Kvíz: V kolik hodin zaléváte pokojovky? Právě tady 8 z 10 lidí dělá chybu, která jim je pomalu ničí

Některé pokojovky nezachrání ani drahé hnojivo, pokud je zaléváte ve špatnou denní dobu. Otestujte se, jestli jim časem zálivky spíš pomáháte, nebo potichu škodíte.

Zdroj obrázku: Øyvind Holmstad / licence CC BY-SA 4.0

Možná to znáte: celý den v práci, večer rychle uklidit, uvařit, pustit si seriál a až kolem desáté si všimnete svěšených listů v květináči. Vezmete konvičku, pořádně zalijete a s pocitem dobře odvedené práce jdete spát. Většina lidí má pocit, že u pokojovek rozhoduje hlavně to, kolik vody dostanou a jak často, ale čas zálivky nechává úplně stranou. Přitom právě to, jestli dostanou vodu ráno, v poledne nebo pozdě večer, může rozhodnout o tom, jestli budou dlouhodobě prospívat, nebo pomalu odcházet. Rostliny totiž během dne fungují různě a jinak pracují i jejich kořeny, takže voda se ne vždy využije tak, jak si myslíme. Zkuste si jen v duchu vybavit, v kolik hodin obvykle saháte po konvičce – možná už tady začíná váš největší pěstitelský omyl.

Kdy vám večerní zálivka začne škodit

V posledních letech se z pokojovek stal velký trend a domů si je pořizují i lidé, kteří dřív zvládli sotva kaktus. S přibývajícími zelenými listy na poličkách ale přibývá i dotazů, proč rostliny žloutnou, plesniví jim půda nebo jim uhnívají kořeny, i když jsou „poctivě zalévané“. Topná sezona, suchý vzduch a kratší dny přitom dělají načasování zálivky citlivější, než se na první pohled zdá. V redakci se s prosbami o radu u „záhadně chřadnoucích“ pokojovek setkáváme častěji než dřív a velmi často se ukáže, že problém není v druhu rostliny, ale právě v hodině, kdy dostává vodu. Typický scénář: někdo zalévá vždy večer po zprávách, aby na to nezapomněl, a diví se, proč mu substrát plesniví a květináč zapáchá. Odborné články se přitom shodují, že pro pokojovky jsou nejbezpečnější dopolední hodiny, zhruba mezi osmou a desátou.

Otestujete, jestli rostlinám opravdu pomáháte

V kvízu si proto otestujete, jestli rozumíte tomu, kdy mají rostliny zálivku opravdu šanci využít a kdy jim spíš zaděláváte na problém. Otázky se zaměřují na rozdíly mezi ranním, poledním a večerním zaléváním, na to, jak se voda chová v přehřátém nebo naopak chladném substrátu, i na to, jak rychle se odpařuje. Zalévání v největším slunci nebo u rozpáleného okna totiž často znamená, že se velká část vody vypaří dřív, než se dostane ke kořenům, a navíc může na listech způsobit popáleniny. Najdete v něm i situace typické pro zimu, kdy studený a dlouhodobě mokrý substrát podporuje plísně na povrchu půdy a uhnívání kořenů. Mnoho lidí také chybuje v tom, že zalévá podle „kalendáře“ – třeba každé úterý večer – místo aby se řídili skutečnou vlhkostí zeminy v květináči. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí z doporučení pěstitelů i z nejčastějších omylů, se kterými se setkáváme v dotazech čtenářů, a které prověří vaši pozornost i logické uvažování.

Stačí drobná změna návyků u konvičky

Na závěr je tu jemná výzva: zkuste na otázky odpovědět bez nápovědy a bez toho, abyste mezitím běželi kontrolovat hlínu v květináčích. Možná zjistíte, že některé své rituály máte nastavené dobře, ale jinde děláte stejnou chybu jako spousta dalších – zaléváte v době, kdy to rostlinám vůbec nevyhovuje. Pokud vás výsledek překvapí, můžete hned při příští zálivce udělat malou změnu a sledovat, jestli se pokojovkám uleví a začnou lépe růst. Kvíz berte jako bezpečné „osahání“ vlastních návyků, ne jako test, u kterého se propadá; jeho smyslem je dát vám jistotu, že jim svým časováním vody spíš pomáháte. Zároveň se možná dozvíte pár drobných triků, jak se vyhnout plesnivění půdy, žloutnutí listů nebo „vaření“ kořenů v přehřátém substrátu během letních veder. Tak se pohodlně usaďte, vzpomeňte si, kdy obvykle berete do ruky konvičku, a uvidíte sami, jestli by vaše pokojovky váš režim zálivky opravdu schválily.