Bytová budova s nepravidelnou konstrukcí a dostatečným prosvětlením v každém bytě. Majitelům dopřává pohled na okolní přírodu a uvnitř disponuje luxusním zázemím.

Obsah

Stavba vychutnávající si své okolí
Nepravidelnost a dispozice
Světlo v každém bytě

Pro tuto stavbu byl určen poměrně malý obdélníkový pozemek ve varšavské čtvrti Żoliborz. Prvním faktorem ovlivňujícím finální podobu stavby bylo okolí vybraného pozemku. Původně na pozemku byly dvě staré stavby určené k demolici, ke které po historickém průzkumu skutečně došlo. Celý blok, v němž se pozemek nachází, je pozůstatkem starého urbanistického a geodetického uspořádání, kde původně stálo sídliště.

Stavba vychutnávající si své okolí

Celý blok je s ohledem na zachování původního historického rázu blízkého okolí rozdělen do několika menších parcel. Web ArchDaily uvádí, že kvůli přetrvávajícím potížím s vypořádáním právních vlastnictví jsou blízké pozemky zarostlé stromy a vegetací a v nejbližších letech tomu nebude jinak. Z toho důvodu je celá stavba situována tak, aby disponovala prostranstvím do všech čtyř stran. Jedná se tedy o zcela samostatnou stavbu v obklopení stromů a přírody.

Celý projekt má nepravidelný kosočtvercový půdorys a jeho strany jsou stupňovité. Díky tomuto konceptu je minimalizován dopad slunečního záření ze západu a vlivem ne zcela rovnoběžného průčelí zase dochází k dokonalému osvětlení prostoru. Byty orientované do zahrady jsou dostatečně prosvětleny. Celkový nepravidelný dojem budovy je pak atraktivní ze všech stran.

Nepravidelnost a dispozice

Budova má pět úrovní a prosklené vertikální přístavby ke každému bytu. Tím se usnadňuje přístup na střechu. Přízemí budovy je vyvýšené nad úroveň okolí a odpovídá přístupu na ulici Potocká, která se během rekonstrukcí v posledních letech zvedla o 1 metr. Zmíněný výškový rozdíl byl využit pro stavbu podzemní garáže a zahrnuje dvě automatizované parkovací plošiny.

Světlo v každém bytě

Centrem budovy vede široké schodiště s atriem, díky němuž se dostane sluneční světlo až do přízemí, což je konkrétní odkaz architektů na architekturu z počátku 20. století. Celý půdorys budovy je rozdělen na 8metrové konstrukční moduly ve tvaru čtverce z železobetonu. Přidáním nebo ubráním modulů tak vznikla možnost zabudovat do budovy různé velikosti bytů. Tyto moduly pak stvořily prostorné terasy a prosklené arkýře.

Na první pohled komplikovaná hra s prostorem a výškou přirozeně oddělila sousedící byty, čímž se majitelům poskytl dostatek soukromí. Fasádu budovy tvoří omítka. Díky dynamickým tvarům nebylo nutné použít drahé obkladní materiály. Celou budovu pak dokreslují velká okna, která zdůrazňují její jedinečný tvar.