Kvíz: Víte, kdy doma opravdu větrat? Většina lidí to dělá špatně a zbytečně si kazí bydlení

Větráte spíš pocitově a okno necháváte na ventilačku celé hodiny? Ověřte si v kvízu, jestli doma větráte správně, nebo si zbytečně zaděláváte na plísn

Zdroj obrázku: Nieuw~commonswiki / licence CC BY-SA 4.0

Oknem vyhodíte peřinu, pustíte dovnitř trochu čerstvého vzduchu, zavřete a máte splněno – větrání na dnešek odfajfkováno. Většina z nás větrá tak nějak pocitově, podle nálady nebo počasí, a moc nepřemýšlí nad tím, co se s bytem děje během zbytku dne. Jenže vzduch v místnosti se za pár hodin promění ve směs vlhkosti, oxidu uhličitého a pachů, která nesvědčí ani zdraví, ani nábytku. Na stěnách a kolem oken pak tiše pracuje kondenzace, v rozích můžou vznikat plísně a účty za topení přitom klidně rostou úplně zbytečně. Správné větrání přitom není žádná věda, jen je potřeba znát pár jednoduchých principů a přestat spoléhat na ventilačku „pro jistotu“. Zkuste si při čtení kvízu v duchu srovnávat otázky s tím, jak větráte doma vy, a uvidíte, kde se vaše zvyky rozcházejí s fyzikou.

Kdy se z bytu stává líheň plísní

Téma větrání je dnes aktuálnější než dřív, protože byty jsou po výměně oken a zateplení mnohem těsnější a vzduch se v nich přirozeně skoro neobměňuje. Stačí pár dní vyšší vlhkosti, sušení prádla v obýváku a dlouhé sprchy bez pořádného odvětrání a v rohu za skříní se může objevit první šedozelený náznak plísně. Odborníci na vnitřní prostředí doporučují držet relativní vlhkost zhruba mezi 40 a 60 procenty, jenže bez promyšleného větrání se to v běžné domácnosti zvládá jen těžko. V redakci se s dotazy na orosená okna, zatuchlý vzduch v ložnici nebo věčné studené zdi setkáváme každou topnou sezónu a většinou se ukáže, že lidé větrají málo, nebo naopak moc a špatným způsobem. Když k tomu přidáte drahé energie, častější smogové situace ve městech a větší důraz na zdravý spánek, dává smysl si vlastní režim větrání trochu víc pohlídat. Tenhle kvíz bere v potaz právě běžné situace z reálných bytů, ne laboratorní podmínky, aby vám byl co nejbližší.

Poznáte svoje největší větrací chyby

V otázkách si otestujete hlavně to, jestli víte, kdy je nejlepší čas na větrání v zimě a v létě, jak dlouho nechat okna dokořán a kdy se naopak vyhnout klasické ventilačce. Kvíz se ptá i na typické problematické místnosti, jako je koupelna po sprchování, kuchyň při vaření nebo ložnice, kde během noci rychle stoupá vlhkost i koncentrace oxidu uhličitého. Dozvíte se, jakou roli hraje vlhkoměr, proč není dobré „větrat z místnosti do místnosti“ a jak se chovat v době smogu, aby se vám do bytu nedostalo zbytečně moc prachu a škodlivin. Častou chybou bývá třeba to, že lidé v zimě nechají okno celý den pootevřené, ochladí zdi a nábytek a pak se diví, že se jim v chladných koutech sráží voda. Jiní zase větrají až ve chvíli, kdy se jim skla úplně zarosí, což už je spíš nouzové řešení než rozumný režim. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z doporučení hygieniků, stavebních fyziků i praxe technických inspekcí bytů, aby prověřily váš odhad, ale i schopnost všímat si detailů.

Jste připraveni na upřímnou diagnózu bytu

Berte tenhle kvíz jako malý trénink, ne jako zkoušku z fyziky – jde hlavně o to zjistit, kde máte dobrý cit pro větrání a kde by se hodilo něco doladit. Zkuste odpovídat bez nápovědy a bez dlouhého přemýšlení, spíš podle toho, jak to doopravdy děláte doma, a ne jak byste to dělali „podle příručky“. Možná zjistíte, že některé zažité návyky, jako je celodenní ventilačka v zimě nebo větrání v největším vedru v létě, vám víc škodí než pomáhají. Stejně tak vás může překvapit, že příliš suchý vzduch je problém stejně jako přemíra vlhkosti a že krátký, ale dobře načasovaný průvan udělá víc práce než hodiny pootevřeného křídla. Když si na konci sečtete body, dostanete docela upřímný obraz o tom, jak moc svému bytu i zdraví větráním pomáháte, nebo je naopak brzdíte. Pusťte se do toho a uvidíte sami, jestli by váš způsob větrání prošel, kdyby váš byt hodnotil přísný inspektor – nebo jen zvědavý soused.