Péče psí maminky  

Podle názoru odborníků jsou pejskové naučení olizováním vyjadřovat náklonnost už od své psí matky. Ve štěněčím věku je matka sama ráda a často olizuje. Dává jim tak najevo svoji lásku, posiluje pouto mezi nimi, čistí je a v neposlední řadě také ukazuje, kdo má navrch. Svrchovanost ve smečce si olizováním ukazují také štěňata mezi sebou navzájem. Později převezme vedoucí roli ve smečce právě člověk a olizování se proto přesouvá na něj.  

Zajímavé je, že pes si obvykle jako nejlepší místo pro olíznutí vybere právě lidskou tvař. Čím to je? Zřejmě je to znovu naučené chování z psího dětství, kdy štěně olizuje čumák své matky a doufá, že dostane něco na zub. Takže pokud vás váš pes pravidelně olizuje, je možné, že to není jen z lásky, ale má prostě hlad. Může z vás také cítit vůni jídla nebo slaného potu, která ho láká k ochutnání.  

Věnujte svému miláčkovi dostatek pozornosti 

Pokud vám váš pes olizuje ruku, nejspíš mu chybí něha a pohlazení. Snažte se mu věnovat více pozornosti a náklonnosti. Odmění se vám opravdovým přátelstvím. Olizováním nebo strkáním čumákem si pes často jen vynucuje pozornost. Připadá si odstrčený a upozorňuje tak na sebe. Naštěstí si vybral jeden z nejláskyplnějších způsobů, jak na sebe upoutat pozornost. Avšak pokud jsou vám projevy vašeho psa nepříjemné, stačí je jen ignorovat.

Psí olíznutí rozhodně není nebezpečné pro vaše zdraví. Názory odborníků se v tomto neliší, i když upozorňují na možnost výskytu bakterie Capnocytophaga. Tato bakterie způsobuje infekci a může oslabit lidskou imunitu. Ale naštěstí se vyskytuje velmi zřídka. Pokud na své tváři nemáte otevřené rány a váš imunitní systém funguje správně, není důvod, proč si neužívat projevy náklonnosti od svého čtyřnohého přítele.  

Pokud je se psem zacházeno tak, jak si zaslouží, tedy s respektem a s láskou, je většina jeho projevů myšlena jako známka důvěry. Pro vašeho psa jste to nejdůležitější na světě a potřebuje vás o tom co nejčastěji ujišťovat. Věnujte mu proto patřičnou péči a lásku, vyrazte s ním na procházku. Bohatě se vám odmění svým přátelstvím a nehynoucí láskou.   

Článek Proč psi olizují obličej či ruku: Ne vždy to znamená projev lásky, páníček by tomu měl věnovat pozornost se nejdříve objevil na adbz.cz.

Afghánský honič a čau-čau

K oblíbeným psům patří afghánský honič, který je rozený dobrodruh. Jedná se o mírumilovné plemeno, jež potřebuje časté a dlouhé procházky. Bohužel se mu ale nechce poslouchat, proto se vám může zaběhnout. Čau-čau je inteligentní a vaše rozkazy bude často ignorovat. Za žádnou cenu mu nesmíte ustoupit. Ukažte mu, kdo je tady pánem, poté zkrotne.

Basenji, buldok a bloodhound

Když se rozhodnete pořídit si plemeno basenji, čeká vás s ním hodně práce, protože je pyšné a chová se jako lovec. S jeho výcvikem je nutné začít od útlého věku. Buldok je zase nesmírně tvrdohlavý a na vaše příkazy nebude jen tak reagovat. Patří k línějším psům, proto má sklony k obezitě. V žilách plemena bloudhound koluje lovecká krev, proto je nezávislé. I když vypadá na první pohled líně, jen horko těžko s ním udržíte krok.

Jezevčík a bígl

I tak malé plemeno, jako je jezevčík, patří mezi neposlušné typy. Nehledě na to, že se tento pes rád pere s ostatními. Bez aktivního páníčka bude strádat, je nutné mu věnovat maximální péči. Když to na něj přijde, dokáže rozkousat vše, co má po ruce, takže to u vás na dvorku bude vypadat jako na smetišti. Bígl je šlechtěný a pyšný, proto bude jeho výcvik velmi náročný. Bez spousty pohybu bude trpět, ale na procházkách vám udělá vždy pořádnou ostudu. Výcvik musí být důsledný.

Pekingský palácový psík, velšteriér a barzoj

Pekingský palácový psík je oblíbený v královských rodinách Číny, ale jeho výcvik je velmi náročný. Je inteligentní a tvrdohlavý. Když nezačnete s cvičením včas, nebude vás poslouchat stejně jako velšteriér, ten totiž také patří mezi svéhlavá lovecká plemena. Zejména senioři si zamilovali barzoje, jenž je na první pohled mírumilovný. Jenomže neposlouchá a je nezávislý. Při jeho výcviku se tedy hodně zapotíte.

Článek Mezi 10 nejneposlušnějších psích plemen patří například Čechy oblíbený jezevčík nebo bígl se nejdříve objevil na adbz.cz.

Začněte v místnosti, než půjdete ven

Vytrénovat psa k jednoznačnému plnění povelů majitele není buzerace nebo šikana. Zvíře tím můžete ochránit, aby nevběhlo na silnici pod auto, nesnědlo něco nebezpečného, nepustilo se do rvačky s jinými psy, případně neohrozilo cizí děti a dospělé. Čtyřnohý člen rodiny si jednoduše rizika neuvědomuje. Proto je nutné, abyste jej naučili porozumět a plnit alespoň základní povely, jako je ne, sedni, zůstaň či pusť.

