V psích uších může žít nebezpečná houba, která se přenáší i na člověka. Vědci varují před Candida auris
Vědci hlásí velké riziko v podobě nebezpečné houby. Ta je schopna přenosu ze zvířete na člověka, a dokonce může způsobit smrt. Roste počet infekcí houby v uších psů.
Jmenuje se candida auris a hlavně pro lidi s oslabeným imunitním systémem jde o smrtelnou hrozbu. Konkrétní varování vydala americká agentura pro kontrolu nemocí, stejně jako mezinárodní WHO. Upozornění na různé další infekce se od konce pandemie koronaviru objevují poměrně často. Byly tu opičí neštovice, teď candida auris. Hlavně v západních médiích kolují už nějakou dobu zprávy o rostoucím počtu případů infekcí právě touto houbou.
Neznámý způsob přenosu
Americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí stejně jako WHO varují, že candida auris je schopná i zabít. Tedy hlavně v případě, že se nákaza přenese na člověka s již narušeným imunitním systémem. Do této skupiny patří například lidé s chorobami typu rakoviny, kteří museli podstoupit chemoterapii. Houba se přitom velmi často vyskytuje v psích uších. Hlavně při zkoumání toulavých chlupáčů z útulku v Dillí byla tato infekce mnohokrát zachycena.
Místem pobytu v organismu psa je právě zvukovod. V roce 2009 pak byl v Japonsku zachycen případ candida auris i u několika lidí. O co ale vlastně jde a jaké jsou příznaky, po kterých se dívat? Přenos patogenu ze zvířete na člověka je podle expertů možný, není však dosud znám přesný mechanismus. Varuje před ním však pro Daily Star Dr. Jianping Xu, profesor na katedře biologie na McMastery University v kanadském Ontariu.
Rány, které hnisají
Dle jeho slov: „Musíme být ostražití při sledování psů a také dalších domácích i divokých zvířat v okolí,“ uvádí. Jaké jsou ale příznaky této infekce? Plíseň se do těla dostává ranou. Je proto třeba sledovat zranění, která hnisají a nehojí se. Hlavně v případech, kdy je provází příznaky jako únava, zánět, horečka, slabost, případně částečná ztráta sluchu u zvířete. Poprvé se přitom tato smrtící kvasinka objevila na vzdálené pláži v souostroví Andamanské ostrovy.
„Odkud pochází, je dosud lékařská záhada.“ Brzy po prvním zachycení u člověka v Japonsku začala děsit nemocnice po celém světě. Projevovala se totiž jako super odolná proti všem známým lékům. Navíc to vypadalo na globální šíření, protože se přibližně ve stejnou dobu objevila prakticky na všech kontinentech. Dle informací Centra pro kontrolu a prevenci nemocí umí mikrob způsobit vážné infekce krevního řečiště, hlavně u zranitelných skupin.
Z mokřadu a pláže
Kromě lidí s prodělanou chemoterapií se také jedna o osoby s různými „hadičkami“. Tedy katetry, dýchacími sondami, umělými vývody ze střeva, výživovými sondami a dalšími obdobnými zákroky. Infekce se pak obtížně léčí, protože je kvasinka odolná proti řadě antifungálních přípravků. Kromě toho je schopná nějakou dobu přežít i na povrchu v prostředí, kde běžné infekce záhy umírají. „Jakmile se dostane do nemocnice, je to skutečně noční můra.“
Dosavadní výzkumy podporují do jisté míry hypotézu, že se kvasinka dostala na lidi vlivem globálního oteplování. Základní podmínkou potvrzení bylo však její odhalení v přirozeném prostředí, což se vědcům podařilo. Došlo totiž k analýze několika vzorků půdy z různých částí Andamanských ostrovů. Jde o tropické souostroví v Bengálském zálivu mezi Myanmarem a Indií. Konkrétně šlo o solný mokřad, kam prakticky nikdo nechodil, a navštěvované pláže.
