Společnými silami zrekonstruovali 120 let starou kovárnu. Čekání se vyplatilo, námaha taky a výsledek je úžasný
Jednoduchá budova, která si za svou existenci prošla ledasčím, se v moderní době proměnila i v bydlení. Příběh její rekonstrukce je velmi inspirativní.
Australské hlavní město Sydney skrývá mnoho architektonických zajímavostí. Na konci jedné z jeho předměstských ulic najdeme také zcela jednoduchou budovu. Průmyslová cihlová stavba má rozměry 74 metrů². Svou rozlohou se tudíž vyrovná klasickému slovenskému trojpokojíku, dosud však k bydlení nikdy nesloužila. Byla postavena v roce 1890 a nacházela se v ní kovárna či jiné nebytové prostory.
Pestrý život a struktura
Během posledních 120 let své existence si prošla mnoha vnitřními obsahy a průmyslovými odvětvími. V budově totiž sídlila opravna motocyklů, bazar s pračkami, dílna pro domácí kutilství nebo umělecký ateliér. Zkrátka všechno, co potřebuje rozsáhlý jednotný prostor. Po 120 letech takové existence si ale místo vyzkoušelo i obytnou funkci. V malém provedení, s udržitelnou obnovou, maximálním soukromím a také energetickou šetrností.
Dnes jsou na střeše nainstalované solární panely a díky křížovému větrání není nutná jakákoli klimatizace. Betonová podlaha navíc drží teplo dlouhodobě. Moderní materiály si tak podaly ruce s původní architekturou. A i zrekonstruovaný interiér stále nese vzpomínky na svoje minulé průmyslové využití. Nový design zachoval venkovní holé cihly, nicméně je vyhladil a oživil. Struktura byla zachována i uvnitř, jen prohlédla a prošla si odlehčením.
Barvy, klid a jednoduchost
Na malém prostoru se nachází vše potřebné pro pohodlnou a soustředěnou práci i rodinný život se vším všudy. Provedení je přitom krásně minimalistické. Televize nestojí uprostřed stěny, ale na sloupcích knížek naproti modré pohovce. Nechybí volné židle ani odkládací stolek. Jídelní stůl ve skleněném provedení se hezky spojuje se zelenými židlemi. Barvy tak nejen kontrastují, ale také oddělují účely jednotlivých pozic.
Na druhé straně najdete izolované místo s pracovním stolem pro soustředěnou práci. Pozice vedle skleněné stěny zajišťuje prakticky po celý den dostatek přirozeného světla. Dům tak maximálně využívá okolních podmínek. Do patra vedou jednoduché schody a nahoře opět čeká prostý minimalismus. Ulička u zadní stěny nabízí klidný koutek pro zeleň nebo večerní přemítání. Dříve se tu kovaly nástroje, dnes si tu nový majitel vykoval nový život.
Jakou máte zkušenost s minimalismem?