Na 5 minut v pohádce: Malebný domek připomínající bydlení skřítků má spoustu skrytých detailů

Fantasy knihy daly předlohu mnoha zvláštním příbytkům a chatrčím. Tento domek je skvělým příkladem pro bydlení kteréhokoliv hobita.

Zdroj fotografie: S vědomím Stuart Grant

Někteří lidé jsou opravdu zarytými fanoušky fantasy světů. Mezi ně patří i Scot Stuart Grant, který se naprosto zamiloval do Středozemě vytvořené jedním z otců fantasy J. R. R. Tolkienem. Nedaleko města Tomic si proto postavil vlastníma rukama svoji hobití noru. Dům byl dokončen roku 1980, nicméně majitel ho stále vylepšuje. Stejně tak nepřestává udivovat a okouzlovat každého návštěvníka, který sem vstoupí, byť jen na moment.

Okno do skutečné Středozemě

Stěny malého domku pokrývá mech a popínavé rostliny. Obydlí tak zcela splývá s okolní krajinou a skutečně evokuje Bilbovu a posléze Frodovu noru. Zaoblené dveře pak lákají přímo do Dna pytle. Útulné zařízení, nízké stropy a četné tematické dekorace donutí prakticky kohokoli uvěřit, že se ocitl ve skutečném Hobitíně. Do moderní reality vás ovšem záhy vrátí přítomnost elektrických spotřebičů. Majitel domu příbytek velmi rád ukazuje turistům.

Zdroj fotografie: S vědomím Stuart Grant

Pravdou je, že vyšší lidé budou mít uvnitř potíže. Stejně jako je měl Gandalf Šedý, který se v hobitím příbytku několikrát praštil do hlavy. Zážitek takové míry však stojí za trochu nepohodlí každému, kdo chce na chvíli nahlédnout do Středozemě. Domečkem to navíc nekončí a vedle příbytku postavil Stuart Grant i malý rybníček a malebný skleník. Ručně vyrobené hobití nory nejsou nic nového, nicméně většinou se jedná o modely nebo zahradní konstrukce.

Fenomén se stálým fanouškovským zájmem

Fandom inspirující se dílem britského profesora je jedním z nejstarších na světě. Ostatně románová trilogie Pán Prstenů způsobila, že tento původně pokleslý žánr začal být vnímán jako vážná literatura. Mnozí Tolkiena považují za zakladatele žánru, což ale není úplně pravda. Jeho role byla spíše v masivní propagaci, o kterou se přitom on sám ani nesnažil. Četné dopisy líčící elfí svatby a další podniky ho spíše rozesmutnily.

Zdroj fotografie: S vědomím Stuart Grant

Ač zájem o knihu neutuchal – byla také nejkopírovanějším svazkem amerických univerzit – koncentroval se spíše do literárních kruhů. S filmovou trilogií režiséra Petera Jacksona přišel ale obrovský zájem. Jacksonovi se navíc podařilo něco neuvěřitelného. Zfilmoval totiž dobře knihu, o které mnoho skalních fandů tvrdilo, že převést na plátno prostě nejde. I oni však museli nakonec v mnoha případech uznat, že lépe to provést opravdu nešlo.

Filmový, nyní seriálový výlet

Středozem se kromě skutečných domů nebo modelů odráží prakticky v každém médiu nebo formě. Běžně vznikají různé modely ve hře Minecraft, lidé tvoří fanarty a točí vlastní nekomerční snímky. Zatím poslední výpravou do Tolkienova univerza je seriál Pán Prstenů: Prsteny moci. Ten se však odehrává dlouho před událostmi filmové trilogie i knižní série. Kvůli mnoha změnám ho řada fanoušků už předem odsoudila.

Středozem sama se přitom počítá mezi nejpropracovanější fantastické světy. Tolkien ji však bral spíše jako pozadí pro vlastní hru s jazyky, které pro něj jako pro lingvistu byly hlavní vášní. Nejpropracovanější a nejrozsáhlejší jsou elfí jazyky, tedy sindarština, quenia.