Solární panely v Praze jsou trnem v oku památkářů. Lidé v centru se zákazem nic neudělají

Přestože se zdá, že energetická krize pomalu oslabuje, stále více českých měst se uchyluje k instalaci fotovoltaických panelů na střechy svých budov. Má to ale háček.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Krize na trhu s energiemi, která se ještě prohloubila po vypuknutí válce na Ukrajině a odstřižení od ruského plynu, donutila česká města zintenzivnit snahy směřující k větší energetické soběstačnosti. Alternativní zdroje energií jsou prostě v kurzu. Samosprávy se stále častěji uchylují k instalaci fotovoltaických panelů na střechy domů. Jenže města, která mají historická centra a území zařazená na seznam světového dědictví UNESCO, mají velký problém.

U nových staveb fotovolatika nebude problém

Narazila totiž na památkáře. V historických centrech se zdráhají solární panely povolovat. V metodickém pokynu z loňského roku ústav přímo konstatuje, že tato technologie je v těchto případech nežádoucí. „Případné výjimky se týkají velmi specifických případů, například u nově vznikajících staveb či atypických řešení při obnově moderní architektury,“ uvádí se v dokumentu. Jedním z měst, jehož velká část spadá pod památkovou ochranu, je Praha.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Magistrát hlavního města podle už schválené klimatické strategie, v rámci které chce do roku 2030 instalovat solární technologie na 20 tisících pražských budov, zkušebně panely umístil na střechy bytových domů na Černém Mostě. Letos by se měl projekt výrazněji rozjet. Příspěvková organizace města Pražské společenství obnovitelné energie plánuje nainstalovat solární panely na střechy 163 budov v městském majetku.

V památkové zóně mají solární panely stopku

Organizace také zájemcům o alternativní zdroje, jako jsou například bytové domy nebo SVJ, pomůže projít celým procesem. Na sídlištích se tak solární panely brzy mohou stát běžným prvkem. V širším centru Prahy, do kterého patří třeba Smíchov, Nusle nebo Žižkov, je to ale problém. Tyto lokality totiž spadají do památkové zóny.

„V památkové zóně není z hlediska památkové péče v zájmu zachování charakteru území osazování solárních panelů na šikmých střechách domů možné,“ cituje Blesk ředitele Národního památkového ústavu Jaroslava Podlisku.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V zájmu památkářů je ochrana vzhledu historický budov, aby zůstal co nejautentičtější. „Cílem památkové péče je zachování takového typu krytiny střechy, který odpovídá době postavení domu. Z tohoto důvodu nelze považovat za vhodné ani použití alternativ solárních panelů v podobě například solárních tašek, protože tyto prvky nesplňují základní kritérium památkové péče, kterým je používání tradičních materiálů,“ dodal šéf památkářů.

Panelák je energeticky soběstačný

Přestože moderní technologie umožňují instalovat na střechy esteticky nenápadné solární prvky, v chráněných památkových zónách na ně města budou muset zapomenout. Sídliště jsou ale jiná kapitola. Alternativní zdroje mohou bez problémů zajistit energetickou soběstačnost celého domu, a navíc nájemníci ušetří za energie. Když obyvatelům jednoho z domů v polském městě Szczytno došla trpělivost s neustále rostoucími účty za teplo, rozhodli se zajistit si ho levněji sami.

Před osmi lety dům odpojili od uhelné kotelny a nainstalovali speciální čerpadla, která využívají přirozené teplo z podzemí, a nainstalovali na střechu fotovoltaické panely. Později dokonce zvětšili balkony jednotlivých bytů, aby i ty mohly být opatřeny solárními panely. Na projekt získali dotaci. Dnes jsou jediným obytným domem v Polsku, který se stal energeticky soběstačným. Pro své obyvatele vyrábí vlastní elektřinu a teplo.