Nejdřív povodně a pak ještě pokuta: Soused ho udal, protože prý nezadržel vodu na svém pozemku. Přišel o tisíce korun
Malý konflikt kvůli povodni se rychle vyostřil a vedl k vyšetřování, pokutám a vleklému sporu o hospodaření s pozemky a povinnosti zadržovat vodu.
Problémy začaly, když majitel domu (redakce jeho totožnost zná) koupil svůj pozemek, který v té době připomínal spíše zarostlou džungli. Odstranění rostlin a trávy, jež muselo zákonitě přijít, však vyvolalo obavy jeho souseda, který bydlel ve svahu.
Spory o průtok vody
Soused tvrdil, že průtok vody z nyní vykáceného pozemku se výrazně zvýšil a způsobuje záplavy na jeho pozemku. Sousedův pozemek se nacházel na terasovitém svahu, který byl sice navržen tak, aby se postupně vypořádal s odtokem vody, ale klíčovým problémem se stala absence vhodného základu ve spodní části svahu. Bez opěrné zdi nebo řádného odvodnění neměla voda kam odtékat, jen dolů ze svahu – přímo do sousedovy zahrady.
Obvinění: Kdo za to může?
Soused tvrdil, že majitel domu svým vyklizením pozemku způsobil zvýšený průtok vody a záplavy. Podle něj měl tedy provést opatření k zadržení vody na svém pozemku (na mysli měl například odvodňovací systém nebo retenční jezírko, aby zabránil jejímu stékání z kopce, které pro zadržování vody radí i web Land).
Majitel domu však byl neoblomný a tvrdil, že přijal veškerá adekvátní opatření. Poukázal na to, že nainstaloval retenční nádrž na dešťovou vodu, která zachycuje vodu ze střechy a zpevněných ploch, a také podle rady z webu GrowingWithNature zajistil, aby jeho půda byla dostatečně propustná a mohla absorbovat značnou část vody. Podle jeho názoru splnil své povinnosti týkající se zadržování vody a nemůže nést odpovědnost za zaplavení sousedova pozemku. Koneckonců, příslušný odst. 3 a § 27 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění hovoří jasně.
Zapojit se musely i úřady
Soused, frustrovaný záplavami a nespokojený s reakcí majitele domu, eskaloval problém tím, že ho nahlásil místnímu stavebnímu úřadu. Stížnost byla založena na obvinění, že majitel domu nezabránil tomu, aby voda opouštěla jeho pozemek a způsobovala škody na sousedově pozemku.
Úřad pak nařídil majiteli domu i dalšímu sousedovi bydlícímu na kopci, aby zadali hydrogeologický průzkum svých pozemků, který by určil, zda neporušují místní předpisy o hospodaření s půdou týkající se zadržování vody. Ano, ty skutečně existují, jak jsme na webu adbz už informovali.
Požadavek na provedení hydrogeologického průzkumu ovšem přinesl majiteli domu nečekané a značné náklady. Odborný posudek tohoto druhu totiž stál 20 000 Kč. A jaký byl výsledek? Dobrou zprávou bylo, že veškerá zjištění odpovídala jeho očekávání: pozemek byl skutečně svažitý, ale půda byla schopna absorbovat přiměřené množství vody a retenční opatření, která zavedl, byla dostatečná. Soused se s výsledkem sice smířil, ale vynaložené náklady uhradit odmítl. Aktuálně jsou tedy sousedské vztahy obou mužů na bodu mrazu. A popravdě se nedivíme.
