Rady a tipy, jak na domácí kompostování

Není to tak dávno, kdy jsme si pod pojmem kompost představovali kupku hnoje na vesnici. To je sice na jednu stranu stále pravda, ale na stranu druhou se časy změnily a hitem poslední doby stává městské kompostování.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Ať již bydlíte v domě či v bytě a přemýšlíte o tom, že byste domácí kompostování chtěli vyzkoušet, máme pro vás několik praktických a užitečných informací. 

Co do kompostu patří a co nikoli

Domácí kompostování není nikterak složité, jeho základem je zejména dobrý systém třídění bioodpadu v domácnosti. Ten vzniká hlavně v kuchyni, kdy se jedná nejčastěji o nejrůznější zbytky v souvislosti s vařením, druhou oblastí, kde se s bioodpadem setkáváme, je péče o pokojové rostliny a zahradu obecně. Při rozhodování o tom, co do kompostu patří, a co naopak pro kompost vhodné není, je nejjednodušší řídit se zdravým selským rozumem. Do kompostu můžete dávat nejrůznější zbytky ovoce a zeleniny, zbytky z kávy a čaje, rozdrcené skořápky vajíček a samozřejmě také trávu, listí, větvičky, seno, slámu, případně i papírové ubrousky. Naopak do kompostu nepatří nejrůznější zbytky jídel, maso, mléčné výrobky, skořápky z ořechů, pecky, potištěný papír, zbytky rostlin napadených škůdci či nemocemi a také exkrementy domácích mazlíčků. Pokud bioodpad shromažďujete doma, je vhodné koupit speciální nádoby pro jeho uskladnění, které umožňují odvětrávání a zároveň vysoušení bioodpadu. Tím se výrazně snižuje možnost případného zápachu.

Jak si vytvořit kompost na zahradě

Pokud máte na zahradě dostatek prostoru a chcete si vytvořit svůj vlastní kompost, počkejte, až budete mít dost rozmanitého materiálu. Obecně se pro založení kompostu doporučují tři části hnědých materiálů, tedy spadaného listí, sena, pilin, větviček a podobně, které kompostu dodají uhlík, a jeden díl zelených materiálů neboli zbytků z kuchyně, případně čerstvé trávy, které kompostu dodají dusík. Následně hromadu pravidelně kropte vodou, aby měla konzistenci vlhké houby. Nepřidávejte příliš mnoho vody, jinak se mikroorganismy utopí a váš kompost bude hnít. Vyplatí se také sledování teploty hromady pomocí teploměru, abyste se ujistili, že se materiály správně rozkládají, kompost by měl být stále teplý. Během vegetačního období byste měli kompost také zásobovat kyslíkem, stačí, když ho jednou týdně tak zvaně otočíte vidlemi. V okamžiku, kdy kompost nevydává žádné teplo a je suchý, hnědý a drobivý, je připravený k použití.