Architekti se obávají toho, co se stane s výbuchem poničeným Bejrútem

Výbuch dusičnanu amonného, který čtvrtého srpna letošního roku zničil téměř čtyřicet procent libanonského hlavního města Bejrút, šokoval celý svět. Kromě přístavu, který byl jakýmsi srdcem celého města, došlo ke zničení či poničení také významného architektonického dědictví, které se v jeho okolí nacházelo.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Podle OSN bylo výbuchem poškozeno více než čtyřicet tisíc budov, z nich mnoho tisíc nevratně, a bude tak nutná jejich demolice. 

Střed města je naprosto zničený

Bejrút díky své poloze plnil v posledních desetiletích úlohu jakési vstupní brány mezi východem a západem a stal se velmi důležitým obchodním centrem. Bez ohledu na občanskou válku, která celou zemi v posledních letech stále zužovala, bylo centrum města a okolí přístavu velmi zajímavé také z hlediska architektury. Často bylo označováno za specifickou hybridní městskou strukturu, neboť se na poměrně malém území nacházely domy z různých období, postavené v různých stylech. Vedle sebe tak byly například domy pocházející ještě z osmanského období, společně s domy pocházející z doby z francouzské kolonizace a vedle nich současné mrakodrapy moderního typu.

Na základě průzkumu trosek bylo zjištěno, že velmi poškozeno bylo více než sedm set historických budov, které byly postaveny ve druhé polovině devatenáctého století, z nichž téměř polovina je poškozená natolik, že je nutná jejich demolice. Jednou z takto poškozených budov je například i palác Sursock, který byl považován za jeden z architektonických skvostů města. Exploze byla natolik silná, že poškozeny jsou budovy, které se nacházejí ve vzdálenosti téměř dvacet kilometrů od epicentra výbuchu. Z tohoto důvodu jsou tak poničeny i mnohé moderní stavby, které byly před několika lety dokončeny významnými mezinárodními architekty. Pokud jde o finanční výši škod, pouze na architektuře a hmotném majetku je Světová banka zatím odhadla na přibližně 4,6 miliardy amerických dolarů.

Speciální fond na obnovu

Všichni si teď kladou otázku, zda a kdy dojde k určité obnově poškozeného Bejrútu a do jaké míry se podaří zrekonstruovat alespoň určité architektonické a historické skvosty, které byly výbuchem postiženy. Obava se také týká toho, že vzhledem k nejisté politické situaci v Libanonu, budu mít na nový vzhled města nejdůležitější vliv zejména majetní developeři, nikoli historici a architekti.  Z tohoto důvodu UNESCO nedávno spustilo speciální Bejrútský fond na obnovu kultury, dědictví a vzdělání, ze kterého chce  financovat záchranu historického centra města tak, aby nemohlo dojít k spekulacím s majetkem.