Proč použít mléko v péči o rostliny rajčat

Mléko obsahuje vápník, který posiluje buněčné stěny. Tím podporuje růst zdravé a silné rostliny, jež je poté mnohem odolnější vůči plísním a nemocem. Dále mléčnou zálivkou doplníte do půdy i základní prvky, jako je draslík, fosfor, hořčík a zinek. Mléko však má také silné protiplísňové a antibakteriální vlastnosti. Při aplikaci na list tak působí jako prevence před plísní, která by se na nich za příhodného počasí chtěla uchytit.

Jaké mléko k aplikaci použít

V zásadě můžete použít jakékoliv mléko. Nejlepší je, pokud máte přístup k tomu čerstvému nepasterizovanému kravskému. Pokud ne, použijte běžné mléko s obsahem tuku 3,2 %. Před aplikací je však potřeba mléko ředit v poměru jeden díl mléka na 3 až 5 dílů vody. Do směsi také můžete přidat dvě kapky prostředku na nádobí. To zajistí, aby se mléčná směs na listech udržela, a chránila tak rajčata co nejdéle.

Aplikace postřiku

Mléčný postřik provádějte ideálně až večer, aby se listy kvůli slunečnímu záření nespálily. Směs je třeba aplikovat na listy ze všech stran a nemusíte s ní šetřit. Zbytek roztoku pak můžete nalít k základně rostliny. Živiny obsažené v mléku se tak kořeny dostanou do celého zbytku rostliny. Postřik provádějte alespoň jednou týdně a po každém dešti, dokud riziko vzniku plísní nepomine.

Jako prevence proti plísním také dobře funguje postřik z česneku. Stačí oloupat několik stroužků česneku, nakrájet je najemno a zalít litrem vařící vody. Nechte vše přes noc odstát a ráno sceďte do rozprašovače. Výluh z česneku aplikujte v kritických obdobích ob den. Podobně pomůže i výluh z přesličky, která je také výbornou prevencí proti vzniku plísní.

Ošetření, pokud je rostlina napadená plísní

Počítejte však s tím, že jestliže už je rostlina plísní napadená, mléčný postřik proti ní už nepomůže. V tomto případě je dobré otrhat napadené listy (pokud se plíseň příliš nerozšířila) a ošetřit rostliny přípravkem proti plísni. Jestliže se chcete vyhnout chemii, můžete vyzkoušet chytrou houbu Pythium oligandrum, která dokáže plíseň zlikvidovat, aniž by ublížila samotné rostlině.

Článek Mléčný postřik ochrání rajčata před nemocemi se nejdříve objevil na adbz.cz.

Odkud se bere tato plíseň?

Houba se rozvíjí, když je na zahradě teplo, vlhko a dusno, jak píší stránky MIgardener. To je známý fakt. Nejčastěji na ni tedy můžete narazit po deštích nebo při nadměrném zalévání. A pokud navíc rajčata porostou na záhonku hustě a bez adekvátního přístupu čerstvého vzduchu mezi větvičky, bude mít plíseň doslova pré.

A to je velký problém. Napadá totiž nejen listy, ale i stonky, plody a dokonce i kořeny (což je ta nejsnazší cesta k tomu, abyste o své rostliny brzy nenávratně přišli). A čím později si toho všimnete, tím těžší je něco udělat.

Jak chránit rajčata? Prevence nade vše

Pokud u sebe plíseň objevíte, máme pro vás jednu radu – nezalévejte! S dalším přísunem vody prostě pár dní počkejte, i kdybyste měli přijít o část plodů. Nikdy také nesázejte rostliny příliš hustě. Nechte vzduch volně proudit mezi keři – to je proti plísni ta nejlepší prevence.

Provádějte preventivní postřik. A právě zde se hodí jedlá soda – lidový recept ji doporučuje zpracovat takto. Vezměte:

• 10 g jedlé sody
• 1 sklenici vody

To bude váš koncentrovaný roztok. Podle webu TomatoVille ho můžete skladovat na chladném místě několik dní. Před použitím nařeďte potřebnou část vodou (1 díl roztoku na 2 díly vody) a použijte k postřiku. Během deštivých dní opakujte každý den, za pěkného počasí jednou nebo dvakrát za týden. Uvidíte, že se vám plíseň na záhoncích s rajčaty vyhne obloukem.

