Popel z dříví dokonale pohnojí a ochrání rostliny před škůdci. Funguje lépe než umělá hnojiva a chemické pesticidy

Popel je díky obsahu rozličných minerálů látkou mnoha předností. Přestaňte jej vyhazovat a využijte jeho potenciálu při pracích na zahradě. Nebudete litovat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pokud při topení upřednostňujete dřevo před uhlím, děláte jen a jen dobře. Tento způsob je totiž šetrnější pro životní prostředí. Ne každý ovšem ví, že i po spálení najdou špalky a klacíky užitek. Jejich popel lze totiž efektivně využít v zahradě, a to hned několika způsoby. Objevte i vy potenciál odpadního produktu z vytápění ještě dnes. Vaše rostliny vám za to budou neskonale vděčné.

Je bohatý na uhličitany

V dřevěném popelu můžeme najít hned několik minerálních látek, které jsou stěžejní pro život všech rostlinných druhů. Patří mezi ně:

• draslík ve formě uhličitanu draselného (K2CO3): ve větším množství jej potřebují zejména cibuloviny a plodová zelenina,
• fosfor jakožto oxid fosforečný (P2O5): je nesmírně důležitý při tvorbě plodů,
• vápník v podobě uhličitanu vápenatého (CaCO2): má podíl na ochraně před škůdci,
• hořčík ve formě uhličitanu hořečnatého (MgCO2): jeho nedostatek má často za následek chlorózy.

Ne všechno dřevo se hodí

Než se pustíte do samotné aplikace neshořelých zbytků do zahrady, je třeba si uvědomit, že se dělí na dva typy. Prvním z nich je popel z tvrdého dřeva, který pochází např. z buku, dubu nebo topolu. U něj musíte myslet na to, že jeho pH dosahuje hodnot 12 až 13. Je tedy nepřípustné, abyste jej nasypali k borůvkám, rododendronům a jiným kyselomilným rostlinám. Snesou ovšem menší množství popela z měkkého dřeva. To má pro příklad olše neb lípa a jeho pH kolísá okolo 10.

Pohnojí a navíc ochrání

Teď k samotnému použití. Dřevěný popel se hodí jako vysoce účinné hnojivo pro polní plodiny i okrasné rostliny. Jeho aplikaci můžeme provést dvěma způsoby.

1. Zapravením do půdy na jaře (v případě že na podzim nebyla hnojena) o dávce 100 gramů na 1 metr čtvereční.
2. Zálivkou z 1 sklenice popela vylouhovaného v kýblu s vodou o objemu 10 litrů (stačí na zalití 2 metrů čtverečních).

V obou případech dbejte a správné dávkování, jinak byste mohli zavařit nejen rostlinám, ale také půdním organismům.

Popel vám může také pomoct při boji se škůdci. Roztok ze 100 gramů sypkých neshořelých zbytků a 10 litrů vody si hravě poradí s mšicemi, různými druhy housenek a drátovci. A pokud popel nasypete okolo záhonů, vyřešíte tak veškeré problémy se slimáky. Přes tuto bariéru nebudou mít ani nejmenší šanci se dostat, jelikož si s ní jejich měkká tělíčka neporadí.

Znáte i jiné využití popela?

Zdroj: Gardeningknowhow