Trápí vás doma invaze myších a dalších vetřelců? Namíchejte tuto směs a všichni hlodavci téměř okamžitě zmizí

Myši se staly postrachem lidských obydlí hlavně kvůli tomu, že žerou obilí a likvidují tak úrodu. Druhou nepříjemnou okolností je přenášení mnoha parazitů a chorob. V minulosti se s nimi do boje pustily především kočky, které se tak staly trvalou součástí rodin. Farmáři totiž rychle zjistili, že mít doma kočku drží myši celkem spolehlivě na uzdě. V případě její absence ovšem existují i další recepty, jak se těchto hlodavých vetřelců nadobro zbavit.

Co budete potřebovat?

• Půl lžíce pšeničné mouky
• Lžíci soli
• Půl lžíce bílé sádry

Jak dále postupovat?

Nejdříve smíchejte sádru a mouku. Přidejte sůl a míchejte, dokud nebude mít směs homogenní konzistenci. Nasypte do malých misek a rozmístěte tam, kde předpokládáte výskyt a pohyb myší. Nechte tam misky přes noc, směs způsobuje u hlodavců silnou a rychlou dehydrataci. Otrávených hlodavců ani samotné směsi se pokud možno nedotýkejte, i přípravu je lepší provést v rukavicích. Nástrahy dávejte na suché místo a velmi opatrně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Touto metodou se můžete hlodavců snadno zbavit a to v poměrně rekordním čase. Pozor ještě na kombinaci metody a kočky. V případě, že byste chtěli domácí kočičí úsilí tímto postupem „posílit“ hrozí vám, že přijdete o svého chlupáče. V přítomnosti koček ovšem obvykle není potřeba takový recept vůbec aplikovat.

Jak vypadají krysy?

Krysa obecná je středné velký hlodavec a často dochází k její záměně s potkanem. Proti němu má však delší jak ocas, tak i uši, celkově jde však o drobnější zvíře. Většinou má tmavé zbarvení, bez ocasu měří do 25 centimetrů a neváží víc jak 250 gramů. Žije většinou v sušších částech domácností a ve skupinách o počtu až 60 jedinců. Nejaktivnější je za soumraku, a ačkoli jde o všežravce, výrazně u ní dominuje rostlinná strava.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Prakticky není teplejší oblast planety, kde by se krysa nevyskytovala. V Evropě je nejhojnější ve středomoří, kromě skandinávských zemí ji však lze nalézt prakticky kdekoli. V Česku jde hlavně o povodí Labe, severní a střední Čechy, přičemž oblast pohybu se zvolna rozšiřuje. Původně pochází nejspíš z Adie, konkrétně z oblastí jižně od Himálaje. Následně se rozšířila do zbytku světa, ačkoli počátky této expanze nejsou dosud uspokojivě popsány.

Infekční choroby

Stejně jako potkan je i krysa zdrojem infekčních nemocí, v jihovýchodní Asii jde kupříkladu o jeden z hantavirů, konkrétně Seoul virus. V Česku se virový vliv krys nedostal do fáze podrobnějšího zkoumání. Důvodem je její celkově malé rozšíření. Obecně je ovšem brána jako bacilonosič, což dokládají i historické příklady morových epidemií. Od 20. Století je za nejrizikovějšího nosiče infekcí považován potkan.

Predátoři a množení

V tuzemsku jsou krysy potravou hlavně sov a dále lasicovitých šelem. Krysy se mnozí po celou dobu roku, u nás ovšem velká část mláďat zimních vrhů zahyne prostým umrznutím. Jeden vrh znamená většinou 6 – 8 mláďat, existují i případy 16 kusů najednou. Samice je březí 21 – 23 dní a mláďata mají při narození hmotnost cca 5 gramů. Začínají vidět po 14 – 16 dnech a za pohlavně dospělé jsou považovány při váze 100 gramů a věku 3 měsíců.

Kde všude jste narazili na krysy?

Zdroj: Bhg