Co (ne)dělat, když váš pes startuje na ostatní psy. Odnaučit ho tomuto chování není tak těžké, jak se může zdát

Na nepřátelskost vašeho psa je jen jediné řešení. Když se mu naučíte porozumět, budete schopni eliminovat situace, které mohou vést k jeho agresi.

Zdroj fotografie: iStock

Chcete-li vychovat poslušného a spokojeného psa, musíte mu věnovat část svého času. Jestliže ponecháte vašeho čtyřnohého kamaráda bez špetky pozornosti a odpovídajícího výcviku, lidově řečeno si zaděláváte na pořádný problém. Psi, kteří neprošli socializací, jsou mnohem bázlivější a nedůvěřivější, což může vyústit až v nepřátelskost a napadání dalších psů. Agresi nicméně můžete zabránit, a sice rozpoznáním varovných signálů, které váš zvířecí parťák vydává dlouho před útokem.

Útočícího psa zkuste rozptýlit

Zvířata – psi nevyjímaje – se uchylují k agresi až k jako poslední možnosti. Mnohem dříve, než jiného psa pokoušou, vysílají svému okolí celou řadu varovných signálů. Těmi, kterých si můžete všimnout bezprostředně před útokem, jsou vrčení, cenění zubů, cvakání čelistmi (popřípadě chňapání) a výpady směrem k druhému psovi (vypadají jako prudký krok vpřed s následným couvnutím). O něco dříve vykazují psi známky nepohodlí, a sice se olizují, sklápí uši dozadu, zívají, odvrací hlavu, uhýbají před druhým psem, popřípadě se krčí či chodí nízko nad zemí.

Nejčastěji se tak děje v situacích, kdy se cítí ohroženi, bojí se, nebo jsou stresováni. Výjimečně útočí psi v souvislosti s abnormálně vyvinutým kořistnickým pudem. Jestliže některé z uvedených varovných signálů vyčtete na druhém psu, nepřibližujte se k němu, ale klidně (avšak rychle) se vzdalte. Můžete se rovněž pokusit postavit mezi cizího psa a sebe či svého psa bariéru, kterou může být plot, brána nebo například automobil. Jestliže ústup nezabere a druhý pes zaútočí, zkuste odepnout svého psa z vodítka, popřípadě vodítko zahoďte.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V žádném případě se nepokoušejte do souboje mezi psy vstoupit – není příliš pravděpodobné, že byste je dokázali odtrhnout, ale téměř jistě byste skončili pokousaní. Psy se v takových případech pokuste rozptýlit na dálku, například hlasitým zvukem, kterým může být tlesknutí. Vyhněte se panikaření, křiku a nenavazujte oční kontakt s útočícím zvířetem. Je-li v dohledu majitel druhého zvířete, domluvte se s ním a každý se pokuste svého psa odvolat. Jakmile boj skončí, měli byste se svým čtyřnohým kamarádem pro jistotu navštívit veterinu.

Svého psa cvičte a socializujte

Jestliže je agresorem zpravidla váš pes, naučte se rozpoznávat situace, které nežádoucí chování spouští. Vždy, když nastane, pokuste se svému zvířecímu příteli poskytnout dostatečný prostor pro to, aby se uklidnil (můžete s ním například na chvíli odejít stranou). Na neznámých místech, nebo těch, která by mohla psa stresovat, jej pro jistotu připněte na vodítko. Účinným způsobem, jak předcházet nepřátelskému chování, je dostatečná socializace ve štěněcím věku. Je-li zvíře starší, můžete jej zkusit navíc motivovat odměnami.

Když vaše snahy selžou a váš pes napadne jiné zvíře, je opět nutné, abyste zůstali v klidu. Pokud začnete křičet, přehnaně gestikulovat nebo vykazovat známky stresu, zvíře ještě více znejistíte a podnítíte k dalšímu útoku. Jakmile se vám podaří svého psa odvolat, připněte jej na vodítko a odveďte opodál. Dáte mu tak prostor, aby se uklidnil. Je-li nicméně agrese u vašeho psa takřka na denním pořádku, zvažte návštěvu behavioristy (čili odborníka na psí chování). Do doby, než problém odbouráte, venčete psa s košíkem a vyhýbejte se situacím, v nichž reaguje agresivně.

Zdroj: PDSA