Zapomenutý trik, jak prodloužit trvanlivost slunečnicového oleje: Dřív se pro konzervaci používala sůl

Konzervace potravin hrála vždy důležitou roli, aby jídlo nepodléhalo zkáze. Dnes je vše mnohem jednodušší, ale i dříve si lidé uměli poradit. Třeba s pomocí soli.

Zdroj fotografie: abcMedia

V dřívějších dobách se lidé museli při uchovávání potravin spoléhat na přírodní konzervanty, jako je sůl, ocet, ale dokonce i rozmarýn. Přesto, že lidé neměli lednice ani průmyslově zpracované konzervanty, dokázali pomocí přírodních surovin a osvědčených postupů uchovat potraviny, aby nepodlehly množícím se bakteriím a plísním. Do oleje se tak například přidávala sůl.

Silné konzervační schopnosti má obyčejná sůl

Sůl je jedním z nejstarších a nejčastěji používaných přírodních konzervantů. Funguje tak, že odvádí vlhkost z potravin, čímž vytváří nehostinné prostředí pro bakterie a další mikroorganismy. Tento proces dehydratace brzdí jejich růst a prodlužuje trvanlivost. Kromě konzervace masa se však sůl používala překvapivě i k tomu, aby se nekazil vzácný olej.

Když se do oleje přidá sůl, pomáhá inhibovat růst mikroorganismů, které mohou způsobit jeho kažení. Tento způsob konzervace se běžně používá pro bylinky, česnek a další přísady, které jsou náchylné k růstu bakterií v oleji. V minulosti se však pomocí soli prodlužovala i trvanlivost samotného oleje, který se skladoval ve velkých nádobách, jež nebyly tak dobře utěsněné. Za přítomnosti vzduchu se tak olej mohl začít kazit.

Pokud tedy rádi nakládáte bylinky nebo zeleninu do oleje, pak jej nezapomeňte osolit, aby vydržel co nejdéle. Samotný olej zabraňuje přístupu vzduchu k potravinám, které tak vydrží mnohem déle čerstvé. Ujistěte se však, že používáte kvalitní olej, a pro optimální účinek musí být všechny použité suroviny v oleji zcela ponořené.

Zdroj fotografie: Freepik

Kyselina octová zabraňuje růstu bakterií

Dalším silným přírodním konzervantem je ocet, zejména ten destilovaný bílý. Obsahuje kyselinu octovou, která vykazuje silné antimikrobiální vlastnosti. Tato kyselina vytváří kyselé prostředí, které není vyhovující pro růst bakterií, kvasinek a plísní. Kromě svých konzervačních schopností dodává ocet potravinám štiplavou chuť a může být výbornou přísadou při nakládání zeleniny.

I rozmarýn má konzervační schopnosti

Rozmarýn, voňavá bylina široce používaná při vaření, má také přirozené antioxidační vlastnosti. Jeho aktivní sloučeniny, jako je kyselina rozmarýnová a karnosol, pomáhají předcházet oxidačnímu poškození, které způsobují volné radikály. Použití rozmarýnu v konzervačním procesu zpomaluje znehodnocení a zachovává čerstvost a kvalitu potravin po delší dobu .

Zdroj fotografie: Freepik

Cukr, citron i zázvor pomáhají v konzervaci

Silným konzervantem je i cukr, který funguje podobně jako sůl. Také vysušuje bakterie a mikroorganismy, které tak mají mnohem menší šanci se v potravině pomnožit. Citrónová šťáva vytváří díky kyselině askorbové takové prostředí, ve kterém mikroorganismy, plísně a bakterie jen těžko mohou přežít. Možná vás překvapí, že konzervační schopnosti má i česnek nebo zázvor.