Článek Nechemický postřik, který ochrání rajčata před plísní: Hlavní ingrediencí je jedlá soda se nejdříve objevil na adbz.cz.

Droždí – tajná zbraň proti plísni

Ano, slyšíte správně. Obyčejné pivovarské droždí, které běžně používáte na kynuté buchty, se dá skvěle využít i na zahradě. Nejenže ochrání rostliny před plísněmi a chorobami, ale ještě je pěkně posílí. Můžete ho použít třeba na rajčata, jahody, okurky a klidně i na papriky.

Proč to funguje?

Droždí – to vlastně není podle populárně-naučného webu Sciendo nic jiného než mikroorganismy, které obsahují vitamíny skupiny B, aminokyseliny a minerály – a právě tyhle látky rostliny milují. Navíc vytvářejí prostředí, které je pro plísně a jiné škodlivé breberky doslova noční můrou. Takže místo chemie stačí trocha domácího kouzlení a voilà – s plísněmi se můžete rozloučit. A co si vzít k ruce?

• 1 kostku droždí (cca 100 g)
• 0,5 litru plnotučného mléka
• 10 litrů vody
• Případně lžíci nastrouhaného šedého mýdla (ale není to nutné)

Droždí rozdrobte do mléka a dobře promíchejte. Mléko by mělo mít pokojovou teplotu, s tím přímo z lednice nepochodíte. Směs nechte stát asi 15 minut, ať si to „sedne“. Poté ji nalijte do kyblíku s 10 litry vody a znovu dobře promíchejte. Pokud máte mýdlo, přidejte ho – pomůže, aby roztok lépe přilnul k listům. Hodit se může i saponát, ale to jen v případě, že se chystáte stříkat plodiny, které v následujících 14 dnech ještě nebudete sklízet – jinak byste si připravili vážně nechutný zážitek.

Kdy a jak stříkat?

Postřik aplikujte jednou týdně, ideálně ráno nebo navečer, ne za prudkého slunce. Důležité je postříkat i spodní stranu listů – tam se totiž choroby nejčastěji rozvíjejí (spory plísní jsou tu totiž dobře chráněny před okolními vlivy). A nebojte se – klidně to používejte i preventivně. Rostlinám to jen prospěje. Tenhle interval má ale výjimku – déšť, jak připomíná zahrádkářský magazín Novobac. Jakmile trochu víc zaprší, postříkejte rostliny opravdu vydatně, i kdyby od minulého postřiku uplynul třeba jen jeden den. Zabráníte tak rozvoji plísní hned v počátku.

Článek Postřik na jahody a rajčata použijte po každém lijáku. Díky droždí plíseň nebude mít šanci se nejdříve objevil na adbz.cz.

Běžná plísňová onemocnění rajčat

Rostliny rajčat jsou náchylné hned k několika houbovým chorobám. Mezi ty nejběžnější patří čerň lilková (Alternaria solani). Ta tvoří tmavé soustředné prstence na listech a zpočátku postihuje spodní větve. Nakonec vede ke snížení produkce plodů a předčasnému úhynu rostliny. Další obávanou chorobou je plíseň bramborová (Phytophthora infestans). Ta způsobuje velké tmavé léze na listech, stoncích a plodech, což nakonec způsobí kolaps rostliny.

Padlí (Leveillula taurica) poznáte podle bílých nebo šedých moučnatých skvrn na listech. Rostlina zastavuje svůj růst a dává omezenou úrodu. Potíž je v tom, že riziko plísní může vznikat za vlhkého, ale i suchého počasí, v závislosti na druhu plísně. Je proto dobré myslet na protiplísňovou prevenci rajčat po celou sezónu. Pokud nechcete rostliny neustále stříkat chemickými fungicidy, určitě vyzkoušejte i tuto přírodní metodu, která brání šíření plísní.

