měkká tělíčka neporadí.

Znáte i jiné využití popela?

Zdroj: Gardeningknowhow