Důležitá je výsadba

Příprava záhonu a výsev semen rostlin hraje pro jejich další vývoj a růst tu největší roli. Nejdříve se ujistěte, že máte podloží v záhonu připravené. Půda by měla být velmi úrodná a dobře propustná, aby umožňovala odtok přebytečného množství vody. Na podzim nebo ze začátku jara byste měli substrát obohatit vhodnými hnojivy. Tím připravíte rostlinám ideální podmínky.

Jak vysazovat mrkev

Mrkev zpravidla dorůstá na délku větší velikosti než řepa, proto se ujistěte, že je půda v dobrém stavu i v nižších vrstvách. Tvrdé hrudky, kameny nebo nepropustná směs by mohly zastaviv její vývoj. Mezi jednotlivými semeny udržujte vzdálenost 2 cm, aby měla mezi sebou dostatek místa. Takto jim zajistíte přísun světla i vzduchu a všechny kousky budou mnohem lépe prospívat.

Jak vysévat řepu

Co tato plodina ztrácí na délku, získává na šířku. Jelikož je mnohem objemnější a prostorově náročnější, potřebuje kolem sebe i mnohem více místa. Každé semínko proto vysévejte od toho předešlého minimálně ve vzdálenosti 3–4 cm. Pokud budou rozestupy menší, plody se nebudou tak dobře vyvíjet, a dokonce tím může utrpět i jejich chuť.

Provzdušněte záhony

Zhruba po měsíci byste měli záhony mrkve a řepy zkontrolovat a odstranit všechny nemocné a poškozené kusy. Také se ujistěte, že mezi jednotlivými mrkvemi jsou stále rozestupy 2 cm a mezi řepami 3–4 cm. Nadbytečné výhonky odstraňte, abyste zlepšili proudění vzduchu a světla. Tím budou mít rostliny také mnohem lepší přístup k živinám v půdě.

Další čistku proveďte v červenci

Začátek nebo polovina července je ideální doba pro opětovné třídění záhonů. Některé plody jsou již v tuto chvíli dostatečně zralé, a přestože jsou menší, lze je bezpečně využít k jídlu. Při druhém provzdušnění by měly být rozestupy mezi rostlinami dvakrát větší. U mrkve tedy dodržujte 4 cm a u řepy se snažte mezi plody udržovat prostor 6–8 cm.

Článek Mrkev a řepa budou plodit dvojnásobně díky rozsazení: Každý centimetr se počítá se nejdříve objevil na adbz.cz.

Na co si dát při pěstování pozor

Než se vůbec pustíte do samotné výsadby, měli byste zkontrolovat vlastnosti substrátu. Pomocí jednoduchých testů zjistěte pH půdy a zastoupení potřebných živin. Podloží záhonu by mělo být hlinité nebo kombinací hlíny a písku. Půdní pH by se ideálně mělo pohybovat mezi 5,5 – 6,5. Přestože jahody potřebují dostatek vody, půda rozhodně nesmí být neustále vlhká nebo podmáčená. To by mohlo způsobit zahnívání kořenů a následně i plodů.

Jahody byste nikdy neměli pěstovat na místě, kde vám rostly i v minulém roce, protože některé zdroje důležitých prvků mohou být z velké části nebo úplně vyčerpány. Neměli byste je sázet ani na místo, kde vám v předešlém roce rostly maliny, rajčata, brambory nebo okurky. Na takovém místě je velké riziko napadení kořenů houbovým onemocněním.

Nejlepší sousedé jahod

Dobře zvolenými rostlinami můžete zlepšit jejich růst i výnos. Ideálními společníky pro jahody jsou cibule, česnek, pažitka, fazole, hrášek, mrkev, ředkev, špenát nebo červená řepa. Cibule a česnek je spolehlivě ochrání před šneky a slimáky. Další druhy pak podpoří jejich růst a zajistí přísun potřebných živin. S těmito sousedy vám jahody skvěle porostou.

Byliny vhodné k jahodám

Kromě zeleninového záhonu můžete vedle jahod vysadit také různé byliny. Ty dokážou taktéž zahnat škodlivý hmyz, a navíc plody jahod získají mnohem lepší chuť. Bylinný záhon poblíž tohoto ovoce vytvořte ideálně z tymiánu, kmínu, petržele, koriandru, máty nebo šalvěje. Jiné druhy by mohly z půdy ubírat živiny a jahody by rostly méně, což by mělo za následek i menší a ne tak sladké plody.

