Chrousti: 3centimetroví brouci, jejich společnost je značně nepříjemná. Chraňte sebe i rostliny – udělejte si krmítka
Přemnožení májoví brouci dokážou pěkně znepříjemnit posezení na zahradě za soumraku, nebo pořádně poškodit rostliny. Víme, jak se jich můžete zbavit.
Obsah
Určitě jste si všimli poletujících brouků s mohutným hnědým tělem a lesklými krovkami, jež chrání velká křídla. Jakmile se během jara a léta setmí, mají tito až 3 centimetry velcí brouci tendenci neustále narážet do oken. Nejspíše je přitahuje světlo z domácnosti. Sdružují se také u venkovního osvětlení. Jsou to chrousti obecní z čeledě vrubounovitých. Na světě jich existují tisíce druhů, ale v tuzemsku jich ani zdaleka tolik nežije.
Pochutnají si na meruňkách i jahodách
Kvůli masivnímu používání pesticidů byl totiž chroust v polovině 20. století téměř vyhuben. Od 80. let, kdy se použití pesticidů v zemědělství omezilo, se chroustí populace znovu začala rozrůstat. Pro lidi nejsou tito brouci nebezpeční. Pokud jste ale nadšenci do zahrádkaření, pravděpodobně z chroustů radost mít nebudete, zejména z jejich larev.
Chrousti se objevují během května, od čehož je odvozen i jejich německý název Maikäfer a anglický May bug, tedy májový brouk. Dospělí brouci okusují mladé listy rostlin a stromů. Larvy žijí v podzemí, kde se živí kořínky. V minulosti způsobili chrousti velké zemědělské škody, protože mají rádi i obilniny. Zejména však napadají švestky, meruňky, třešně a okrasné dřeviny, okusují také například brambory nebo jahody.
Na májového brouka s ptačími krmítky
Pokud tedy o chrousty na své zahradě nestojíte, můžete se jeho larev účinně zbavit chemickými přípravky. Lepší a šetrnější variantou pro zahradu je však nasadit do boje proti škůdcům jejich přirozené nepřátele, jako jsou háďátka, osenice nebo ploštice, případně spory entomopatogenních hub, které obsahují látky, jež jsou běžně k dostání v chemických přípravcích v obchodech. Larvy chrousta mají také rády písčitou půdu.
Odradit je můžete mulčem nebo pravidelným kypřením substrátu na zeleninových záhonech. Současně vysaďte plodiny, které je nelákají. Například fazole, hrách, ředkvičky, zelí či hořčici. Vybudujte na zahradě také ptačí budky a krmítka. Mezi jejich přirozené nepřátele totiž právě ptáci a netopýři patří. Netopýři vylétají stejně jako chrousti za soumraku a dokážou spořádat i celá hejna brouků.
V kuchyni mají být skvělou delikatesou
Když se chrousti nebo chroustci přemnoží, což se v posledních letech v Česku několikrát stalo, nijak vám neublíží. Jen vás nepříjemně otravují, jakmile si chcete nerušeně posedět za soumraku na zahradě. Zajímavostí je, že tito otravní brouci a zahradní škůdci jsou také oblíbenou delikatesou. Navíc obsahují výživné minerály, proteiny i aminokyseliny.
Údajně mají nasládlou chuť. Pokud se nebráníte gastronomickým experimentům a jste odvážní, můžete si je zkusit připravit. V Evropě se dostali na jídelníček už v 19. století. Třeba jako polévku, když přidáte kořenovou zeleninu. Na ni postačí zhruba čtvrt kila chroustů. Uvaření v citrónové šťávě jsou zase dobří na lívancích. Můžete je osmažit jako chuťovku a namočit do karamelu, čokolády nebo cukrové polevy.
Jak bojujete s chrousty na zahradě?