Nastal čas, kdy se s železnou pravidelností vrací pozdní plíseň a ničí brambory i rajčata. Bojujte s ní bez chemie

Zahrádkáři se brání ošetřovat před zákeřnou houbou brambory, rajčata, papriky, lilky i jahody. Obávají se, že by pak neměli ekologicky čistou a zdravotně nezávadnou úrodu.

Zdroj fotografie: iStock

Každý zahrádkář touží po bohaté úrodě kvalitních plodů. Ale uhájit během celé sezóny rostliny před škůdci a chorobami není hračka. Obzvlášť když víte, že se každý rok v druhé polovině léta s železnou pravidelností na rajčatech, jahodách i bramborách objeví hnědé skvrny. Je paradoxní, že se zákeřnou pozdní plísní málokterý pěstitel bojuje. Mají tak velké obavy z použití chemických prostředků a jejich vlivu na úrodu, že prostě pokaždé doufají v zázrak.

První na řadě bývají brambory

Pozdní plíseň způsobuje houba z rodu Phytophthora, která je v tuzemských klimatických podmínkách běžná. Svědčí jí deštivé počasí a prudké výkyvy teplot. Snadno se přenáší z jedné rostliny na druhou. Napadá stonky, listy, kořeny i plody. Nejprve se objevuje na spodních starších listech. Ze začátku vypadá jako šedozelená vodnatá skvrna, která později ztmavne a vytvoří se bílý plísňový výrůstek, kterým se posléze nakazí celá rostlina.

Na českých zahradách zákeřná choroba jako první napadne téměř pokaždé brambory. A z nich se pak šíří na další rostliny. Skvrny na listech brambor jsou nahnědlé a jakoby mastné. Zároveň se mohou okraje listů kroutit. Na spodní straně je zřetelný bílý povlak. Napadá i bramborové hlízy. Napadenou bramboru poznáte tak, že má šedé skvrny, pod kterými hnědne. Po sklizni a uskladnění začne hnít.

Prevence je v boji s houbou klíčová

Je téměř jisté, že když pozdní plíseň napadne brambory, další na řadě jsou rajčata, lilky i papriky. Na rostlinách se objeví hnědošedé skvrny, které se zvětšují, a bílé pavučinky. Napadené rostliny rychle uhnívají a plody se přestanou tvořit. Rajčata, která už vyrostla, mají šedohnědé lehce propadlé skvrny, které prorůstají do dužiny. U jahod choroba nejdřív napadne kořenový systém.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Proti houbám z rodu Phytophthora, jejichž spory se drží v půdě více než 8 let, lze bojovat zejména prostřednictvím preventivních opatření:

• ničit napadené rostlinné zbytky
• dodržovat střídání plodin na záhonu
• sázet rané odrůdy
• vybírat správné odrůdy a hybridy odolné vůči chorobě
• sázet zdravá semena a sazenice
• nesázet blízko sebe rostliny, které chorobu přenášejí
• ošetřovat půdu

Mikroorganismy v půdě zaberou

Přestože se pozdní plíseň objevuje v podstatě každý rok, zahrádkáři váhají s ošetřováním rostlin. Obávají se chemie a jejího negativního vlivu na plody. Existuje ale účinná prevence proti pozdní plísni v podobě biologických přípravků s účinnými mikroorganismy.

To by měla být cesta, která zajistí, že plody budou bezpečné pro lidské zdraví. Biologické produkty zlepšují a čistí půdu a přispívají k přirozené odolnosti plodin. Pokud se rozhodnete s plísní zatočit s pomocí prospěšných mikroorganismů, je dobré půdu ošetřit pokud možno ještě před výsevem. Ani teď však není na zásah pozdě.

Jaké zbraně používáte v boji s pozdní plísní?

Zdroj: MyGardenSpace