Vlastníma rukama postavil eko domek, který vypadá jako ze starých českých pohádek. Nepotřeboval víc než pár stovek korun

Vždy ho zajímalo stavění domů, hlavně z přírodních materiálů. Tedy kámen, dřevo a hlína. A popularita malých úsporných domů neustále narůstá.

i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
i Zdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky
Dalších 7 fotografií
Dalších 7 fotografií
                   

Evgeny Raevsky (28) se rozhodl pro vlastní projekt. Nepálené domy staví aktuálně v Bělorusku hlavně němečtí architekti, kteří mají v oblasti ekologických staveb rozsáhlé zkušenosti. „A jsme my sami horší?“ položil si Evgeny klíčovou otázku. Pak se tento muž bez váhání rozhodl postavit vlastníma rukama rovnou celou eko vesničku. V místě 400 kilometrů od hlavního města Běloruska tak začalo růst něco nevídaného.

Stará technika s novým vnitřkem

První nepálený dům připomínající zdálky trochu hobití noru už je připraven k nastěhování. Náklady na jeho vybudování navíc ve výsledku dosahují naprosto marginálních hodnot. Celý proces stavby natočil Evgeny na video, které se dá najít přímo na jeho blogu. Mladý nadšenec teď má už přes 10 000 odběratelů, kteří sdílí stejné cíle. Tento vlastnoručně postavený vesnický dům tak z mladého stavitele udělal velmi populární osobnost.

iZdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky

Dům nedisponuje žádnými základy a stojí tak přímo na zemi. Hlínu a písek těžil Evgeny z okolí staveniště a nejtěžší bylo dle jeho slov sehnat slámu. Ta je totiž třetí přísadou pro výrobu nepálených cihel. Musel ji nakonec koupit. A přestože surovina sama je velmi levná, její doručení na místo stálo v přepočtu kolem 1 500 Kč. Použitou technologii samozřejmě nelze nazvat revoluční, domy z hlíny a slámy se v Rumunsku i jinde stavěly už dávno.

Prostor uvnitř je příjemně skromný

Ovšem vnitřní příčky domu už vznikly trochu neobvyklým způsobem. Evgeny totiž s hlínou smíchal suché dřevěné bloky. Proces samotný nebyl moc náročný a dle jeho tvrzení je to trochu jak skládání hromady dřeva. Celkově má dům plochu 45 metrů čtverečných a interiér vypadá na skromné podmínky vzniku velmi příjemně. Dřevo se navíc dobře hodí k pozdějšímu bílému omítnutí, případně i dalším krokům běžného stavení.

iZdroj fotografie: S vědomím Evgeny Raevsky

I malá okna dovnitř pouští poměrně velké množství přirozeného světla. Jejich rámy jsou dřevěné, tedy naprosto obyčejné. Nedostatek prostředků nedovolil Evgenymu okna s dvojitým zasklením. Pro osvětlení slouží i střešní kulaté okno, dům je tak pohodlný i za oblačného počasí. Střecha je hliněná a její váha dosahuje až 10 tun. Nebojte se ale toho, že by se jednoho dne zřítila nešťastnému staviteli na hlavu. Všechno je dle přesných výpočtů.

Něco uvnitř, zařízení ještě venku

Dřevěné spojnice vydrží obrovské zatížení, krokve leží navzájem na sobě a váhová zátěž je tak rozložena naprosto rovnoměrně. O teplo uvnitř se starají kamna zcela jedinečného designu. Evgenyho neobvyklé zařízení dovoluje vzduch v místnosti rychle ohřát a teplo udržet po velmi dlouhou dobu. Stejně tak je možné na něm vařit jídlo. Další vybavení domácnosti je, bohužel, stále na dvoře a v okolí domu.

Zakrátko se ale Evgeny chystá i na zavedení kanalizace, elektřiny a dalších inženýrských sítí. Nepálené cihly či jiný materiál neprochází vysokou teplotou, ale je sušen, většinou na slunci. Hnětením se do cihel dají zamíchat další substance, které vylepšují mechanické vlastnosti výsledného bloku. Jde například o štětiny, žíně či rostlinná vlákna – slámu. Proces sušení má být pro co nejlepší výsledek pozvolný, jinak jde kvalita rapidně dolů.

Galerie

Dalších 7 fotografií
Dalších 7 fotografií

Jak byste si zařídili takový dům?

Diskuze Vstoupit do diskuze
108 lidí právě čte
Zobrazit další články