Známé i zapomenuté tradice Vánoc: Naše prababičky ještě klepaly na kurník a od stolu se nikdy nevstávalo

Spousta rodin má o svátcích podobný program. Návštěvu hřbitova, rozbalování dárků, pohádku a půlnoční. Zkusit zvyky prababiček by bylo zajímavým vybočením ze stereotypu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Vánoční zvyky a tradice se během let plíživě vytrácejí. Běžně se už domácnosti obejdou bez cukroví, houbového kuby, kapra i bramborového salátu, některé nemají dokonce ani stromeček, ať už živý, či umělý. O zpívání koled, barborce ve váze, házení botou nebo lití olova nemůže být řeč. Možná jediným zvykem, který se stále dodržuje, je dávání dárků. Přitom vyladit vánoční atmosféru a zpestřit sváteční dny může spousta pěkných zvyků, na kterých si zakládaly naše prababičky.

Jmelí

Zavěšování jmelí v domácnostech se traduje od keltských dob. Mělo to přinášet do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost. Muž navíc směl políbit každou ženu, kterou uviděl procházet pod zavěšeným jmelím. V současnosti lidé spíš věří, že jmelí přinese štěstí do domácnosti anebo tomu, kdo ho dostal darem.

Vánočka

K nejstarším z českých zvyklostí patří pečení vánočky. Její předchůdkyně calta se na Vánoce pekla už ve 14. století.  Hospodyně pekla obvykle tolik vánoček, kolik měla rodina členů, a pak ještě jednu, největší, na štědrovečerní stůl. Přinášela do domu prosperitu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Praní prádla

Smůlu nosí praní prádla na Štědrý den. A nejenže rodinu čeká neštěstí, také může o některého ze svých členů v následujícím roce přijít.

Zametání domu

Zapovězené je na Štědrý den i zametání domácnosti nebo vynášení odpadků. Podle lidových pověr to vymete nebo odnese z domů štěstí.

Zlaté prasátko

Od středověku se traduje, že když na Štědrý den vydržíte do večeře odolávat dobrotám, budete odměněni tím, že spatříte zlaté prasátko.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Sudý počet u stolu

U štědrovečerní tabule se musel sejít sudý počet strávníků. Jakmile byl lichý, prostíralo se ještě pro další osobu. Podle pověr totiž před večeří chodí na obhlídku smrt. Když najde v domácnosti lichý počet stolovníků, pro jednoho z nich se v příštím roce vrátí.

Šupina pod talířem

Pod talíř na štědrovečerní tabuli se dávala šupina z kapra. Ta měla zajistit, že rodina nebude finančně strádat. Někdy pak lidé šupinu dají do peněženky, aby měli peníze celý rok.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Vstávání od stolu

Jakmile během štědrovečerního hodování někdo vstane od prostřeného stolu, nevěstí to nic dobrého. Podle lidových mouder ho stihne v následujícím roce neštěstí, nebo si pro něj přijde smrt.

Krájení jablka

Rozkrojení jablíčka je tajuplný obyčej, který lidé dodržovali na Štědrý den. Jistým způsobem jde o věštění budoucnosti. Pokud někdo jablíčko rozkrojil a jadřinec vytvořil hvězdičku, znamenalo to, že ho čeká štěstí. Pokud se ale vyjevil křížek, signalizovalo to nemoc nebo smrt.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Lití olova

Věštěním budoucnosti bylo i lití roztaveného olova do vody. Z rozličných tvarů, které vznikly, se pak hádalo, co dotyčného čeká v následujícím roce.

Házení kuliček

Z olova se také odlívaly kuličky, které následně svobodné dívky házely přes střechu stavení. Podle toho, kam kulička dopadla, se pak hádal směr, odkud přijde ženich.

Pouštění lodiček

Budoucnost věští také lodičky vyrobené ze skořápek vlašských ořechů. Podle pověr směr, kterým se na hladině lodičky vydají, vypoví o tom, zda rodina zůstane pospolu, nebo někdo odejde.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Házení pantoflem

Podobně jako kuličky funguje i házení pantoflem. Svobodné dívky se postavily zády ke dveřím a pravou rukou hodily botu za sebe. Pokud špička směřovala ke dveřím, znamenalo to, že brzy rodný dům opustí. V opačném případě ještě rok pobude doma.

Klepání na kurník

Poklepáním na kurník se podle pověr předpovídalo, zda bude svatba. Jakmile svobodná dívka během Vánoc na kurník zaklepala a ozval se jako první kohout, signalizovalo to, že se v novém roce vdá.