Když s trénováním začínáte, zvolte co nejméně rušivé prostředí. Postupně se propracujte k zajímavějším místům, jako je třeba park. Pokud budete chtít psa naučit přijít na vaše zavolání, začněte s tím v jednom pokoji. Až poté pokračujte v různých místnostech domu nebo bytu, následně třeba na dvorku a nakonec venku. Jakmile poslechne příkaz, odměňte jej. Měl by být schopen přijít na zavolání alespoň osmkrát z deseti pokusů v každém prostředí, než se přesunete do dalšího.

Mějte u sebe na tréninku pamlsky

Učení může být pro zvíře i vás zábavné a upevní se tím i vztah, jenž máte. Čím mladší pes je, tím snáz se učí. Vytvořte pro dobrý trénink podmínky. Výcvik by měl být krátký, protože zejména štěňata brzy ztrácejí koncentraci. Trénujte jen, když nejste vystresovaní, protože se budete muset obrnit trpělivostí. Snažte se skončit pozitivně a cvikem, který pes snadno zvládá, protože pak bude motivovanější. Odměňujte jej, mějte u sebe pamlsky a nešetřete pochvalami.

1) Sedni

Na povel sedni by měl reagovat každý pes. Spousta mazlíčků je vzrušená v čase procházky, nebo přijde-li návštěva. Když pejska povel naučíte, vyhnete se jeho nekontrolovatelnému poskakování. Učte jej to prostřednictvím odměn 5 až 10 minut, 2 až 3 krát denně.

2) Zůstaň

Aby pes nevběhl pod auto, případně abyste zamezili nějakému jinému nebezpečí, je tento povel nezbytný. Dává zvířeti jasně najevo, že musí zůstat v klidu a vyčkávat, dokud mu neřeknete. Cvičte mazlíčka 5 až 10 minut, 2 až 3 krát denně. Nezapomeňte jej pochválit a odměnit.

3) Pusť

Tento povel může být velmi užitečný ve chvíli, kdy si pes odnáší v tlamě vaše oblíbené boty. Tento pokyn psa také může ochránit, pokud venku vezme do tlamy nějaký nebezpečný předmět či cizí jídlo. Naučíte jej to, pokud budete trénovat 5 až 10 minut každý den.

4) Ne

Slovo NE by mělo být signálem k tomu, aby pes okamžitě přestal s čímkoli, co dělá. Ať jde o skákání, nebo o kousání. Věnujte výcviku mazlíčka k plnění tohoto povelu 3 až 5 minut, 2 až 3 krát denně.

5) Pojď

Toto je jednoznačný pokyn, aby se zvíře vrátilo k vám. Pomůže vám to snáze zvládnout situaci, kdy je pes v nějakém nebezpečí, případně je-li rizikem pro ostatní. Trénujte povel 5 až 10 minut, 2 až 3 krát denně.

Zdroj: Tractive

Článek Jestli je váš pes neposlušný a ignoruje povely, chyba je ve vás. Nejdřív ho totiž musíte „aktivovat“ se nejdříve objevil na adbz.cz.

Co je dobré vědět, než začnete s tréninkem

Zpočátku je dobré začít pozvolna. Volte raději kratší pravidelné tréninky, aby se váš pejsek lépe adaptoval. Pro výcvik najděte klidné místo, je to lepší pro jeho koncentraci. Jakmile příkazy na klidném cvičišti zvládá, můžete přejít do rušnějšího prostředí. Pejsek musí poslouchat bez ohledu na okolnosti či prostředí. Mnohonásobné opakování povelu by mohlo vašeho pejska unavit, proto střídejte trénink s procházkou nebo hrou, abyste se vyhnuli monotónnosti.

Vždy, když začínáte s tréninkem štěněte, začněte od nejjednodušších povelů a postupně přejděte k těm složitějším. Příkazy formulujte zřetelně a pro daný povel si zvolte slovo nebo frázi, kterou už budete pro tento typ aktivity používat pořád. Po dobře zvládnutém povelu nezapomeňte psa odměnit pamlskem a pochvalou. Nesplnění povelu mu dejte najevo přísnějším hlasem a rázným trhnutím za vodítko, v žádném případě zvíře netrestejte bitím.

Základní výcvik a povely pro psa

Základním povelem je rozhodně „Pojď ke mně“. Ať už je situace jakákoliv, pes by měl po tomto příkazu nechat jakékoliv činnosti a běžet k vám, obejít vás a sednout si k levé noze či před vás. Dalším důležitým pokynem je „K noze“. Podstatou tohoto povelu je, aby se pes pohyboval poblíž vaší levé nohy. Nezaostával nebo nepředbíhal, ale kopíroval její tempo. A když zastavíte, pes rovněž zastaví, posadí se k vaší levé noze a zůstane sedět.

Do sestavy základních úkonů, které by měl váš pes ovládat, patří i povely „Sedni“, „Lehni“ a „Místo“, přesně v tomto pořadí, jelikož tyto úkony na sebe úzce navazují. Dalším důležitým, leč náročnějším úkonem, je povel „Fuj“. Ten má naučit psa odmítnout nějakou činnost. Například, když pes začne honit kočku, dostane se do potyčky s jiným psem, nebo mu je cizím člověkem nabízené jídlo. Pro menší prohřešky však volte jiný povel, třeba „Ne“, protože přílišným používáním příkazu „Fuj“ by na něj mohl přestat v důležitých situacích reagovat.

Jak jste začínali s výcvikem vašeho čtyřnohého miláčka?

Zdroj: TheSprucePets

Článek Naučte svého pejska základním povelům formou hry. Zkušená lektorka radí, jak začít a neztratit v průběhu nervy se nejdříve objevil na adbz.cz.