Jak vyzrát na miniaturní koupelnu a toaletu? Mladý muž se u návrhu sice zapotil, ale poradil si velice šikovně
Koupelna v panelovém bytě je místnůstka s typickými rozměry asi 1,5 x 1,7 metru. Ovšem i takový mikroprostor lze udělat praktický a pěkný na pohled.
V místnosti je umyvadlo, toaleta (nutnost sedět v úhlu 30 stupňů kvůli pračce), malinká pračka a vyhřívaný věšák na ručníky. Výplní je oprýskaný smalt drsný jako jazyk kočky. Vanu nahradí sprchový kout, což má hned dva důvody. V první řadě majitel nepotřebuje ráchání ve vodě, nýbrž svižnou hygienu. Kromě toho je „sprcháč“ mnohem kompaktnější, než jiné provedení. A na záchodě je potřeba sedět rovně, z původního má majitel noční můry.
Myšlenky, plán a realita
Tyto úvodní myšlenky vedly ke konkrétnímu plánu, který měl průběžně asi 5 verzí. Nakonec zvítězil 3D model s toaletou v rohu, kde si lze dokonce trochu natáhnou nohy, aniž by člověk do něčeho vrazil. Vpravo od ní je 60 cm místa na pračku i umyvadlo nad ní. Sestavení sjednocuje deska, která má roli funkční i dekorační. Je to odkládací prostor, podpírá umyvadlo a designově doplňuje pračku i toaletu. Prvky jdou zkrátka dohromady.
Okolí tak sprchovému koutu určilo velikost, která je naprosto dostačující. Majitel se tedy může pohodlně sprchovat, aniž by se kdekoli dotýkal stěny. Původně nebylo v plánu stěny měnit, postupně se ale bourání příček ukázalo jako nevyhnutelný krok. Nahradily je pěnobetonové, a díky rovnoměrné geometrii se místnost včetně dveří trochu zvětšila. Na stěny přišla omítka s odolností proti vlhku a následovalo zalití potěrem, zarovnání bylo provedeno jen svisle.
Instalace profi i samostatně
Po této nudné etapě došlo konečně k samotné stavbě. Protože si majitel sám netroufl na hrubé vodoinstalace, přizval si řemeslníka. Rozhodnutí padlo na T-systém, nikoli rozdělování – je to levnější, méně náročné na místo a pro 1 uživatele naprosto dostačující. Základem se stal původní 3D nákres, který ovšem řemeslník doplnil a upravil podle skutečné potřeby. Kanalizace po výměně je rovná, jednoduchá a prakticky vylučuje možnost ucpání.
Po likvidaci vyhřívaného věšáku přišel na řadu obkladač, další úkony prováděl majitel samostatně. Rovné úseky skončily velmi dobře, neměl ovšem zkušenosti s náklony. Proto nakonec došlo na využití mozaiky, která koupelně uzavřela rohy, a celek do interiéru krásně zapadl. Finální vodoinstalace je práce majitele a sprchový kout byl zcela běžného typu s dešťovou sprchou. Má už jen kohoutek pro napuštění kbelíku nebo jinou užitnou funkci.
Skutečně použitelná koupelna
Podlaha bytu sestává z porcelánové kameniny, která přišla i na podlahu koupelny. Osvědčila se a klouže minimálně. Spáry jsou elegantně kontrastní v čokoládové barvě. Oblast s toaletou je jednoduše vyřešena silikonem a majitel rozhodně nelituje, protože na rozdíl od předchozího stavu perfektně drží. Veškeré nové uchycení pračky, sprchy i toalety přineslo základní úlevu v podobě normální použitelnosti všeho vybavení, což předtím dost dobře nešlo.
Celkově získal majitel koupelnu, která konečně zcela vyhovuje jeho potřebám. Instalace nejsou vidět, současně jsou ale přístupné. Odtažením pračky je tak zpřístupněn kompletní panel potrubí i přípojek. Ve sprše je dost místa pro umytí po náročném dni, pracovní deska dovoluje odložení několika hromádek prádla. Za závěsem jsou pak pomůcky jako zásoba pracího prášku, kbelíky a další nástroje. Všechno zkrátka našlo svůj domov.
Kterou nejrizikovější koupelnu jste byli nuceni použít?