Stále více domácností začíná využívat „pasivního vaření“. Chytrá technika několikanásobně sníží účty za energie
Náklady na energie stále rostou a konec této situace je asi v nedohlednu. Proto se stále více lidí zamýšlí i nad nejjemnějšími způsoby, jak snížit vlastní spotřebu.
Obsah
Jednou z možností může být nepříliš známý princip tzv. pasivního vaření. Jde o způsob, který snižuje energetickou spotřebu a také emise CO2. A kvůli nárůstu cen všech komodit v posledních měsících se tato metoda hodí víc než kdy dřív. Energetický sektor totiž peněženky celé Evropy zatěžuje stále víc. Není přitom vůbec jasné, jak a kdy se tato situace uklidní. A v domácnostech je vaření jedním z největších energetických „žroutů“.
Cílené vypnutí plotny a doběhnutí tepla
Pro snížení spotřeby se tak někteří vrací ke studené kuchyni, případně tzv. binge vaření. Tedy postupu, kdy jsou všechna jídla uvařena na týden předem a pak zamrazena. Pasivní vaření funguje ale na trochu jiném principu, než by se dle samotného názvu mohlo zdát. Poprvé se technika objevila během 19. století a jde vlastně o využití „doběhu“ vroucí vody. Jídlo se vaří ve vroucí vodě, která stojí na sporáku přesně 2 minuty, a pak se vypne zdroj.
Pokrm necháme v zakryté nádobě vařit ještě asi 10 minut. Postup doporučuje italský fyzik Giorgioa Parisi, který v roce 2021 získal Nobelovu cenu. Takto je možné získat například dokonale uvařené těstoviny i zeleninu. Obojí navíc s energetickou úsporou. Poklice totiž koncentruje teplo uvnitř hrnce, var bude však probíhat pomaleji než za běžných podmínek. Na fenomén už reagovaly i některé značky a vydaly specializované kuchařky.
Hlavně pro zeleninu a těstoviny, jinak omezeno
Jde například o výrobce těstovin i omáček Barilla, který v dubnu vydal „průvodce pasivní dobou vaření“ a adaptoval metodu na různé druhy těstovin. Pro balíček špaget, které normálně vyžadují 9 minut vaření, vaříte vodu 2 minuty a pak je zakryté necháte 8 minut. Z toho je patrné, že tento přístup má nepochybně své limity. Nelze ho navíc použít na potraviny, které nejsou jedlé v syrovém stavu. A těch je značné množství.
I tak ale dle propagátorů dovoluje tento kuchyňský trik uvařit plnohodnotná jídla s energetickou, a tedy i finanční úsporou. Jaké jsou reálné zkušenosti? Průměrná domácnost spotřebuje v kuchyni jen na vaření asi 20 % energií, aspoň podle statistik Energy Saving Trust. Jeden z kuchařů provedl testovací pokus přímo s těstovinami přesně podle návodu. Tedy vařit 2 minuty a pak nechat potraviny dojít v zakrytém hrnci.
Jak postup obstál u makaronů se sýrovou omáčkou?
Plotna jela po 2 minuty na plný výkon, pak ji kuchař vypnul a věnoval se omáčce. Vaření bylo v tu chvíli už jen čekání. Pravdou je, že i 10 minut po vypnutí plotny voda v hrnci stále bublala. Po 12 minutách byla hotová omáčka – tu vařil normálním způsobem. Přidal tedy těstoviny – makaróny – a normálně servíroval. K jeho lehkému překvapení byly těstoviny přesně akorát, tedy „al dente“. Rozhodl se tedy postup zkusit znovu.
Po několika dalších zkouškách došel k závěru, že tento postup s trochou cviku zavede do běžného vaření. Tedy aspoň u potravin, kde ho lze aplikovat. Těstoviny byly trošičku pevnější než obvykle, nikoli však tvrdé nebo jakkoli špatné. Jídlo bylo celkově naprosto v pořádku, takže nebyl důvod nenechat prázdný talíř. Ať už budou tedy dopady větší nebo menší, jde o jednoduchou metodu, která rozhodně nějakou tu korunu ušetřit umí.