„Létající klíšťata“: Motají se do vlasů, lezou do uší, nosu, a dokonce i pod víčka

Tento druh hmyzu si získal svérázné označení, tzv. létající klíšťata. Obecně sice nejsou příliš nebezpečn, pobyt v přírodě však člověku dokáží značně znepříjemnit.

Zdroj fotografie: iStock

Existuje pro ně i termín „rybí klíšťata“ nebo třeba „jelení vši“. Kloš jelení je hmyz nejčastěji napadající zvířata. Někdy se však dostane i na lidi. Létá ve skupinách a kousnutí je obecně velmi bolestivé. Nejčastěji se vyskytuje v lesích, nicméně najdete ho nejen tam. V poslední době se objevují více než dřív. Zpravidla mají aktivní období v létě, dá se na ně však narazit i během listopadu. Vše se odvíjí od teploty, protože kloš má velmi rád teplo. V lese má také nejvíce potravy.

Životní cyklus a pohyb

V posledních letech se značně rozšířil v sousedním Polsku, krom toho „operuje“ také v Číně, na Sibiři nebo v Severní Americe. Svoje křídla kloš ztratí v momentě, kdy najde hostitele, poté se začne chovat jako veš. Obecně se jedná o druh dvoukřídlého hmyzu, ektoparazita živícího se krví zvířat. Je rozšířen hlavně v lesích mírného pásu na severní polokouli. Do Severní Ameriky se dostal teprve nedávno, stejně tak do Finska. Pije krev své oběti, pak na tělo naklade vejce, o která pečuje.

Z jednoho rodiče vznikne asi 20–30 larev, které s končícím podzimem spadnou na zem a tam i přezimují. Vyčkají jednoduše do oteplení, kdy se zakuklí. Jakmile přerod skončí, začnou fungovat samostatně včetně vlastního urputného krmení. Jde o malý hmyz o velikosti cca 6 milimetrů s tvrdým krunýřem. Nohy mají na koncích ostré háčky, takže snadno přilnou k tělu oběti. Létají po skupinách, tedy v celých rojích. Velmi snadno se zamotají do vlasů a srsti, mohou pak zalézt až do ucha, výjimečně se dostanou i do nosu či pod víčka.

Prevence a rizikovost

Ačkoli je jeho kousnutí velmi nepříjemné, neexistuje vědecký důkaz přenosu boreliózy. Na těle se pak mohou objevit pustuly, které po pár dnech přejdou ve svědivé a bolestivé kožní léze. Většinou jsou přítomné 2–3 týdny. Velmi opatrní musí být lidé s alergiemi. Jako prevence kontaktu se hodí nosit do lesa světlé dlouhé oblečení, které zakryje končetiny. Tmavý hmyz je na něm navíc dobře vidět. Běžné repelenty na tento druh hmyzu bohužel příliš nezabírají.

Zdroj fotografie: Pixabay

Pro člověka je kloš nepříjemný, protože jeho pohyb po těle svědí a je nutné každého jedince odstranit zvlášť. Kvůli drápkům ho nelze jen „smést“ z kůže. Stejně tak je těžké ho rozmáčknout, protože jeho tělíčko je velmi pružné. Ideální metoda je promnout ho mezi prsty, případně přimáčknout mezi dva nehty. Na lidi však sedá spíš omylem, protože naši krev nesaje. U zdravého člověka se jeho bodnutí projeví jen svědivým pupínkem. Přenáší ovšem bakterii vedoucí k zánětu kůže.

Chybné lidové označení

Při zvětšení připomíná menší verzi cvrčka. Díky křídlům získal přezdívku „létající klíště“ nebo „okřídlené klíště“. S tímto druhem živočicha ale nemá kloš nic společného, tedy kromě toho, že se velmi dobře drží na těle nebo oděvu. Může také klíště připomínat vzhledem, ale to je všechno. Druhově je kloš hmyz, zatímco klíště je roztoč. Kloš nepřenáší ani klíšťovou encefalitidu, ani boreliózu. Ze psa ho odstraníte sprejem s obsahem pyrethroidů, kočkám je toxický.