Může způsobit alergie a výrazně navyšuje účty za energie. Jak se doma vyhnout nebezpečí suchého vzduchu?

Při pojmů suchý vzduch si většina lidí vybaví hlavně zimu a plnou topnou sezónu. Jenže tento fenomén se v domácnostech zdaleka nevyskytuje jen v tomto ročním období.

Zdroj fotografie: iStock

Napjatá pokožka, suché oči, kašel. To je několik znaků toho, že máte doma suchý vzduch. Pokud zrovna venku zuří mrazy, máte silnou tendenci svádět suchost vzduchu na topení, což je poměrně oprávněné. Právě tehdy pouští hodně lidí zvlhčovače, což domácí podmínky vyrovnává. Stejná situace může ovšem nastat i během léta. Kdy se tedy suchý vzduch projevuje a co proti němu lze podniknout? Protože rozhodně nejde o zdravý stav.

Problémy jen v některých případech

V létě má suchý vzduch často na svědomí klimatizace, která vlhkost odstraňuje. Důsledky jejího používání jsou sice nepříjemné, nepředstavují ovšem samy o sobě velký problém. Mohou se však objevit i celkem závažné zdravotní problémy. Například kvůli suché sliznici začnete krvácet z nosu. Tato její vlastnost vás brání před infekcemi, proto vás budou nejspíš častěji sužovat různé choroby. U astmatiků může suchý vzduch zase vyvolat záchvaty.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V případě, že jste navíc klimatizaci nevyčistili, dostanou se vám do domácího vzduchu s velkou pravděpodobností škodlivé patogeny. Tento vzduch vysušuje také vaši pokožku, která může častěji praskat – další brána pro infekce. V létě se tak vyplatí zvlhčovač vzduchu, suché kůži zabráníte správnou hydrataci. Často se vyplatí i krátká sprcha, která hydratuje celý povrch těla. Vyhněte se také velkému teplotnímu rozdílu uvnitř a venku.

Domácí zvlhčování a ideální míra

Přílišné vytápění rozhodně není dlouhodobě zdravé a ani energeticky úsporné. Uvnitř nemusí být stále 22 stupňů Celsia a ani v zimě nemusíte přidávat na 24. Pak je tu otázka ideální vlhkosti. Adekvátní mírou je 40 – 60 %, pod ní je vzduchu již suchý a nad ní hrozí větší výskyt plísní. V případě suchého vzduchu není také od věci přidat další pokojové rostliny, případně použít dekorativní zavlažovače, například fontánku.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V místnostech určených pro děti se snažte držet vlhkost na 50 – 60 %. Celkovou míru vlhkosti ovlivňuje hned několik faktorů. V každé domácnosti jsou běžné činnosti jako praní, vaření, žehlení, sprchování a koupání. Tedy všechno, z čeho se uvolňuje pára. Roli hraje také stáří domu a jeho technický stav. V první řadě tedy závady, kvůli kterým proniká dovnitř voda. Dejte tedy pozor na praskliny v základech či stěnách místností.

Pro dlouhodobý osobní komfort

Protože jsme každý nastaven trochu jinak, je ideální míra vlhkosti vždy otázkou také osobního vkusu. Jakmile se nám dobře dýchá a máme pocit tepelného komfortu, je vlhkost v pořádku. Protože jde o subjektivní dojem, který nemusí trvat dlouhodobě, není od věci mít doma vlhkoměr. Nadměrná vlhkost vede kromě plísní také ke kondenzaci vlhkosti na podlahách, stěnách i stropu. Dlouhodobě to také poškozuje nábytek a další zařízení.

Kromě množení roztočů pak dochází také ke snadnějšímu výskytu alergií, astmatu, atopických ekzémů a dalších onemocnění. Potřebujete-li snížit vlhkost, je ideálním prostředkem větrání. Zaveďte nejméně dvakrát denně prudké provětrání otevřenými okny a dveřmi. Nízká vlhkost trápí hlavně městské byty, které mají perfektní izolace včetně oken. Panelové zdi jsou ovšem málo porézní a izolují mnohdy až příliš.

Zdroj: Healthline