Proč použít kukuřičnou mouku proti plísním

Předpokládá se, že kukuřičná mouka má protiplísňové vlastnosti, které mohou pomoci kontrolovat některé plísňové choroby rajčat. Tato surovina totiž produkuje prospěšné houby zvané Trichoderma. Ty pak působí v půdě jako přirozený predátor škodlivých hub a potlačují jejich růst. Navíc pomáhají zvětšovat objem kořenů a také vstřebávání důležitých látek rostlinou.

Trichodermu si můžete zakoupit samostatně v zahradnictví, avšak můžete do půdy použít právě kukuřičnou mouku, která udělá stejnou službu. Použijte asi kilo kukuřičné mouky na metr čtvereční a zaryjte ho do půdy kolem rostlin rajčat. Ideální je, pokud tak učiníte hned po výsadbě.

Kukuřičnou mouku však můžete dodávat kdykoli během sezóny, každých čtyři až šest týdnů. Myslete však na to, že se jedná jen o jednu podpůrnou metodu a rozhodně se nespoléhejte jen na ni. Na rostliny byste měli pravidelně aplikovat i postřiky, které také brání růstu plísní. Z těch domácích můžete sáhnout po česneku, jedlé sodě nebo neemovém oleji.

Článek Plíseň u rajčat nemá šanci se uchytit, pokud jsou ošetřeny kukuřičnou moukou se nejdříve objevil na adbz.cz.

Pálivá paprika jako přírodní prevence

Pálivé papričky obsahují přírodní sloučeninu zvanou kapsaicin, která je zodpovědná za jejich pikantní pálivost. Tato sloučenina má silné protiplísňové vlastnosti, jež mohou pomoci chránit rostliny rajčat před plísní. Při aplikaci ve formě postřiku na list vytváří kapsaicin nepříznivé prostředí pro spóry plísní a účinně brání jejich růstu a šíření.

Jednoduchý postřik z pálivých papriček

Nakrájejte 3–4 feferonky (chilli, kajenské papričky) na malé kousky. Pokud chcete jemnější řešení, odstraňte jim semínka. Smíchejte nakrájené papriky s litrem vody a vše rozmixujte v mixéru do hladka. Směs přeceďte přes jemné síto, aby se odstranily veškeré pevné kousky, a do roztoku přidejte pár kapek tekutého mýdla nebo jaru a dobře promíchejte.

Nalijte tekutinu do rozprašovací láhve a hojně ji naneste na rostliny rajčat, přičemž dbejte na to, aby byly pokryty obě strany listů. Tuto aplikaci opakujte každé 1–2 týdny, zejména v období vysoké vlhkosti, kdy se plísni dobře daří. Dávejte si pozor, abyste si při aplikaci spreje nesahali do očí. Voda z chilli papriček by je mohla podráždit.

Protiplísňový sprej z jedlé sody

Další možností, jak preventivně chránit rostliny rajčat před plísní, je sprej z jedlé sody. Ta mění pH, a vytváří tak nepříznivé prostředí pro růst plísní. Smíchejte polévkovou lžíci jedlé sody v litru vody a dobře promíchejte. Směs přelijte do rozprašovače a přidejte několik kapek tekutého mýdla nebo jaru. To zajistí, aby se postřik na listech udržel déle. Roztokem rostliny rajčat důkladně postříkejte.

Aplikujte postřik jednou za 1–2 týdny, zejména v období, kdy hrozí vznik plísní. Vyhněte se však jeho nadměrnému používání, protože může časem narušit rovnováhu pH půdy. V případě všech roztoků aplikovaných na listy rajčat vždy počkejte až na večer, nebo je stříkejte brzy ráno, abyste předešli spálení listů sluncem.

Článek Díky 1 chilli papričce může být úroda rajčat několikanásobně vyšší: Chrání rostlinu před onemocněním se nejdříve objevil na adbz.cz.

