Zvenku obyčejná stodola, uvnitř luxusní skvost. Majitelé si dali na interiéru velice záležet

Seznamte se s unikátním domem, který byl postaven s cílem dosažení harmonie s okolní přírodou. Architektovi byl při jeho návrhu inspirací kmen stromu ležící na louce.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Bernardo Bader Architekten

Dům, který navrhl architekt Bernardo Bader pro čtyřčlennou rakouskou rodinu, získal celosvětovou pozornost. Kromě splněného zadání, které znělo „bydlení s přilehlým ateliérem“, získali zadavatelé mnohem více – unikátní propojení a život v souladu s okolní přírodou. Celková užitná plocha domu činí velkorysých 270 m². Dům je energeticky samostatný a materiály, které byly použité na jeho stavbu, vykazují nízkou úroveň látek znečišťujících životní prostředí.

Haus am Moor – Dům na vřesovišti

Unikátní projekt na propojení moderního života a rakouské přírody byl realizován v roce 2013 a získal celou řadu ocenění (například v roce 2013 získal mezinárodní ocenění Silver Fir Award, zvítězil v 7. ročníku BTV Bauherrenpreis pro Tyrolsko a Vorarlbersko či v roce 2014 dostal ocenění Dům roku). Dům se nachází nedaleko městyse Krumbach (spolková země Vorarlbersko, Rakousko) a v současnosti ho obývá čtyřčlenná rodina, která jeho stavbu zadala architektovi Bernardu Baderovi.

• 

  Zdroj fotografie: Se souhlasem Bernardo Bader Architekten

• 

  Zdroj fotografie: Se souhlasem Bernardo Bader Architekten

Bernardo Bader se při návrhu domu inspiroval tamní přírodou, konkrétně kmenem stromu, jenž ležel na louce. Zároveň se snažil ctít ráz tamní architektury, proto přejal několik klíčových prvků ze statků typických pro oblast Bregenzského lesa (jeden z regionů Vorarlberska). Dům je postavený na bývalém rašeliništi, které bylo v 70. letech 20. století odvodněno a na jeho místě vzniklo vřesoviště – odtud jeho název „Dům na vřesovišti“. Celkové pojetí architektury domu se vyznačuje redukovaným designem a využitím ekologicky šetrných materiálů.

Poslední dům na konci obce

Budova má tvar obdélníku, který se táhne od severu k jihu, a disponuje typickou sedlovou střechou. Půdorys domu je rozdělen na dvě hlavní části – na obytnou část, která je orientována na jih, a na část s garáží a s pracovnou, jež je orientována na sever. Prostor obou částí odděluje tzv. mlat, který je typickým prvkem bregenzských statků. Vzhledem ke dvěma svým částem má dům i dva vchody – první, z východní strany domu, je určený pro návštěvy a firemní zákazníky. Druhý vchod, orientovaný na západ, je určený jen rodině.

• 

  Zdroj fotografie: Se souhlasem Bernardo Bader Architekten

• 

  Zdroj fotografie: Se souhlasem Bernardo Bader Architekten

Obytný prostor domu se vyznačuje velkými okny, které do interiéru propouští velké množství přirozeného světla. Díky velkým oknům mají obyvatelé rovněž pocit přímého spojení s přírodou. Dům disponuje v obytné části přízemím, kde je situován obývací pokoj a kuchyň, a patrem, v němž je umístěna ložnice rodičů, dva dětské pokoje a rodinná koupelna. Vytápění je řešené pomocí tepelného čerpadla s hloubkovou sondou a velkým krbem na dřevo.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Bernardo Bader Architekten

Na stavbu domu bylo použito kolem 60 stromů ze soukromého lesa zadavatele, přičemž se využily smrky, jedle a jilmy. Při hloubení základů byla objevena kvalitní hlína, z níž byly vyrobené vzduchem sušené cihly. Ty byly dále využité při stavbě podlah (do nich je rovněž zabudováno podlahové vytápění), kde slouží jako tepelně akumulační hmota a zároveň díky možnosti absorbovat a uvolňovat vlhkost regulují klima v interiéru. Jako izolační materiál je poté použitá celulózová izolace.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Bernardo Bader Architekten

Zdravé mikroklima udržují i obklady a podlahy z masivního dřeva. Latěmi z neošetřeného dřeva je obložená jak fasáda domu, tak stěny a stropy v horním patře. Jako podlaha slouží smrkové parkety. Stěny v přízemí jsou tvořené ručně opracovanými betonovými povrchy. Z masivního dřeva jsou rovněž vyrobená okna, okenní rámy, dveře, a dokonce i většina nábytku.

V jaké lokalitě byste nejraději bydleli vy?

Zdroj: ArchDaily, BaunetzWissen, BernardoBader