Rekreační dům vznikl jako doplněk farmy – dnes jeho koncept obdivují mnozí milovníci designu

Rekreační dům skvěle zapadá do svého okolí a jako bonus přináší svým majitelům rozhled do nádherné krajiny v blízkém i vzdáleném okolí.

Zdroj fotografie: S vědomím Atelier Sunder-Plassmann

Snad každý z nás by chtěl mít své soukromí a po všech stránkách ideální místo pro odpočinek. Jak ho však vybudovat tak, aby nenarušovalo harmonii okolního prostředí? Odborníci z ateliéru Sunder-Plassmann se s touto výzvou vypořádali na jedničku. Při stavbě rekreačního domu s názvem Hof Ahmen se totiž inspirovali jak okolním prostředím, tak i požadavky uživatelů. Stavbu najdete v Berlíně (Německo).

Doplněk památkově chráněné farmy

Na počátku všeho stál požadavek majitelů památkově chráněné farmy, kteří nebyli tak úplně spokojeni s tím, jaké odpočinkové prostory jim jejich současné bydlení nabízelo. Bylo tedy nutné zachovat „genius loci“ současného místa a zároveň vyhovět všem moderním požadavků na komfort. Výsledkem je proto velmi přívětivý kompromis, při němž nebyl ani jeden prvek upozaděn.

Na rekreačním domku vás jako první zaujme nápaditě vyvedená fasáda, jež se velmi citlivě shlíží v prvcích původní historické výstavby, ale zároveň přidává i svoje vlastní. Velké prosklené tabule tak skvěle harmonizují s přírodními dřevěnými překlady a rámy. Dům samotný pak obklopuje obdélníkový chodník, sloužící jako přechod přímo na trávu. Střecha splývá s okolím a z dřevin byl použit především místní buk.

Přírodní vstup přes terasu

Dovnitř domku se vstupuje skrz malou terasu a všemu dominují už na první pohled velká prosklená okna. Hranice mezi komfortem domova a okolní přírodou je tady tak tenká, že už to snad ani více nejde. Všemu dodávají korunu i velké posuvné dveře (2,4 m x 3,4 m), jimiž je za příznivého počasí možné vpustit dovnitř čerstvý vzduch. Celý vnitřek domu má rozměry 4 x 10 m a světlou výšku 4,1 m. Není tu tedy ani náznak stísněnosti, jež bývá u obdobných rekreačních objektů tak častá.

Nápadité dělení prostoru

To však neznamená, že hlavní místnost působí jako jednolitý monolit. Naopak. Díky stropním a podlahovým prvkům je rozdělena do tří různých zón, aniž by ovšem komfort uživatele snižovaly jakékoli přepážky. Hlavní obývací částí je ta severní, kde slunce svítí až od pěti hodin večer. Na opačné straně se pak nachází kuchyň, jež se díky nápaditému členění a řešení jednotlivých prvků téměř vznáší (tedy alespoň opticky).

Pomyslnou třešničkou na dortu jsou pak pohodlná lůžka na spaní, ukrytá v masivních dřevěných obdélnících zdobených řezbou, jež na první pohled působí spíše jako dekorace než jako funkční prvek. Během dne tak nikdy nezabírají více prostoru, než je nutně třeba. Pro všechny milovníky harmonického souznění s přírodou je tak toto bydlení doslova rájem. Nepůsobí nijak rušivě a přitom svým uživatelům poskytuje maximální komfort.

Jak byste si rekreační domek představovali vy?

Zdroj: ArchDaily