Potraviny, které není vhodné jíst bez tepelné úpravy. Mezi rizikové patří luštěniny nebo vejce

<!-- wp:paragraph --> <p>Ačkoli je trendem konzumovat vše v přirozené podobě bez tepelné úpravy, ne vždy se to vyplatí a často si můžete koledovat i o zdravotní komplikace. Je celý <strong>seznam potravin, které by se neměly jíst syrové</strong> a vyžadují alespoň minimální tepelnou úpravu, aby se rizika spojená s jejich konzumací eliminovala. Které potraviny rozhodně nejíst syrové?</p> <!-- /wp:paragraph --> <!-- wp:heading --> <h2 id="h-ml-ko-je-nutn-pasterizovat">Mléko je nutné pasterizovat</h2> <!-- /wp:heading --> <!-- wp:paragraph --> <p>Je sice krásné zajet si do automatu nebo do místního kravína pro čerstvé mléko, rozhodně ale není zdravé pít jej bez pasterizace. <strong>Tento proces zahrnuje krátkou tepelnou úpravu</strong>, při níž dojde ke zničení mikroorganismů a choroboplodných zárodků, které nejsou pro lidské tělo přínosné. Pitím čerstvého mléka, ač je chuťově neodolatelné, si můžete přivodit salmonelózu či napadení bakterií E. coli, která postihuje trávicí trakt, jak uvádí web <a href="https://www.cdc.gov/foodsafety/rawmilk/raw-milk-questions-and-answers.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener">CDC</a>.</p> <!-- /wp:paragraph --> <!-- wp:abc-media/related-post {"post_id":"211661"} /--> <!-- wp:paragraph --> <p>Aby se stalo mléko nezávadným, je pasterizace naprosto nezbytná. Stačí přitom krátké šetrné zahřátí alespoň na teplotu 72 °C po dobu 15–30 sekund, píše web <a href="http://www.domacimlekar.com/pasterace/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">DomácíMlékař</a>. <strong>Tím dojde k vymýcení všech škodlivých zárodků</strong> a bakterií, zároveň si ale mléko zachová veškeré vitamíny, živiny, minerální látky a neodolatelnou chuť.</p> <!-- /wp:paragraph --> <!-- wp:heading --> <h2 id="h-syrov-vejce-p-edstavuj-nebezpe">Syrová vejce představují nebezpečí</h2> <!-- /wp:heading --> <!-- wp:paragraph --> <p>Také vajíčka by měla projít alespoň krátkodobou tepelnou úpravou, v opačném případě čelíte hrozbě salmonelózy, která se projevuje zažívacími potížemi a horečkou. Syrová vejce se používají zejména na výrobu domácí majonézy. Pokud ji máte rádi,<strong> případně si pochutnáte například i na pošírovaném vejci</strong>, dbejte, aby bylo vejce z domácího chovu a co možná nejvíce čerstvé. <a href="/hobby/vajecne-skorapky-prirodni-belidlo/">Využijte pak skořápky na bělení prádla</a>, jak jsme na adbz radili, případně jako cenné hnojivo.</p> <!-- /wp:paragraph --> <!-- wp:image {"id":175171,"sizeSlug":"large","linkDestination":"none"} --> <figure class="wp-block-image size-large"><img src="https://adbz.cz/wp-content/uploads/2023/02/vejce-zloutek-skorapka-1024x576.jpg" alt="Oddělování žloutku od bílku" class="wp-image-175171"/><figcaption>Vajíčka patří k potravinám, které je lepší tepelně upravit</figcaption></figure> <!-- /wp:image --> <!-- wp:heading --> <h2 id="h-modern-kl-en-a-rizikov-lu-t-niny">Moderní klíčení a rizikové luštěniny</h2> <!-- /wp:heading --> <!-- wp:paragraph --> <p>Mladé klíčky jsou vitamínovou náloží, kterou oceníte především nyní v zimním období. Já na klíčky nedám dopustit – jsou skvělé <strong>do pomazánek i na ozdobení hotových pokrmů</strong>. Ne vždy je ale klíčení bezpečné. Zatímco se skvěle hodí například <a href="/hobby/mikrozelenina-pestovani-parapet/">semena ředkvičky, jetele, vojtěšky, brokolice či květáku</a>, vyhněte se některým luštěninám. <em>„Na klíčky používám z luštěnin jen fazole mungo, čočku či hrách,“</em> píše naše čtenářka paní Kateřina B. z Blatné.</p> <!-- /wp:paragraph --> <!-- wp:image {"id":242273,"sizeSlug":"large","linkDestination":"none"} --> <figure class="wp-block-image size-large"><img src="https://adbz.cz/wp-content/uploads/2023/11/kliceni-ze-semen.jpg" alt="Naklíčená semena" class="wp-image-242273"/><figcaption>Klíčky jsou bohatým zdrojem vitamínů, fazole ale vhodné nejsou</figcaption></figure> <!-- /wp:image --> <!-- wp:paragraph --> <p>Co ale rozhodně není vhodné k naklíčení, jsou fazole, které v syrové podobě obsahují toxiny zvané lektiny. Největší obsah je dle <a href="https://www.nzip.cz/clanek/1014-fazole-fazolky-hrach" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Národního zdravotnického informačního portálu</a> ve zralých červených a bílých fazolích, <strong>v menší míře se nachází i v zelených fazolích či cizrně</strong>. Tyto látky se však tepelnou úpravou zničí. Proto je vždy dostatečně dlouho namáčejte a vařte. </p> <!-- /wp:paragraph --> <!-- wp:heading --> <h2 id="h-mouka-vy-aduje-tepelnou-pravu">Mouka vyžaduje tepelnou úpravu</h2> <!-- /wp:heading --> <!-- wp:paragraph --> <p>Dokonce ani syrová mouka není vhodná k přímé konzumaci, přestože jde o základní surovinu, která je používána <strong>především k pečení, ale také jako účinné zahušťovadlo</strong>. Během skladování i zpracování obilí se do mouky může dostat bakterie E. coli, která způsobuje nadýmání a žaludeční nevolnost. Bezpečná je tedy mouka až po řádné tepelné úpravě.</p> <!-- /wp:paragraph -->