Starý mlýn dostal druhou šanci –⁠ nový majitel si v něm zřídil bydlení. Pohrál si s malým půdorysem a skloubil i moderní prvky

Starý mlýn přestavěli na neobvyklé bydlení. Projekt, jehož dominantou je „větrák“, efektně a s citem kombinuje historický rozměr s modernou.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Rafał Chojnacki

Na počátku tohoto architektonického počinu byl projekt architektů Tomasze Padła a Michała Kucharského, který v roce 2014 vyhrál soutěž s názvem Současný dům – Vesnický dům. O pár let později si projektu všiml investor z regionu Lublin, jenž vlastnil starý větrný mlýn. Prvotní koncept potřeboval nějaké úpravy a přizpůsobení požadavkům zákazníka, technickým a místním podmínkám. Stavba byla navržena tak, aby zapadala do venkovské krajiny. Budova je charakteristickým a silným prvkem tradiční architektury polského venkova.

Původní půdorys byl velkou výzvou

Starý mlýn si zachovává původní výraz a formu. Úkolem bylo začlenit funkční program do stávající podoby. Jelikož se jednalo o mlýn, byla jeho orientace převážně vertikální. Půdorys byl omezen na vnější rozměry pouhých 6,5 x 6,5 m. Proto byly pokoje rozmístěny do tří nadzemních podlaží a dalšího mezipatra. Pro získání většího obytného prostoru byla navržena podzemní část. Ta zahrnuje technickou místnost, garáž a prostorný salonek pro hosty. Železobetonová konstrukce je pokryta zeminou a nese hlavní těleso.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Rafał Chojnacki

Byla vytvořena i venkovní terasa na vrcholu rozšířené části suterénu. Nadzemní podlaží obsahují pokoje pro rodinu. V přízemí se nachází obytný prostor s kuchyní a čítárnou. Přízemí se do zahrady otevírá rozsáhlým prosklením. Dodatečné skryté okno umožňuje výhled na vstupní prostor v suterénní části. V dalších dvou nadzemních podlažích jsou ložnice s vlastními koupelnami. V horním patře je mezipatro s pracovním prostorem s dechberoucím výhledem na okolní pole.

Konstrukce se dočkala rozsáhlé rekonstrukce

Vzhledem ke své nové funkci si budova vyžádala zcela novou konstrukci. Staré a znovu použitelné prvky byly vyčištěny a restaurovány. Spodní část má železobetonové podlahy, stěny a strop. Čtyři sloupy umístěné v přízemí podpírají horní patra budovy. Ve vnějších zdech byly použity staré trámy z mlýna a vytvořily tak interiér hrázděných stěn.

Mlýn efektně propojuje staré s novým

Mlýn v sobě kombinuje staré s novým a historické s moderním. Materiálový koncept je založen na souhře tří základních materiálů. Nejdůležitější je dřevo. Na fasádu byly použity staré dřevěné konstrukční desky a nové dřevěné desky, které byly záměrně částečně ohořelé, aby získaly stejný historický nádech. Dalším z klíčových materiálů je železobeton. Ten je použitý především na konstrukci a opěrné zdi.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Rafał Chojnacki

Posledním ze tří klíčových materiálů je sklo. Nejčastěji se používá v přízemí, v podzemní části a v mezipatře. Umožňuje otevření interiéru okolní přírodě a polím. V horních částech budovy jsou použita vysoká vertikální okna. Kompozice oken působí jednotným dojmem s opakujícím se rytmem fasádních prken. Jako střešní krytina byl použit tradiční dřevěný šindel.

Jaké pocity ve vás vzbuzuje bydlení v historickém mlýně?

Zdroj: ArchDaily