Mrkev by se neměla každý rok sázet na stejné místo, jinak se bude úroda neustále snižovat

Pravidelná konzumace mrkve velmi příznivě působí na lidské tělo. Není ale vhodné ji pěstovat opakovaně na stejném místě.

i Zdroj fotografie: abcMedia
                   

Konzumace mrkve má blahodárný vliv na tělo. Kromě vlákniny a antioxidantů obsahuje velké množství vitamínů B, C, D, E a K a také betakaroten, který chrání pokožku před spálením. Největší množství tělu přínosných látek se uvolní krátkým dušením na másle. Snižuje cholesterol, urychluje metabolismus, používá se při průjmu i zácpě a v neposlední řadě snižuje riziko ztráty paměti a vzniku Alzheimerovy choroby. Tato plodina by rozhodně neměla chybět na žádné zahrádce. Určitě ale není vhodné ji sázet opakovaně na stejné místo.

Jak správně pěstovat mrkev

Mrkev je možné vysévat od dubna až do poloviny července. Jednotlivé řádky by měly být od sebe asi 20–30 cm, aby měla sazenice dostatek místa k růstu. Základem je dobře prokypřená lehčí půda, kterou je vhodné obohatit o kompost. Použití chlévského hnoje není vhodné, mrkev má poté tendenci praskat. Po vyklíčení osiva semena pravidelně zalévejte a jednoťte tak, aby byl ve výsledku rozestup mezi sazenicemi 8–10 cm. Naopak vrostlé mrkve již není nutné tolik zalévat. Častá zálivka podporuje vznik hniloby.

Sazenice mrkve jsou poněkud náročné na přísun živin, a je proto dobré je pravidelně hnojit. Hnojivo si můžete udělat i doma ze 3 surovin. Mrkev lze sklidit 70–120 dnů od zasetí. Vše ale samozřejmě závisí na počasí a zvolené odrůdě. Rané odrůdy je možné ihned konzumovat, pozdní odrůdy jsou vhodné i k uskladnění. Chystáte-li se mrkev skladovat, není vhodné ji po vytažení ze záhonu omývat. Mrkev očistěte a seřízněte listy. Ponechte ale srdíčko, ze kterého listy vyrůstají. Skladujte na temném místě s teplotou do 6 °C.

Opakovaně mrkev nevysazujte na stejné místo

Mrkev si během svého růstu vezme z půdy veškeré živiny. Není tedy vhodné ji každoročně vysévat na stejné místo, naopak s tím vyčkejte 2–3 roky. Mrkev lze vysadit na záhon, kde jste předtím pěstovali zelí, kapustu, česnek, cibuli, květák či brokolici. Půda zkrátka potřebuje nějaký ten čas, aby se znovu obnovila. Kdyby byla mrkev opakovaně vysazována na stejné místo, sice by rostla, ale úroda by byla rok od roku nižší. Prostor po mrkvi dobře poslouží k pěstování luštěnin či rajčat.

Úroda mrkve v pytli iZdroj fotografie: Piqsels

S pěstováním mrkve lze dobře experimentovat. Můžete si vypěstovat velmi efektní hybridy, které zaujmou hlavně svým zbarvením. Vysadíte-li vedle mrkve například červenou řepu, můžete se těšit na neobvyklou úrodu, která se bude vyjímat ve všech pokrmech.

Jakou plodinu pěstujete v záhoně po mrkvi?

Zdroj: Rhs
Diskuze Vstoupit do diskuze
71 lidí právě čte
Autor článku

Hana Tvrdá

Zobrazit další články