Zejména české hospodyňky používají olivový olej špatně. V domnění, že je to zdravé, dosáhnou přesného opaku
Olivový olej je obecně znám tím, že je současně velmi chutný a zdravý. Což nejsou vlastnosti, které by se u potravin často vyskytovaly zároveň.
Obsah článku
Obojí však platí jen tehdy, je-li tento produkt používán za správné teploty. Dle Daily Mail se mnoho jeho vlastností ohřevem ztrácí, při přehřátí budete tedy jen plýtvat dosti drahým olejem. Takovou okolností je tzv. kouřový bod. Jde o teplotu, při které se z olivového oleje začne kouřit, což je problém hned ze dvou důvodů. V první řadě bude pak páchnout po celé kuchyni. Zadruhé ale změní samotné jídlo včetně chuti na chemické úrovni.
Problém panenského oleje
A jak správně tušíte, nebude to rozhodně změna k lepšímu. Extra panenský olivový olej je obecně brán jako velice zdravý. Vyžaduje však ještě větší péči, protože zkáza květinových a ovocných tónů mu může hrozit i na nižší úrovni teplot. Právě z toho důvodu doporučuje Joseph R. Profaci, výkonný ředitel Severoamerické asociace olivového oleje, jeho použití výlučně za studena. Na pečení a smažení volte raději něco obyčejnějšího.
Co a jak tedy používat?
Dobře, specialista doporučuje na vaření a teplotní operace rafinované a „jen“ panenské verze olejů. Nemají sice tak bohatou chuť ani další přínosy, disponují však mnohem vyšším kouřovým bodem. Kouřový bod extra panenského olivového oleje je udáván v rozmezí 185–204 stupňů Celsia. International Olive Council ho u rafinovaného olivového oleje definuje při 210 stupních Celsia. Má tedy být mnohem vyšší než pro hluboké smažení na tuku.
Experti na stránkách také doporučují jako dochucení použít jen extra panenský olej. Buď jej zahřejte na velmi krátkou dobu, nebo pokrm jen zakápněte před podáváním. Rozhodně na něm tedy negrilujte hovězí maso. Právě grilování se většinou provádí na rozpálené pánvi. Jen jím decentně dochutit usmažený řízek je schůdné řešení. Nicméně smažíte-li potraviny s větším obsahem vody (brambory, zelenina), stačí teploty 130–150 stupňů Celsia.
Olivový olej ve světě
Asi 43 % celosvětové produkce olivového oleje pochází ze Španělska. V něm pochází na 75 % výroby z Andalusie, hlavně provincie Jaén. Vynikající odrůdy se však vyrábí i v dalších oblastech včetně Katalánska. Dalším významným producentem je Itálie, odpovídá za 21 % světové produkce. Hlavní výrobci jsou tu známí jako „města oleje“, například Lucca, Florencie nebo toskánská Siena. Dalšími světovými producenty jsou Sýrie a Řecko.
Legendární olivovník a jeho olej provází lidstvo po celou jeho historii. Olivy byly na Blízkém východě pěstovány už v době před 8 000 lety, první plantáže vznikly nejspíš na Krétě a v Sýrii. Skrze Féničany se následně pěstování rozšířilo po celém Středomoří, jižní Evropě i Africe. Řekové v antice považovali posvátný olivovník za symbol moudrosti a míru. Jeho olej pro ně byl hlavním zdrojem tuku a postarali se o jeho celkovou kultivaci.
Nástroje božích obřadů
Kromě využití plodů i oleje v běžném životě měl tento strom nezastupitelné rituální místo. Olivový olej byl používán jak na pokrmy, tak i v kosmetice a při masážích. Například homérské eposy popisují jeho použití výlučně během úklidu a hygieny. První nástroje a technologie na lisování pochází od Římanů, kteří navíc zdokonalili jeho skladování. Povedlo se jim také značně prodloužit trvanlivost cenné komodity.
