Architekti se obávají toho, co se stane s výbuchem poničeným Bejrútem

Podle OSN bylo výbuchem poškozeno více než čtyřicet tisíc budov, z nich mnoho tisíc nevratně, a bude tak nutná jejich demolice. 

iZdroj fotografie:

Podle OSN bylo výbuchem poškozeno více než čtyřicet tisíc budov, z nich mnoho tisíc nevratně, a bude tak nutná jejich demolice. 

Střed města je naprosto zničený

Bejrút díky své poloze plnil v posledních desetiletích úlohu jakési vstupní brány mezi východem a západem a stal se velmi důležitým obchodním centrem. Bez ohledu na občanskou válku, která celou zemi v posledních letech stále zužovala, bylo centrum města a okolí přístavu velmi zajímavé také z hlediska architektury. Často bylo označováno za specifickou hybridní městskou strukturu, neboť se na poměrně malém území nacházely domy z různých období, postavené v různých stylech. Vedle sebe tak byly například domy pocházející ještě z osmanského období, společně s domy pocházející z doby z francouzské kolonizace a vedle nich současné mrakodrapy moderního typu.

Na základě průzkumu trosek bylo zjištěno, že velmi poškozeno bylo více než sedm set historických budov, které byly postaveny ve druhé polovině devatenáctého století, z nichž téměř polovina je poškozená natolik, že je nutná jejich demolice. Jednou z takto poškozených budov je například i palác Sursock, který byl považován za jeden z architektonických skvostů města. Exploze byla natolik silná, že poškozeny jsou budovy, které se nacházejí ve vzdálenosti téměř dvacet kilometrů od epicentra výbuchu. Z tohoto důvodu jsou tak poničeny i mnohé moderní stavby, které byly před několika lety dokončeny významnými mezinárodními architekty. Pokud jde o finanční výši škod, pouze na architektuře a hmotném majetku je Světová banka zatím odhadla na přibližně 4,6 miliardy amerických dolarů.

Speciální fond na obnovu

Všichni si teď kladou otázku, zda a kdy dojde k určité obnově poškozeného Bejrútu a do jaké míry se podaří zrekonstruovat alespoň určité architektonické a historické skvosty, které byly výbuchem postiženy. Obava se také týká toho, že vzhledem k nejisté politické situaci v Libanonu, budu mít na nový vzhled města nejdůležitější vliv zejména majetní developeři, nikoli historici a architekti.  Z tohoto důvodu UNESCO nedávno spustilo speciální Bejrútský fond na obnovu kultury, dědictví a vzdělání, ze kterého chce  financovat záchranu historického centra města tak, aby nemohlo dojít k spekulacím s majetkem.

Střed města je naprosto zničený

Bejrút díky své poloze plnil v posledních desetiletích úlohu jakési vstupní brány mezi východem a západem a stal se velmi důležitým obchodním centrem. Bez ohledu na občanskou válku, která celou zemi v posledních letech stále zužovala, bylo centrum města a okolí přístavu velmi zajímavé také z hlediska architektury. Často bylo označováno za specifickou hybridní městskou strukturu, neboť se na poměrně malém území nacházely domy z různých období, postavené v různých stylech. Vedle sebe tak byly například domy pocházející ještě z osmanského období, společně s domy pocházející z doby z francouzské kolonizace a vedle nich současné mrakodrapy moderního typu.

Na základě průzkumu trosek bylo zjištěno, že velmi poškozeno bylo více než sedm set historických budov, které byly postaveny ve druhé polovině devatenáctého století, z nichž téměř polovina je poškozená natolik, že je nutná jejich demolice. Jednou z takto poškozených budov je například i palác Sursock, který byl považován za jeden z architektonických skvostů města. Exploze byla natolik silná, že poškozeny jsou budovy, které se nacházejí ve vzdálenosti téměř dvacet kilometrů od epicentra výbuchu. Z tohoto důvodu jsou tak poničeny i mnohé moderní stavby, které byly před několika lety dokončeny významnými mezinárodními architekty. Pokud jde o finanční výši škod, pouze na architektuře a hmotném majetku je Světová banka zatím odhadla na přibližně 4,6 miliardy amerických dolarů.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Speciální fond na obnovu

Všichni si teď kladou otázku, zda a kdy dojde k určité obnově poškozeného Bejrútu a do jaké míry se podaří zrekonstruovat alespoň určité architektonické a historické skvosty, které byly výbuchem postiženy. Obava se také týká toho, že vzhledem k nejisté politické situaci v Libanonu, budu mít na nový vzhled města nejdůležitější vliv zejména majetní developeři, nikoli historici a architekti.  Z tohoto důvodu UNESCO nedávno spustilo speciální Bejrútský fond na obnovu kultury, dědictví a vzdělání, ze kterého chce  financovat záchranu historického centra města tak, aby nemohlo dojít k spekulacím s majetkem.