Dům, který je příkladem brutalistického stylu budoucnosti: Čekají nás nakloněné roviny a design přizpůsobený prostředí
Architektura bude mít v budoucnosti nejspíš různé podoby. Jednou z nich je tento dům na pobřeží. Adaptuje se na nejnehostinnější podmínky pomocí materiálů přímo z místa.
Celá stavba vypadá, že se zrovna potápí nebo propadá do nějaké propasti. Případně jako ideální kulisa pro natáčení katastrofického snímku. Zvláštní tvary jsou však využity k vytvoření stínu a útulného prostředí uvnitř domu. Studio LYX Arkitekter se ve svém designu inspirovalo brutalismem děl mistra Le Corbusiera. Tvar domu je tak výsledkem úpravy kontejneru, jehož rohy nahradilo panoramatické sklo, což přináší výhled do všech stran.
Dům, ze kterého se zakloníte
Vila o rozloze 750 metrů čtverečních má dohromady 3 podlaží, největší plochu nabízí přízemí. V něm najdete veřejnou či také denní část. Velký ostrůvek z mramoru a dřeva nabízí jídelní stůl. Na tento prostor navazuje kuchyně ve futuristickém stylu z oceli a ušlechtilých materiálů. Spodní patro nabídne velmi prostorný obývací pokoj, jídelnu, koupelnu a kuchyň. Designové tvořivosti si naplno užijete v horním patře vybaveném terasou.
Při chutné kávě v brzkých ranních hodinách si zde můžete vychutnat nádherný výhled. Třetí patro ale nezůstává pozadu a právě zde se nachází koruna vily v podobě prostorné ložnice. Nachází se v „kostce“, která celému domu dominuje a je spolehlivě rozeznatelná i z dálky. Z ní vedou dveře do bazénu, který zvláště v horkém létě jistě oceníte. Dům je začleněn do drsné krajiny a využívá povrchové úpravy i materiálů ze svého okolí.
Horní patro jako z jiného světa
Kostka korunující horní patro spolu s bazénem přitáhne veškerou pozornost a v monotónní krajince islandského pobřeží je zcela atypickým prvkem. Výsledkem tak je fascinující spojení přírodních barev, čisté brutality budoucnosti a jakési pevné nadčasovosti. Le Corbusier byl švýcarský urbanista, architekt, malíř a teoretik, jehož velmi radikální dílo i výtvarný cit značně ovlivnily vývoj moderní architektury. Jeho publikace vyšly i česky.
Základní myšlenky shrnul v knize Vers une architecture, česky Za novou architekturu. Poprvé vyšla v roce 1923. Autor vyzdvihoval krásu čistě účelových a racionálních inženýrských řešení konstrukcí. Poukázal na čistotu stavby, význam půdorysu a hlavně primární formu. Právě u ní podle jeho názoru „slunce odhaluje krásu“. Architekturu bral jako umění, které dle jeho názoru „překračuje otázky pouhého užitku“.
Pět pilířů moderní architektury
V roce 1927 byl pozván na výstavu ve Stuttgartu, kde postavil dvojici domů. To mu přineslo příležitost publikovat proslulých pět bodů moderní architektury, tedy funkcionalismu. Prakticky je pak shrnovalo pět hlavních vymoženosti tehdejších technických možností:
Sloupy – stavět na sloupech, což uvolní přízemní prostor pro volný pohyb a zeleň.
Střešní zahrady – ploché provedení střech na nich dovoluje vytvořit zahrady. Dojde tak k nahrazení zeleně, kterou stavba domu odebrala konkrétnímu místu.
Volný půdorys – jelikož sloupy nesou většinu hmotnosti domu, je možné volné členění prostoru nenosnými příčkami.
Pásová okna – stejný systém sloupů dovoluje vést dlouhá okna po celé délce pater.
Volnost průčelí – sloupy v konzolovitém stylu uvolní prostor průčelí.