Proč listy rajčat žloutnou

Tento problém je skutečnou noční můrou mnoha zkušených i začínajících zahradníků. Pokud se vám však včas nepodaří jeho příčinu odhalit, o celou úrodu během krátké chvíle velmi snadno přijdete. Neztrácejte čas marnými pokusy, jak proces žloutnutí listů zvrátit, a zjistěte, jak co nejrychleji poznat, jaký neduh vaše rajčatové keře sužuje.

Špatné zalévání vodou

Tyto rostliny vyžadují pravidelné a mírné zalévání, velmi těžko ale snášejí období sucha nebo přebytečné množství vody zadržované u kořenů. V příliš suché ani podmočené vodě nemají kořeny možnost přijímat z půdy potřebné živiny, které potřebují ke svému růstu a vývoji. Jako první se tento problém promítne ve zbarvení a vitalitě jejich listů. Dejte si pozor, aby byl substrát v záhoně dobře propustný, a rostliny pravidelně zalévejte.

Špatné dávkování hnojiva

Mezi hlavní potřebné prvky, bez kterých rajčata ani nic jiného na vaší zahradě neporostou, jsou dusík, draslík a fosfor. Zajistěte jim proto dostatečné hnojení vhodnými hnojicími směsmi, ale dejte si pozor, abyste to naopak nepřehnali. Žluté listy mohou ukazovat jak na nedostatek některých prvků v půdě, tak i na její přehnojení, což rostliny nedokážou zpracovat. Vždy se řiďte doporučeným dávkováním a pokyny výrobce.

Útoky škůdců nebo choroby

Nejen pro lidi jsou rajčata opravdovou pochoutkou, velmi rádi si na ní smlsnou i některé škodlivé druhy hmyzu. Pokud narazíte na žloutnoucí listy, pozorně prohlédněte rajčatové keře a zaměřte se na stopy ukazující, který škůdce vaši rostlinu napadá. Stejně tak hledejte stopy ukazující na plíseň, nemoc nebo houbovou chorobu a dejte pozor, aby se nerozšířily i na okolní plodiny.

Jak bojovat se žlutými listy

Ze všeho nejdříve musíte odhalit příčinu tohoto problému, teprve poté můžete určit správný postup, jak jeho působení zvrátit a rajčata co nejrychleji zachránit. Důkladně zkontrolujte jednotlivé keře a zvažte i roční dobu a povětrnostní podmínky, které by v jejich vývoji mohly hrát roli. Následně upravte množství zálivky i hnojení a v případě potřeby rostliny ošetřete vhodnými postřiky proti nemocem i škůdcům.

Článek Když listy rajčat začaly žloutnout: Příčinou může být špatná vlhkost, choroba či útok škůdců se nejdříve objevil na adbz.cz.

Kyselina boritá pro plodnost

Jde o velmi dobré hnojivo pro rajčata, okurky, dýně a lilky. Podporuje nasazování květů, chrání před růstem plísní a houbových nemocí a také před poškozením způsobeným horkým počasím. Úspěch v pěstování se dostaví, když smícháte 2 gramy kyseliny borité v půl litru vařící vody a přidáte 10 litrů teplé vody. Takto připraveným (a samozřejmě vychladlým) roztokem pak zalijte své rostliny v době květu.

Glukóza a vitamíny skupiny B

Z těchto dvou složek lze připravit roztok vhodný pro hnojení venkovních i pokojových rostlin. Do 5 litrů vody přidejte 5 ml glukózy a 1 ml vitamínu B1 (lze pořídit v lékárně). Rostliny zalévejte 5–6krát za dva týdny. Hnojení vždy aplikujte na vlhkou zeminu, jinak riskujete poškození kořenů.

Hnědé mazlavé mýdlo

Na 100 litrů vody je potřeba 100 gramů hnědého mýdla, ale samozřejmě lze tuto dávku snížit dodržením poměru těchto dvou složek. Přelijte do rozprašovače a aplikujte. Roztok je vhodný proti škůdcům na kvetoucích i plodících rostlinách, ale také na ošetření ovocných stromů a keřů. Na jaře tímto roztokem umyjte květináče, snadno se tak zbavíte různých plísní a infekcí.

