Jídelníček našich předků. To co jedli by 99 % nestrčilo do pusy
adbz.cz » Hobby » Stravovací návyky našich předků. Bylo zvykem snídat cibuli, tvaroh a o svátcích si pochutnávali na mase nebo koláči

Stravovací návyky našich předků. Bylo zvykem snídat cibuli, tvaroh a o svátcích si pochutnávali na mase nebo koláči

Lidé v dřívějších dobách jedli úplně jiným způsobem než my v současné době. Jejich životní styl by dnes dokázal zvládnout jen málokdo.

jidlo predku
Zdroj fotografie: Depositphotos

Výživa našich předků byla velmi odlišná, než tomu je dnes. Rolníci měli speciální stravovací návyky, protože vykonávali těžkou práci na poli a potřebovali každý den získat dostatek energie. Většinou si navíc všechny potraviny pěstovali sami, což zajistilo jejich maximální kvalitu – ať už se jednalo o hrách a cibuli, nebo drůbeží a vepřové maso. Během chladnějších měsíců pak přišel na řadu půst, protože nebylo již třeba tolik fyzických výkonů. 

Ráno jednoduché potraviny, na oběd pouze polévka 

V minulosti bylo v rolnických rodinách zvykem jíst tři jídla denně. Ve všední dny se jednalo o jednochodové pokrmy, zatímco o svátcích o dvouchodové. Muži pravidelně vstávali brzy ráno a svůj den začali vydatnou snídaní okolo 8. hodiny ráno. Tu obvykle tvořil chleba, slanina, tvaroh a cibule, což jsou velmi zdravé potraviny, které podle webu Healthline nabízí nespočet zdravotních přínosů pro lidské tělo a poskytují mnoho energie. 

Odpoledne pak přišlo na řadu utišení hladu vydatnější polévkou, která rolníky dostatečně nasytila, ale zároveň jim nezpůsobila těžkost. Díky tomu tak mohli i nadále pracovat na plný výkon, a to až do pozdního odpoledne. Kolem deváté večer pak přišla na řadu večeře, kterou byl většinou hrách nebo různé druhy kaší. Občas přišla na řadu také čočka nebo jiná luštěnina, která rolníkům zajistila dostatečnou regeneraci těla do následujícího dne. 

Zimní období ve znamení půstu a oddychu  

Svátky se dříve považovaly za výjimečné příležitosti a hospodyňky během nich připravovaly svým mužům vícechodové menu. To často tvořilo vývar, vařené maso, zelí či guláš a jako dezert přišel na řadu i nějaký ten makový koláč. Občas bylo také maso doplněno omáčkou, například koprovou nebo rajčatovou, které dále přispěly k chuti pokrmů. Například pak sobota byla důležitým postním dnem, kdy se jedly především těstoviny. Tato metoda stravování je dle HopkinsMedicine velmi dobrým způsobem, jak regenerovat trávicí systém. 

Guláš na stole
Zdroj fotografie: Depositphotos
Během svátečních dnů jedli rolníci guláš

Během zimy pak došlo k určitým změnám, protože již nebylo potřeba vykonávat tolik fyzické práce jako v létě. Jídlo proto nebylo tak výživné a rolníci zpravidla vynechávali snídaně. Namísto toho jedli zhruba v 10 hodin oběd a mezi 16:00 a 18:00 si dopřáli večeři. Toto období bylo spojované s konzumací dobrých zelňaček, domácího uzeného masa, čerstvého mléka z farem a kukuřičných nebo prosových kaší. 

Na stole se také často objevovala řepa a brambory, dobré vývary a během svátků také koláče či sladké těstoviny s tvarohem a mákem. Postupem let pak rolníci začali jíst také vejce od domácích slepic – o tom, jak podle nich poznat, že bylo o slepici dobře postaráno, jsme již dříve na webu adbz psali.