„Kočičí táta“ postavil svým miláčkům obrovský herní komplex. Stačila jedna noc s kotětem, aby si ho chlupáči omotali kolem prstu
Lidé občas netuší, jak vypadá skutečná láska ke kočkám, dokud jim jedna neukradne srdce. Jakmile se to ovšem stane, udělají vše pro to, aby byl mazlíček tím nejšťastnějším.
Tohle je přesně případ Dereka Roche a jeho kočky Jelli. Derek se původně do adopce černého kotěte moc nehrnul, nicméně jeho přítelkyni myšlenka naprosto nadchla. Pak ho poprosila, aby to černé stvoření pustil jen na jednu noc do postele a zbytek je historie. Druhého dne za úsvitu Derek jednoduše prohlásil: „Byl jsem do té kočky naprosto zamilovaný.“ Jedna noc tedy stačila, aby se stal kočičím tátou. Je to jeho nejlepší přítel a nemůže bez ní žít.
Hrátky na zahradě a další rodina
Pár miluje toulání po dvorku a sledování toho, jak se jejich panter plíží trávou v čistém nadšení. Jellino zdraví se ale postupně zhoršilo a ztratila trochu své kuráže a zvědavosti. Derek se spolu s přítelkyní proto pokusil vrátit jí trochu původního optimismu. Kromě toho se rozhodl pro rozšíření rodiny a adoptovali dvě další kočky. Brzy se tak přidali Penny a Smudge, kteří si spolu s Jelli užívali jakýkoli venkovní čas. Bylo tudíž potřeba zázemí.
A jakožto oddaní rodiče byli pro svou zvěř ochotni udělat cokoli. Včetně toho, že stráví rok výrobou perfektního zahradního domečku. Ačkoli se Derek nikdy předtím do takového projektu nepustil, Jelli a nové kočky mu stály za každou minutu práce. „Byla v tom hrozná spousta detailů a většinou jsem se věci učil za pochodu.“ Ráno ještě před odchodem do práce a během víkendu se Derek zavrtal do konstrukce domečku.
Spolupracovali jako tým
Prakticky nikdy však nepracoval o samotě. „Jelli mě každý den chodila pozorovat a já sledoval její pohyby a také reakce na to, jak se věci vyvíjejí. Tedy, kam si ráda sedne nebo jak po tom všem bude šplhat. Tak jsem si vytvářel smysl pro rozměry, dvířka a cestičky. Byla tak mojí múzou, manažerem a spolukonstruktérem.“ Když bylo obydlí hotové a zásobené miskami na jídlo, vodu a kočkolitem, byl čas, aby se nájemníci zabydleli.
Jelli a Smudge ho ovládli ihned, Penny potřebovala minutku či dvě. Jakmile se ale dovnitř dostaly všechny, ihned si místo zamilovaly. Aby taky ne, uvnitř je i dostatek šanty kočičí. Derek domeček stále vylepšuje, nedávno například přidal kus dubu. Dokonalý příbytek se spoustou nor a cestiček ho přiměl k úvaze: „Už ani nevím, jestli mám doma kočky nebo hobity.“ Tak jako tak chlupáči nepochybně výtvor svého táty naprosto milují.
Jaké nejpodivnější místo si vaše kočka zamilovala?