Co k jahodám nesázet

Některé druhy rostlin mohou brzdit vývoj jahod. To ve výsledku způsobí mnohem menší úrodu. Vedle jahod byste rozhodně neměli sázet zelí, růžičkovou kapustu, květák, brokolici, kapustu a kedlubny. Vyhněte se také v blízkém okolí přítomnosti lesních jahod, malin nebo ostružin, které mohou jahodový záhon zarůst a rozšířit na něj různé choroby. 

Článek „Sousedi“, kteří dopomůžou k maximální úrodě jahod: Skvělou volbou je červená řepa či hrášek se nejdříve objevil na adbz.cz.

Jaké jsou podmínky pro pěstování řepy

Řepa roste nejlépe v hluboké, vlhké a dobře odvodněné půdě s téměř neutrálním pH. Těžkou půdu dobře upravte organickým kompostem, abyste zlepšili odvodnění. Písčitá půda by měla být doplněna kompostem, který pomáhá zadržovat vodu. To, jak rychle nebo pomalu půda vysychá, hraje hlavní roli při určování zavlažovacího plánu pro řepu. Řepy by měly být udržovány rovnoměrně vlhké, ale nikdy ne zaplavené.

Jak často byste měli řepu zalévat?

Na otázku, jak často řepu zalévat, je velmi těžké odpovědět. Kolik vody řepa potřebuje, závisí na její vyspělosti, půdních podmínkách a klimatu. Za chladných jarních a podzimních dnů půda schne pomalu, a to zejména ve vlhkých oblastech. Malé rostliny ještě nevyžadují tolik vody jako ty, které jsou již blízko dospělosti. K určení a udržování přesného harmonogramu zavlažování řepy je zapotřebí trochu úsudku.

Pojďte si vytvořit časový plán zavlažování řepy

Obecně lze říci, že dobrý plán zavlažování řepy je přibližně 2,5 cm vody za týden. Jedná se samozřejmě o kombinaci dešťové vody a doplňkového zavlažování. Pomocí srážkoměru změřte množství srážek a závlahové vody, které vaše zahrada přijímá. Nikdy vám nic neudělá, když strčíte prst do země, abyste cítili vlhkost. Nejdůležitější ale je nejprve si zajistit dobré podmínky pro pěstování řepy.

Zdroj: Gardeningknowhow

Článek Zalévání řepy podle ověřeného časového plánu je alfou omegou gigantické úrody. Nesmíte ji za žádnou cenu přelít se nejdříve objevil na adbz.cz.

Objev na záhonku

Nejúžasnější objev na ni čekal na záhonku poté, co vysela mrkev a červenou řepu. Vzdálenost semínek byla minimální, což zřejmě vedlo k jejich propojení. Zatímco čekala na sklizeň dvou různých druhů zeleniny, v zemi mezitím vyrostl hybrid. Neznámá zelenina měla podlouhlý tvar, stejný jako mrkev, a fialovou barvu. Jak chutnala ovšem není známo.

Rozhodla se plod uvařit, ale nestalo se nic dobrého, zelenina změnila barvu a zezelenala. Mutanta ze zahrádky pojmenovala tchyně. Lidé na sociálních sítích jsou unešení z názvu, který zelenině dala, a její objev komentují a radí jí, nápady se ovšem většinou opakují. Například aby svůj objev oznámila vědecké komunitě, a nebo že by si novou odrůdu měla nechat patentovat. Komentářů, že na vesnici viděli už vše, ale toto vidí poprvé, je také mnoho.

Názory lidí, jak je toto možné, jsou různé. Někteří možná mají i správnou odpověď. Mohlo se to stát například tak, že mrkev i řepa vykvetly zároveň, a tak byla řepa opilována, pročež vlastně vznikl kříženec řepy s mrkví.

Historie mrkve

Fialová mrkev se dnes běžně pěstuje, ale vidíme ji zřídka, protože jsme zvyklí na tu oranžovou. Mnohem rozšířenější je mrkev taková, jakou ji známe všichni. Podle odborníků má fialová mrkev mnohem více vitamínů a minerálů než ta klasická oranžové barvy. Dříve nebyla fialová mrkev nic zvláštního, naopak oranžovou barvu získala až postupem času. Kdysi se běžně sklízela mrkev fialová nebo tmavě červená, ale také žlutá nebo bílá.

Zdroj: Seed to Success, Daily Mail

Článek Stačí vysadit mrkev vedle řepy a sledovat zázrak přírody. Nová odrůda potěší i ty nejnáročnější pěstitele se nejdříve objevil na adbz.cz.