Připravenost kompostu k použití prozradí řeřicha aneb Na co je třeba při zakládání kompostu dát pozor

Málo věcí uspokojí zapáleného pěstitele tolik, jako když může rostlinám přilepšit vlastním kompostem. Zkuste to také.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Každý zahrádkář řeší likvidaci biologického odpadu. Někdo ho legálně vozí do sběrného dvora či obecního kontejneru na bioodpad. Jiný ho ilegálně vozí za humna nebo se ho snaží propašovat do směsného odpadu. Kdo má ale opravdu „za ušima“, založí si na pozemku kompost. Vyřeší tím totiž nejen likvidaci bioodpadu, ale uspoří i čas, který by jinak padl na donášku nebo dopravu odpadu do sběrného dvora. Vámi pěstované rostliny tak budou mít zásobárnu živin přímo na dosah, a nebude tak nutné tolik používat kupovaná hnojiva.

Zakládání kompostu a na co je třeba dát pozor

První, na co je třeba myslet, je poloha budoucího kompostu. Je dobré zvolit místo spíše stranou okrasné zahrady. Pohled na kompost totiž většinou nepatří mezi prvotřídní estetické zážitky a jeho vůně také každému nelahodí. Bylo by dobré, kdyby byl zamýšlený kompostér v polostínu. Slunce by ho totiž příliš vysušovalo a kompostování by se mohlo zastavit. Velikost kompostéru by měla korespondovat s velikostí pozemku a množstvím bioodpadu, který vyprodukujete. Nezanedbatelným kritériem při volbě místa je i dobrý přístup k němu.

Při výběru kompostéru mějte na paměti, že jednokomorový nestačí. Vždy jsou nutné alespoň dvě komory, ideální jsou ale alespoň tři. V jedné bude postupem času hotový kompost, v druhé bude probíhat proces kompostování a do třetí se bude navážet nový materiál. Ideální jsou nádoby s odvětráváním. Kompost totiž potřebuje přístup vzduchu, jinak by obsah mohl začít zahnívat a nelibě zavánět. V poslední době se stále častěji objevují kompostéry smontované z europalet, které se vyloží hustým pletivem.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Dospodu nádoby, kterou chcete plnit bioodpadem, vložte vrstvu nalámaných suchých i mokrých větviček, čímž podpoříte přístup vzduchu zespodu po celé ploše. Při vrstvení materiálu je třeba myslet na to, že pro správné kompostování je nutný podíl hnědého odpadu. Tam patří například sláma, kůra, dřevo a piliny. Zelený odpad jsou převážně rostlinné zbytky z kuchyně, posekaná tráva, listí a také hnůj. Poměr mezi hnědým a zeleným odpadem by měl být 2–3:1.

Kompost není zadarmo

To je pravda – o kompost se musíte starat, aby výsledek splnil vaše očekávání. Máme tím na mysli především jeho přehazování. Pokud máte volnou komoru kompostéru, přeházejte obsah do ní. Tím ho náležitě promícháte a provzdušníte, což přispěje k dobrému průběhu kompostování. Každý druh odpadu má jiný poměr dusíku a uhlíku a jejich promíchání je žádoucí. Přítomnost kyslíku zas pozitivně ovlivní působení bakterií, hub i jiných mikroorganismů na kvalitu vznikajícího humusu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jsou věci, které do kompostu opravdu není dobré dávat. Asi nikoho by nenapadlo přidávat tam plasty, sklo, porcelán, stavební suť, chemikálie, barvy a léky. Ne každý už ale ví, že na kompost nikdy nepatří zbytky z kuchyně živočišného původu, jako jsou kosti, tuky, odřezky masa a zbytky hotových jídel, pokud si tedy nechce v koutu zahrady založit rejdiště divokých krys a potkanů, kteří by takové občerstvení jistě uvítali. Ne moc známé je to, že ani rostlinné zbytky, které byly napadeny škůdci či chorobami, na kompost nepatří.

Kdy bude hotovo

Během kompostování průběžně testujte jeho vlhkost pomocí sevření materiálu v pěst. Pokud ze sevřené pěsti s kompostem nevytéká větší množství vody a zároveň po rozevření prstů zůstane na dlani tvarovaná hrouda, která se samovolně nerozsype, má kompost ideální vlhkost. Když tomu tak není, postupujte podle dříve uvedeného návodu. Kvalitně probíhající proces kompostování také poznáme podle kouře, který bude z kompostéru v chladnějším počasí unikat. Je to způsobeno vysokou teplotou, která uvnitř kompostu vzniká.

Proces kompostování trvá asi jeden rok. To, že obsah kompostéru je připraven k použití, vám prozradí řeřicha. Do trochy testovaného kompostu v květináči zasejte pár semínek řeřichy, Totéž udělejte s květináčem naplněným běžnou zeminou. V dostatečně nevyzrálém kompostu jsou látky, jejichž přítomnost brzdí růst rostlin. Pokud je tedy kompost připraven k použití, vyroste v něm četnější a kvalitnější sadba řeřichy, než v květináči s běžnou zeminou.

Zdroj: Better Homes & Gardens