V České republice je převod majetku darováním běžnou praxí. Mnozí si však možná neuvědomují, že tento zdánlivě jednoduchý proces s sebou nese značné právní povinnosti (ty jsou podrobně popsány například na Portálu veřejné správy). Jejich přehlédnutí nebo podcenění bohužel může vést k závažným finančním postihům.
Právní rámec darování majetku
Při darování nemovitosti musí být nemovitost především oficiálně zapsána do českého katastru nemovitostí – to si vždy pohlídejte. Tento registr slouží jako konečná evidence vlastnictví nemovitostí a dalších práv s nemovitostmi souvisejících. Pro převod je povinná písemná smlouva, (ústní dohody nejsou pro majetkové transakce právně závazné). V této smlouvě musí být výslovně vyjádřen úmysl dárce darovat nemovitost a souhlas obdarovaného. Pokud si nejste jistí tím, jak by taková smlouva měla vypadat, požádejte o pomoc odborníky, jak radí web Realitní advokáti.
Kdy je možné osvobození od daně
Darované nemovitosti jsou za určitých podmínek považovány za nezdanitelný příjem. Jde zejména o případy, kdy je majetek získán od příbuzného buď v přímé linii (rodiče nebo děti), nebo ve vedlejší linii (zejména sourozenci). V takovém případě je obdarovaný od daní osvobozen. Toto osvobození platí také v případě, že majetek daruje osoba, která žila s příjemcem ve společné domácnosti alespoň jeden rok před darováním.
Pokud se vám nelíbí ceny potravin v obchodech, pak si rychle udělejte zásoby. Všechno totiž bude pravděpodobně ještě horší.…
více
Nedaníte? Hlásit to stejně musíte
Pokud hodnota darovaného majetku přesáhne 5 milionů korun, musí obdarovaný toto nabytí oznámit příslušnému finančnímu úřadu. To lze učinit ústně, elektronicky nebo prostřednictvím písemného „oznámení o osvobozeném příjmu“, jehož vzory jsou k dispozici na oficiálních internetových stránkách Finanční správy. Termín pro toto hlášení se shoduje s pravidelným termínem pro podání daňového přiznání.
Aby vás nové bydlení nevyšlo dráž, než je bezpodmínečně třeba, pohlídejte si všechny nutné náležitosti. Jinak vám stát vystaví pokutu.
Nedodržení lhůty pro podání hlášení je spojeno s pokutou. Ta je zpočátku stanovena na 0,1 % hodnoty majetku, pokud je chyba napravena dříve, než finanční úřad příjemce vyzve. Ovšem jestliže dojde k následné výzvě správce daně, zvyšuje se pokuta na 10 % a další prodlení po dodatečně poskytnuté lhůtě znamená pokutu ve výši 15 %. U majetku v hodnotě 7 milionů korun tak může při nedodržení těchto lhůt hrozit i milionová pokuta. Ve stejné výši ji ovšem můžete dostat třeba i za obyčejný plot, jak jsme na webu adbz psali již dříve.
