Pilíře podpírající dům jsou v Česku oblíbeným prvkem. Jak tento nápad vznikl a k čemu slouží?

Pokud se podíváme na seznam pěti základních prvků moderní architektury, pak v něm rozhodně nemohou chybět pilíře a vyvýšená řešení.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Nelson Kon

První domy, které se doslova „zvedly od země“, se v moderní architektuře začínají objevovat ve 20. letech 20. století. Bylo by však chybou považovat je jen za unikátní architektonická řešení. Naopak mohou svým majitelům při správné koncepci nabídnout řadu výhod. A to do té míry, že jsou dokonce v současné době považovány za jeden z pěti základních bodů ve tvorbě moderní architektury.

Na počátku stál Le Corbusier

Autorem této myšlenky je švýcarský architekt a urbanista Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret. Jeho nejznámějším objektem provedeným v tomto duchu je Villa Savoye. Cíl projektu byl jediný – umístit dům na plochu trávníku tak, aniž by jakkoli narušil jeho unikátní charakter. Jde vlastně o jakousi „plovoucí“ krabici uprostřed přírody, která nebrání pohybu vzdušných proudů, a ani nenarušuje například migrační trasy zvířat.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Hans Werlemann

S ohledem na charakter terénu

Důvody pro použití pilířů však nemusí být jen takto jednoduché. Leckdy je ve hře opravdu mnohem spíše vizuální efekt. To můžeme velmi dobře pozorovat na struktuře objektu známého jako Villa dall’Ava. Jeho ústředním bodem jsou ocelové sloupky natřené šedě, které podpírají objemnější část domu a celé fasádě vlastně dominují. Tím trochu odlehčují celkové vzezření a pomáhají domu zapadnout do okolní pouliční zástavby.

Toto uspořádání zároveň umožnilo architektům využít do maximální možné míry přirozené vlastnosti terénu (sklon, orientace apod.), aniž by museli krajinu jakkoliv násilně narušovat, nebo ji přizpůsobovat k obrazu svému. Stavba opět nebrání růstu rostlin a zároveň je postaráno o jakési změkčení přechodu mezi přírodou a obytnou zástavbou.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Greg Robbins

Na pilířích nemusí být celý dům

Aby však bylo možné vzdušnosti pilířů využít naplno, není vždy nutné stavět na nich celý dům. Naopak leckdy pomůže jen malé vyvýšení některých jeho částí. Velmi dobrou ukázkou této designové strategie je i známý Farnsworthův dům od německého architekta Miese van der Rohe (Vila Tugendhat, Brno). Vyvýšené pylony měly ochránit dům před povodněmi, protože se nacházel v záplavovém pásmu řeky.

Mírné vyvýšení pomáhá budovu chránit před pronikáním vlhkosti z podloží nebo například před návštěvami dotěrného hmyzu. S jejich pomocí lze vyřešit i dilema obtížně přístupného pozemku, na který se není možné dostat s těžkou technikou. Zajímavým příkladem je v tomto ohledu Rezidence Jatobás, u níž byli architekti nuceni pracovat s velmi velkým sklonem terénu. I proto se nakonec rozhodli umístit jednu část domu kompletně na pilíře.

Jak byste vyřešili problémy s nevhodným pozemkem pro stavbu domu vy?

Zdroj: ArchDaily