Hořčičný prášek jako dezinfekce

Pokud tohoto rozemleté hořčičné semínko smícháte s vodou, můžete výsledným roztokem umýt okna skleníku, skleněné dózy nebo květináče, čímž je skvěle vydezinfikujete a připravíte na případné další použití. Hořčičným práškem je však také možné posypat pěstební plochu, kterou často navštěvují šneci a slimáci. Jeho přirozená štiplavost je odradí.

Jedlá soda pomůže proti plísni

Péče o rostliny za pomocí jedlé sody je doporučená jako prevence proti plísním a houbovým onemocněním rostlin. Rozpusťte 1 polévkovou lžíci jedlé sody ve 4 litrech vody a následně do roztoku přidejte půl polévkové lžíce prostředku na mytí nádobí a dobře promíchejte. Tímto roztokem zalévejte rostliny jednou týdně. Trochu jiný poměr je však potřeba pro zalévání vinné révy. Pokud ji pěstujete, pak použijte 75 gramů jedlé sody na 10 litrů vody.

Jód je perfektní pro jahody

Rozpusťte 5 až 10 kapek jódu v 10 litrech vody. Tímto roztokem pak zalévejte jahody před rozkvětem. Stimulujete tak jejich růst a ochráníte je před škůdci. 

Jaké jsou vaše domácí triky pro zdravou zahradu?

Zdroj: Bhg

Článek Tajné fígle zahrádkářů, které mají cenu zlata. Škůdci, plíseň ani jiná onemocnění už si na vás nepřijdou se nejdříve objevil na adbz.cz.

Příznaky černě rajčatové

A jak rajčatovou čerň poznáte?Na svrchní straně listů nejprve zpozorujete zelenkavé až žlutavé skvrny. Z těch vespod vyrůstá velice hustý a sametový, nazelenalý (později olivový až hnědý) porost hub, respektive jejich frutifikačních orgánů. Skvrny se postupem času rozrůstají a splývají, čímž dochází k hnědnutí listů a jejich následnému odumírání. Choroba se postupně rozšiřuje ze spodních pater olistění na ty horní. Pokud dojde k silné infekci, tak rostliny během velice krátké doby přijdou o všechno zdravé listoví.

Prevence chorob u rajčat

Nejlepším způsobem boje s patogenem způsobujícím tuto chorobu je dodržování jistých preventivních opatření. Patří mezi ně:

• kvalitní a pravidelné větrání skleníku či foliovníku,
• zálivka provedená tak, aby na listech nezůstávala voda,
• desinfekce prostor a používaného nářadí,
• pěstování odolnějších odrůd,
• preventivní aplikace fungicidů při vysazení méně odolných rajčat.

Chemické přípravky můžete nahradit domácími alternativami šetrnými k životnímu prostředí. Pro první z nich si přichystejte:

• 1 litr mléka,
• 10 litrů odstáté nebo dešťové vody o pokojové teplotě,
• 4 mililitry jódu.

Všechny uvedené přísady slijte do většího kýble a důkladně promíchejte. Vzniklý roztok poté přelijte do postřikovače a aplikujte na rostliny. Každých deset dnů opakujte, dokud neuvidíte výrazné zlepšení.

Ekologické postřiky na rajčata

Další ekologické způsoby regulace spočívají v:

• aplikaci zálivky složené z 40 kapek jódu a 10 litrů vody (je důležité, aby prosákla do hloubky substrátu alespoň 10 centimetrů),
• postřiku manganistanem draselným smíchaným s odstátou/dešťovou vodou,
• zalití rostlin roztokem z 10 litrů vody a 0,3 kilogramů dřevěného popela (po vylouhování, které by mělo trvat alespoň 3 dny).

Jaké odrůdy rajčat pěstujete vy?

Zdroj: Bhg

Článek Dejte pozor na čerň rajčatovou: Velmi nebezpečnou a rychle postupující chorobu, která snižuje výnos rajčat až o 30 % se nejdříve objevil na adbz.cz.