S určením vhodného času pro zalévání rostlin pomůže šroubovák
Pokud si nejste jisti, zda je půda dostatečně zavlažená, vyzkoušejte jednoduchý trik. Potřebovat budete pouze šroubovák s dlouhou čepelí.
Starost o zahradu dokáže zabrat poměrně hodně času. Pokud jí ale tu správnou péči a hlavně čas dopřejete, odvděčí se vám záplavou plodů a květů. Jedním z nejdůležitějších faktorů je ovšem dostatečná zálivka. V posledních letech jsou léta opravdu nevídaně suchá a rostliny nedostatkem vody velmi trpí. O to více je nutné zahradu pravidelně kontrolovat. Pokud si nejste jisti, nakolik je půda vyschlá či vlhká, zkuste jednoduchý trik se šroubovákem. Během chvilky budete mít jasno.
Šroubovák má vícero využití
Obyčejný šroubovák patří mezi základní ruční nářadí, které nesmí chybět v domácnosti ani dílně správného kutila. Je to nástroj určený primárně k utahování a povolování šroubů a vrutů a skládá se z rukojeti a kovové čepele. Dokonale ale také pomůže například vyčistit knoflíky na sporáku, a to i zevnitř. Mimo to ho ale oceníte i na zahradě, protože jednoduchým trikem zjistíte, zda je půda dostatečně zavlažená, nebo jestli je nutné už záhony zalít.
Potřebovat budete obyčejný šroubovák s dlouhou čepelí. Čepel zatlačte do půdy. Pokud k tomuto úkonu nepotřebujete extra síly a šroubovák zajede do hloubky 15–18 cm jako po másle, můžete se radovat, půda je dostatečně vlhká. Jestliže se však do této hloubky čepel dostane jen s vynaložením velkého úsilí, je nutné půdě dodat vodu. Tímto způsobem jednoduše a rychle zajistíte správnou závlahu trávníku, zeleninovému záhonu i okrasné části zahrady.
Jak na správnou zálivku
Důležitá je denní doba zálivky, ale také četnost. Zalévat rostliny je vhodné vždy velmi brzy ráno, případně pak navečer. Pokud byste zálivku aplikovali v době největšího parna, voda by se nedostala až ke kořenovému systému rostlin a většina by se vypařila. Rostlina by následně strádala. Je lepší rostliny zalévat méně často, ale zato vydatně. Rostliny s vodou umí dobře hospodařit.
Zálivku aplikujte vždy na půdu, nikoli na stonek, listy a květy. Tento nešvar velmi napomáhá popálení listů v době horka a hlavně přispívá ke vzniku plísní. Na plíseň jsou velmi náchylné cukety, dýně, papriky či rajčata. Pokud už se ale plíseň na rajčatech objeví, zkuste místo chemických fungicidů aplikovat kukuřičnou mouku, která má protiplísňové vlastnosti.
