Pěstování brambor a kukuřice v Česku možná zvoní umíráček. Vláda přišla s přísnými protierozními opatřeními

Nejúrodnější svrchní vrstva půdy je klíčová pro růst plodin. Ohrožuje ji ale eroze, kvůli které ročně z polí mizí kolem 21 miliónů tun ornice, což představuje miliardové ztráty.

Zdroj fotografie: iStock

Nad pěstováním brambor, kukuřice nebo třeba řepy se v Česku stahují mračna. Vláda totiž ještě víc přitvrdí v boji s erozí, kvůli které mizí až 21 milionů tun ornice ročně. Plodiny, které přispívají k tomu, že je voda z polí odváděna, dostanou razantnější stopku. Přestože nejde o zákaz, pro zemědělce to bude znamenat obrovské komplikace. Rozloha erozně ohrožených oblastí, kde nejsou tyto plodiny žádoucí, se podle plánu ministerstva zemědělství má v příštím roce několikanásobně rozšířit.

Plán zasáhne velkou část republiky

Omezení hospodaření s erozně problémovými plodinami se v současnosti týká zhruba 25 procent ploch polí. Strategie resortu zemědělství ale počítá podle iDnes s tím, že se rozšíří až na 65 procent ploch. Zejména v hlavních produkčních oblastech, jako je třeba Vysočina, by to ve velkém ohrozilo pěstování brambor nebo kukuřice. K přehodnocení záměru ministerstvo vyzvala Asociace soukromého zemědělství i Agrární komora ČR.

Ambiciózní plán ministerstva by podle profesních organizací velmi výrazně zasáhl území celé republiky. V některých okresech by se týkal více než poloviny ploch polí. Mezi erozně nebezpečné plodiny nepatří jen brambory a kukuřice, ale také třeba řepa, slunečnice, sója, čirok nebo bob setý. Jakmile by po roce 2024 velká část zemědělské půdy spadala do kategorie silně erozně ohrožené půdy, pěstování těchto plodin by bylo ve velkém ohrožení.

Na některých polích se přitvrdí

Při vydatných deštích nejsou pole, na kterých se tyto plodiny pěstují, schopná zadržovat vodu. Bahno se pak valí do vesnic, potoků, na komunikace i do zahrad a obydlí tamních lidí. Lokální záplavy se staly v tuzemsku každoročním folklorem. Půda je v tuzemských klimatických podmínkách ohrožena především vodní, ale i větrnou erozí. Ministerstvo ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy chce změnit pravidla roztřídění půdy. Dosud byla rozdělena na silně nebo mírně erozně ohroženou a neohroženou.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Zemědělci měli na polích hospodařit tak, aby co nejvíce zamezili ztrátě půdy vlivem deště. „Nyní chceme roztřídění přenastavit. Mírně erozně ohrožené půdy rozdělíme do dvou podkategorií podle stupně erozního ohrožení. Na jedné začnou platit přísnější pravidla, na druhé v podstatě zůstanou zachovány současné postupy,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Zákaz pro pěstování širokořádkových plodin, jako jsou například brambory, se vztahuje k silně erozně ohroženým oblastem.